Domů     Nedokážu zůstat sama
Nedokážu zůstat sama
4 minuty čtení

Některé ženy, když nemají po boku partnera, propadají dokonce smutku, skepsi a cítí se ztracené. A to je bohužel i můj případ.

Obava ze samoty mi ničila celý život. Abych nebyla sama, sbalila jsem vždy prvního, kdo o to stál. Podle toho také mé vztahy vypadaly! Až do čtyřiceti let jsem měla jen hromadu krátkodobých vztahů.

Nakonec jsem ke svému štěstí potkala Honzu, který byl o pět let mladší. K naší radosti se nám brzy podařilo jedno děťátko a hned rok nato dokonce dvojčátka. Byla jsem štěstím bez sebe. Konečně i mě potkalo to, v co jsem už ani nedoufala. Skutečná rodina. Loni na podzim mi ale můj milovaný manžel náhle zemřel.

Vše řešil on

Jeho odchod byl nečekaný, protože nebyl nikdy ani nemocný. Prostě se ráno neprobudil. Přestalo mu bít srdce. Jeho odchod mě naprosto rozsekal, vždyť byl tak mladý, nebylo mu ani padesát let. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna on odejde dřív než já.

Vždyť já jsem byla ta starší! Zůstala jsem se třemi dětmi sama, naprosto ztracená. Honza všechno zařizoval, věděl, jaké máme pojistky, dokdy a co je třeba zaplatit.

Samota mě děsila

Takže nejenže jsem bojovala se smutkem a pocitem, že se nemůžu zhroutit před dětmi, ale ještě jsem do toho musela zařizovat takovou spoustu praktických, ale pro mě naprosto neznámých věcí.

Co ale bylo nejhorší, když ten největší smutek a paralýza opadly, byl fakt, že večer, když děti usnuly, na mě čekal tichý byt. Nebylo s kým probrat to, co se mi za den přihodilo, s čím si nevím rady. Nikdo mě neutěšoval, nebyl mi oporou.

To ticho v domě bylo tak příšerné. Navíc já nikdy od svých patnácti let nebyla ani nežila sama. Když mi jeden vztah skončil, vždy mi brzy přišel do života další muž.

Začala jsem hledat

Nikdo nechápal, že jsem si dva měsíce po Honzově odchodu vyvěsila inzerát na internetovou seznamku. Překvapilo mě, kolik lidí mě soudilo. „To snad nemyslíš vážně! To je od tebe neuctivé k Honzově památce,“ řekla mi dokonce má nejlepší kamarádka.

Jako kdyby snad existovalo nějaké pravidlo, jakým způsobem a jak dlouho je nutné smutnit, zavřít se doma před světem, a hlavně před muži. Proč se o tohle tolik lidí otírá a myslí si, že přesně vědí, jak by oplakávání mělo vypadat?

Já mám jasno v tom, že jsem Honzu milovala, byl mojí životní láskou, ale na druhou stranu jsem se chtěla rychle postavit na nohy a pokusit se být co nejdříve zase šťastná. Kvůli sobě samozřejmě, natolik se mám ráda. Ale také kvůli dětem.

Už sice nebyly malé, ale přece jen ztráta otce je také poznamenala. Nedávaly to na sobě moc znát, ale věděla jsem, že jim otec chybí. Stejně jako mně chybí manžel. Nechtěla jsem, aby ke ztrátě otce musely ještě utěšovat zhroucenou matku!

A z této situace jsem viděla jediné východisko. Prostě mi nedávalo smysl utápět se v beznaději, myslet na to, co bylo, protože takové už to prostě nikdy nebude, tak proč se tolik bičovat.

Přinášelo mi to radost

Potřebovala jsem i rozptýlení z rutiny, která mě obklopila. Byla jsem v kolečku domácnost – děti – práce – domácnost. Potřebovala jsem vybočit, mít drobné záchytné body. A těmi se stalo právě randění.

Na schůzky jsem chodila zpočátku hlavně s cílem popovídat si s mužem, být v jeho blízkosti, dát si společně sklenku vína. Nic víc v tom zpočátku ani nebylo.

Dlouhodobý vztah jsem nechtěla budovat, ale na druhou stranu jsem chtěla mít něco víc než jen dobrého kamaráda. Časem jsem už chtěla prostě víc než si jen povídat. I proto, že mám ráda sex.

S několika zajímavými muži jsem se sešla, byla s nimi na výletech, někteří mi pomohli s opravami v domácnosti. Aspoň něco, říkala jsem si spokojeně. Byla to vždycky přátelská výpomoc.

Zamilovala jsem se

V lednu jsem ale poznala rozvedeného Tomáše, po třech schůzkách jsem věděla, že to bude ono… Randíme spolu druhý měsíc a už uvažujeme, že se v létě sestěhujeme.

Jasně, není to jen pohádkové, oba si řešíme minulost a taky zase a pořád bojujeme s nepřejícným blízkým okolím. To je přesvědčené, že bychom se měli z předchozích vztahů pořádně oklepat, získat odstup, zaopatřit děti a pak se teprve poohlížet po nové lásce.

Naštěstí se s Tomášem shodneme, že život je krátký a nemůžeme promarnit čas jen kvůli tomu, že to někdo má jinak.

Iva M. (53), České Budějovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika