Domů     S pomluvou nelze bojovat
S pomluvou nelze bojovat
2 minuty čtení

Práci jsem milovala a myslela jsem si, jak je vše zalité sluncem. Bohužel někdo se rozhodl přivolat mraky.

Už jsem nedoufala, že dostanu lukrativní zaměstnání. Měla jsem sedm let před důchodem, žila jsem v domnění, že svůj profesní vrchol jsem si zažila před tím. Ani jsem nestřídala zaměstnání.

Moc mladé a hloupé?

Vždy jsem pracovala v dobrém kolektivu, práce mě bavila, a když jsem odcházela, bylo to kvůli mateřským nebo když jsme se stěhovali. V jednom zaměstnání jsem dala výpověď, protože jsem už nechtěla tolik pracovat.

Manžel vydělával dost, takže jsem se nemusela honit za kariérou. Abych ale neustrnula, chtěla jsem něco dělat.

Byla jsem lepší, a to neskously

Proto mne zaujal inzerát do jedné marketingové firmy. Uspěla jsem a přišla jsem do kolektivu mladých lidí. Bohužel to byly většinou cácorky, které byly již někde jinde.

Sice znaly poslední trendy, mluvily jazykem, který cílil na klienty, ale i ten má pravidla pravopisu, což jim moc nešlo. Snažila jsem se s kolegyněmi vycházet.

Zdálo se mi, že si rozumíme, ale asi jsem přes ty tuny make-upu neviděla tu přetvářku.Holčiny se usmívaly, před šéfy dělaly, jak jsme jedna parta. Jenže já byla lepší.

Nadřízení ani neskrývali, že by mě povýšili, jenže já sveřepě odmítala, protože už jsem nechtěla tolik pracovat. Holkám ale zjevně pilo krev, když jim bylo předhazováno, že ony tolik neumí.

V naivní představě, že jsme prima parta, jsem si s holkami jednou po práci dala pár sklenek. Zavedla se řeč na šéfy. A já je vychválila, nadnesla jsem, že mi to laškování ani nevadí. Vždyť to byli fajn a hezcí muži.

Za mými zády

Podotýkám, že i oni byli o 15 let mladší. Bohužel moje kolegyně toho využily a začaly šířit (za mými zády), že s nadřízenými koketuji, a kdoví, jak to mají oni. Zkrátka to vygradovalo v můj odchod.

Nadřízení byli náhle odtažití a vzhledem k jejich rodinným závazkům se nechtěli dostat do řečí. Co na to říct? V poslední práci jsem se zklamala. Naštěstí se ale drby nedostaly k mému muži.

Jitka T. (62), Kladno

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika