Domů     Ohnivé peklo nám vzalo skoro vše
Ohnivé peklo nám vzalo skoro vše
3 minuty čtení

Slýcháte ty příběhy. Nikdy vás ale nenapadne, že se tragédie jednou může týkat vás. Nechápu, jak může něco budovaného půl století zmizet během pár desítek minut.

Jak jsem to popsala v úvodu, takovou situaci jsem viděla ve zprávách mnohokrát. Říkáte si, jaká je to tragédie, když někomu živel vezme vše. Něco i přispějete. Stejně to ale tak neprožíváte, když se to netýká vás.

A myslíte si, že vám se to nemůže stát, protože tohle se vám v životě neděje. Něco vám řeknu. Rozhodně není lepší vyhořet než se stěhovat!

Vysněný domov

Kdo nezažil, nepochopí. S manželem jsme se stěhovali v jednom roce i vícekrát. Ano, bylo to náročné, ale po té tragické zkušenosti vím, že to tahání desítek krabic, plánování atd. nebylo nic proti ohni.

S mužem jsme šetřili na vlastní dům, nakonec se nám podařilo koupit pozemek s chatkou. Na parcele jsme si postupně během let, často i svépomocí, postavili dům. Co já se u toho naučila!

Díky tomu jsem ale dopodrobna znala detaily domu, věděla jsem leccos o stavařině, takže mě pak jen tak někdo neutáhl na vařené nudli, jak se říká. A dnes? Dnes o domě nevím skoro nic.

Naše království

Náročná stavba nás trochu stála i zdraví. O to víc jsme k domovu tíhli. A samozřejmě i proto, že jsme v něm vychovali naše děti. Je to půl století, co jsme si začali budovat domov s velkým D. Od té doby jsme si jej zušlechťovali, naše zahrada byla výstavní.

Hrozně nás to bavilo, i když jsme se po celém dni plazili, jak nás bolela záda. Ale ta radost stála za to. Samozřejmě po těch letech to chtělo nějaké rekonstrukce a opravy, na které jsme již neměli sílu. Ale rozuměli jsme tomu a věděli jsme, co dům potřebuje.

Plánovali jsme novou střechu. Jenže k tomu už nedošlo…

Oheň ho sžíral jako ďábel

Byla asi jedna hodina v noci, když nás vzbudil telefon. Sousedé odnaproti volali, že v prvním patře asi hoří. Nic jsme necítili, ale šli jsme se podívat. Jen jsme otevřeli dveře od ložnice, už jsme to cítili.

Manžel vběhl do pokoje v onom patře a tam viděl, že oheň se šíří rychle. Já volala hasiče, sami jsme to nemohli zvládnout. Přijeli rychle, ale foukal silný vítr, takže oheň se nedařilo uhasit.

Bylo strašné dívat se na to, jak plameny pohlcují to, co jsme 50 let budovali. Bylo to jako jazyky ďábla.

Nezbylo vůbec nic

Padesát let života. Dům jsme stavěli dva roky. A pak stačilo pár desítek minut, kdy bylo po všem. Vyhořel do základů, nám nezbylo nic. Nábytek, některý i po rodičích, památky v podobě hraček a oblečků pro děti.

Jen doklady jsme měli při sobě a já naštěstí vzala alespoň fotky. Jinak ale nic. Bohužel tam zůstala i magnetofonová páska, kde byl hlas mých rodičů, když si hráli s našimi dětmi. Jediná taková památka na ně.

Všichni pomáhali

Naštěstí se mi vrátilo to, že jsem já sama kdysi pomáhala. I nám přispěli obětaví sousedé i cizí lidé, když se dělala sbírka v našem městečku. To je tak jediné, co mě může hřát na srdci. Jinak to moc bolí. Než se postaví nový dům, bude to trvat.

Snad bychom to s pomocí dětí zvládli. Stejně by jim dům pak zůstal. Ani nevím, jestli

by se mi chtělo na to místo tragédie. Momentálně bydlíme u syna a přemýšlíme, co dál. Jako bychom byli na začátku. Jenže dvacet už nám není.

Světlana K. (75), Ostrava

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika