Domů     Naši maminku sprostě podvedl
Naši maminku sprostě podvedl
3 minuty čtení

Moje maminka byla naivní a důvěřivá. Když jsme jí se sestrou říkaly, že nesmí hned každému věřit, že jsou na světě jen darebáci, smála se nám.

Z maminčina pohřbu jsme se sestrou zamířily do jejího bytu. Moc se nám tam nechtělo. Naše emoce byly hodně rozjitřené a věděly jsme moc dobře, že v jejím bytě, mezi jejími věcmi, ji uvidíme na každém kroku.

Co bude dál?

Chtěly jsme se na místě domluvit, co s bytem, který maminka vlastnila, uděláme dál. Jenže klíč do zámku nešel. Stály jsme chvíli celé zkoprnělé na chodbě a nevěděly, co máme dělat. Pak z výtahu vystoupil Antonín.

Byla pořád tak smutná

Po smrti tatínka se naše máma uzavřela do sebe. Se sestrou jsme se snažily nějak ji rozptýlit. Braly jsme si ji na střídačku k sobě domů, chodily na koncert nebo do divadla. Po čase maminka zase ožila a dokázala se zabavit i sama.

Měly jsme z toho radost, bohužel ne na dlouho. Pak totiž nastala neuvěřitelná změna. Maminka byla najednou neuvěřitelně veselá, plná života, samá legrace.

Nedala si říct

Chvíli jí ale trvalo, než nám prozradila, proč se chová jako puberťačka. Důvodem byl Antonín, se kterým se seznámila na nějaké výstavě. Rozvedený chlapík byl asi o devět let mladší než máma. To by zas tak nevadilo.

Hned při první schůzce jsme z něj měly se sestrou špatný pocit. Jenže rada, aby si maminka na svého přítele dávala pozor, se minula účinkem. Co víc jsme mohly dělat?

Štěstím jen zářila

Maminka vedle Antonína celá rozkvetla. Nakonec jsme jí to se sestrou moc přály. Antonín se snažil a já si říkala, že jsem mu možná křivdila. Jeli s mámou v létě k moři do Řecka. Po tom ona už mnoho let toužila. Jenže s nemocným tátou se tam už nedostala.

Byl to dlouho její velký sen, který pořád odkládala, protože musela. S Antonínem ale ještě stihla tři krásné dovolené a já jí to moc přála. Po třech šťastných a veselých letech pak velice rychle a tiše odešla.

Byl to šok

Ten den, kdy jsme se se sestrou vypravily do mámina bytu, nás čekal velký šok. Pan Antonín, který při pohřbu byl zcela nenápadný a vypadal zdrceně, tady na chodbě před máminým bytem byl celkem najednou velký suverén. Vytáhl z kapsy klíče a byt odemkl.

Zámek byl tedy vyměněný. Pozval nás galantně dovnitř a nabídl kávu. A pak se velice divil, že nám matka neřekla, že mu už před rokem byt darovala. Myslel si prý, že to už dávno víme. Co na to říct?

Nemůžeme nic dělat

Antonínova darovací smlouva je platná. Tu napadnout nijak nemůžeme. Z bytu jsme odnesly krabice s maminčinými věcmi do auta. Neprostestoval, nehádal se, některé věci nám dokonce sám pomáhal zabalit. Pan Antonín nám velkoryse pomáhal odnést ty krabice do auta.

Nedivím se mu, že měl dobrou náladu. Bylo nám jasné, že je spokojený.Dokázal pobláznit starou ženu a podrazit dvě její dcery.

Když si ale představím ten mámin rozzářený obličej v posledních letech jejího života, říkám si, že ta její radost stála za všechny prachy.

Jana M. (59), Zlín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka