Domů     Zůstala jsem bez dětí i bez muže
Zůstala jsem bez dětí i bez muže
5 minut čtení

Byla jsem hrdá na muže, který stál po mém boku. Byl galantní a hodný, udělal by pro mě první poslední. Všechno se ale změnilo, když se mi nedařilo otěhotnět…

Karla jsem poznala v práci. Byl můj přímý nadřízený, milý a vřelý ke všem. Zakoukala jsem se do něj okamžitě. Byl o sedm let starší než já, líbilo se mi na něm, jak je vždy pozorný k ženám a bere na jejich práci velký ohled. Začali jsme spolu chodit a po půl roce našeho vztahu mě požádal o ruku.

Sladká slova

Tak brzo, říkala jsem si, ale bezhlavě jsem jeho kouzlu propadla. Už jsme nebyli nejmladší, ale láska může přijít v každém věku. Táhlo mi na čtyřicet a měla jsem si brát nejlepšího chlapa pod sluncem, alespoň tak mi to v tu dobu přišlo. Rodiče jsem už neměla.

Karel se proto rychle stal středobodem mého vesmíru. Byla jsem zamilovaná až po uši. A myslím, že Karel taky. Den před svatbou mě pozval na večeři.

Romantika, po které jsem vždycky snila, tetelila jsem se blahem a pochvalovala jsem si, jakého dobrého muže jsem si vybrala. „Jsi láska mého života, nikdy tě neopustím,“ řekl mi tehdy.

Když to říkal, vzpomněla jsem si na slova svého tatínka, který mi kladl na srdce, že činy jsou důležitější než slova. Jenže já byla tak okouzlená každým Karlovým slůvkem…

Navrhl mi, abych odešla z práce, že se o mě postará a chce, abych měla veškeré pohodlí a klid. „Nemusíš pracovat, vždyť to nepotřebujeme, já se o nás postarám,“ říkal. A tak taky učinil.

Po svatbě koupil dům s krásnou zahradou, kde nechal vybudovat letní altánek, kde jsem ráda sedávala, když jsem čekala, až přijde domů z práce.

Konečně v jiném stavu?

První tři roky byly jako procházka rájem. Náš vztah jen kvetl. Začali jsme se snažit i o potomka, ale bez úspěchu. Karel byl chápající a starostlivý manžel, ale čím dál častěji se vracel domů tak pozdě, že si neměl už chuť ani čas popovídat.

A já bych bývala tenkrát jeho milá slůvka tolik potřebovala. Začalo to nevinnými obtížemi, které mě začaly trápit. Pobolívalo mě břicho a bylo mi nevolno.

Nejdřív jsem se zaradovala, že bych mohla být konečně v jiném stavu, ale pak jsem se začala bát, že by se mohlo jednat o něco vážnějšího. To odpoledne, kdy jsem se chystala ke svému lékaři, jsem ještě volala manželovi.

V práci to nikdo nebral, a tak jsem se za ním vydala do kanceláře. Prošla jsem rychle budovou, odpoledne už tam skoro nikdo nebyl. Vyběhla jsem do posledního patra a zaťukala na manželovu kancelář. Nic. Nebylo zamčeno, a tak jsem otevřela dveře.

Uvnitř nikdo nebyl. Bylo tam jen manželovo sako a otevřený diář. Zvědavě jsem do něj nakoukla. Překvapilo mě, kolik pracovních schůzek měl můj muž za poslední měsíc a o žádné z nich se doma nezmínil.

Chci rozvod, promiň!

Zkusila jsem mu zavolat ještě jednou. Tentokrát mi to zvedl. „Kde jsi? Potřebuji s tebou mluvit,“ řekla jsem. „Jsem v kanceláři, ještě pracuju, ale dej mi půl hodinky a jsem doma,“ zalhal. V té vteřině se mi zhroutil celý svět.

František, můj manžel, člověk, kterému jsem bezmezně věřila, mi lhal. Ale proč? Nechtěla jsem to s ním řešit po telefonu. Zavěsila jsem a vydala se k lékaři na domluvenou schůzku.

V nemocnici mi dělali různé odběry a testy, aby mi za pár týdnů na to zavolali a oznámili mi děsivou zprávu – nikdy nebudu moct mít děti. Bylo mi do pláče, po dětech jsem vždycky toužila, zvlášť pak s Karlem.

Jenže můj muž mi svou lež ani nevysvětlil, vlastně od onoho odpoledne už doma ani moc nemluvil. Když jsem se ho zeptala, jestli mi může vysvětlit, kde byl a proč mi do telefonu neřekl pravdu, jen pokrčil rameny a řekl, že není co vysvětlovat.

Výsledky svého vyšetření jsem mu v jednu slabou chvíli řekla, neměla jsem se komu svěřit. On se na mě zpříma podíval a najednou jsem vůbec neviděla toho mého milého, láskyplného Karla, ale cizího člověka. „Takhle já žít ale nemůžu.

Snad mi to někdy promineš, chci se tedy nechat rozvést, promiň,“ oznámil mi. Rozpadl se mi celý svět.

Kam zmizela láska?

Další dny jsme řešili co s domem, ale nakonec se mi ho rozhodl nechat, že prý má kam jít. Pochopila jsem, že si našel jinou ženu. Dokonce jsem záhy zjistila, že se jmenuje Věra. Ale kam se poděla ta naše láska až za hrob, to jeho nikdy tě neopustím?

Bylo mi tak zle, že jsem týdny strávila jen zavřená doma. Pak mi přišly papíry k rozvodu a ani ne do půl roku jsem přišla o životního partnera, přítele a manžela v jedné osobě.

Jediné, co mi po něm zbylo, bylo zlomené srdce, zlatý zásnubní prsten po jeho babičce a velký dům, který byl zoufale prázdný. Moje budoucnost byla nejistá, moje zdraví podlomené.

Začala jsem docházet na psychoterapie, z úspor jsem opravila část domu, kterou jsem se rozhodla pronajímat dvěma mladým rodinám s dětmi. Čas od času jim dětičky hlídám a našla jsem si i drobný přivýdělek ve školce.

Fakt, že nikdy nebudu mít vlastní děti, otřásl s mým životem, ale já jsem se rozhodla nevzdat. A věřím tomu, že své štěstí ještě najdu. Ještě chci zažít lásku.

Hana (60), Turnov

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může