Domů     V manželově náruči je nejlépe
V manželově náruči je nejlépe
5 minut čtení

Po druhém dítěti jsem to už nevydržela. Šlo to se mnou rychle z kopce, domov mě ubíjel. Musela jsem pryč. Pryč od dětí, pryč od manžela!

Celý život jsem byla spíš děvče do světa. Milovala jsem život ve městě, vyžívala jsem se v chození na akce a zbožňovala jsem svoji volnost. Vždycky jsem byla velice extrovertní člověk a milovala jsem společnost. Dlouho jsem si života užívala plnými doušky.

Moji neústupnou energii a akčnost umocnilo mé zaměstnání. Pracovala jsem jako začínající novinářka a specializovala jsem se na hudbu. Byla jsem zvaná na nejrůznější koncerty. Bylo to senzační.

Zvláštní, že jsem nakonec naprosto propadla chlapci, který byl můj pravý opak. Možná právě to, že byl jiný než já, mě tehdy uchvátilo.

Toužil po rodině

Jakub toužil po rodině, nejraději seděl doma a vařil. Bláznivě jsem se do něj zamilovala a věděla jsem, že je ten pravý. Chodili jsme spolu pozoruhodných pět let, měli spolu nádherný pražský byteček.

Jakub neustále mluvil o tom, jak by si přál už založit rodinu. Velmi jsem ho milovala, snadno mě tedy přesvědčil, že je to nejlepší možný nápad.

Měla jsem smíšené pocity

Hned, co jsem vysadila antikoncepci, nám bylo přáno. Byl štěstím bez sebe, když jsem mu jednoho večera sdělila, že jsem těhotná. Zato já jsem si svými pocity zase tak jistá nebyla. Neustále jsem sama sebe přesvědčovala, že to tak chci, že je to skvělý nápad.

Však všichni kolem mi říkali, že už máme čas. Podlehla jsem tomu. Konečně, po devíti měsících, se nám narodila dcerka Petra.

Život vzhůru nohama

Najednou byl můj život celý naruby. Denně jsem vysedávala doma, z čehož se stala hrozná rutina. Ale zvládala jsem to. Hlavně díky tomu, že jsme s mou malou holčičkou hodně chodily ven, což mě od denní rutiny osvobozovalo.

Až jednou mi zase bylo nějak zle, běžela jsem tedy rychle k lékaři. Doktor mi s úsměvem oznámil, že budu zřejmě dvojnásobná maminka. A gynekolog mi to potvrdil. Vše se seběhlo tak rychle a já najednou chovala v náručí další miminko, malého Štěpánka.

Na všechno jsem byla úplně sama

Cítila jsem se strašně. Ztrhaná jsem na sebe zírala do zrcadla a nepoznávala se. Jindy celkem atraktivní, pozitivní žena byla najednou troskou. Začala jsem všechny nesnášet. Teď se tomu prý říká poporodní deprese, pro mě to bylo psychické peklo a muka.

Štěpán neustále plakal a Petra, která začínala chodit, ničila vše, co šlo. Jakub byl pořád v práci. Byla jsem na všechno sama, seděla jsem doma, kde na mě všechno padalo.

Musela jsem pryč!

Křik a pláč dětí a to, že jsem zavřená bez okolního kontaktu, začalo být neúnosné. Cítila jsem, že pokud někam rychle neuteču, že zešílím. Došlo to až tak daleko, že jsem si jednoho dne sbalila kufry a nezodpovědně utekla.

Nechala jsem na stole svůj poslední dopis na rozloučenou a odletěla letadlem do Španělska.

Dva roky prázdnin

Bylo to skvělé, najednou jsem ucítila úžasnou úlevu. Nikdo mě neomezoval. Ve Španělsku jsem zůstala dlouhé dva roky. Našla jsem si práci, dokonce i nadějný románek s pohledným Španělem. Kontakty doma jsem úplně přetrhala a nedávala o sobě nikomu nic vědět.

Ačkoliv jsem si svůj nový život začala užívat, užíral mě neustále vnitřní pocit, že mi něco chybí. Za celý svůj pobyt v cizině jsem nemohla Jakuba a své děti vyhnat z hlavy. „Bylo to vůbec rozumné řešení?“ říkala jsem si najednou.

Ten pocit mě stále více a více užíral. Jakub byl v mé mysli trvale a můj španělský románek se rozpadl.

Cítila jsem smutek a stesk

Horší bylo, že jsem si vše začala uvědomovat. Došlo mi, jak to doopravdy je. Chtěla jsem z celé duše, abych mohla být zase se svou životní láskou, a hlavně s dětmi. Všichni mi tak chyběli a cítila jsem se bez nich neuvěřitelně prázdná.

Moc jsem si je přála mít u sebe. Jenže co když mi Jakub neodpustí? Co když mě nesnáší?

Návrat domů

Měla jsem strach. Jak bych se mu mohla po tom všem podívat do očí? Dlouho jsem váhala, a nakonec jsem se rozhodla, že nejlepší odpovědí bude, když to zjistím. Musím se podívat pravdě do očí! Koupila jsem si letenku a letěla jsem domů.

Zazvonila jsem u našeho starého bytečku a srdce měla sevřené, břicho mě bolelo napětím. Po těch letech bude mít už určitě přítelkyni, pomyslela jsem si, a udělalo se mi ještě hůř.

Sevřel mě ve své náruči

Otevřela mi malá čtyřletá holčička a já jen stěží udržela slzy. „Máš doma tatínka?“ zeptala jsem se. A pak přišel on! S provinilým pohledem jsem sklopila oči a mlčela. I on stál jako sloup.

Nečekala jsem, že mi někdy odpustí, on však měl velké srdce a jen mě pevně objal. Začala jsem plakat.

Rodina je moje všechno

Nakonec vše dopadlo dobře, vyříkali jsme si to a dohodli se na nejlepším možném řešení. Manžel zůstal doma a staral se o děti a já vydělávala peníze. Později se nám narodil ještě další synek a musím říct, že nám to perfektně funguje.

Přestěhovali jsme se za okraj Prahy, kde jsme si pořídili malý domeček a jsme všichni moc šťastní. Nikdy bych je už za nic nevyměnila. Svoji rodinu totiž miluji nejvíce na světě.

Renata B. (46), okolí Prahy

Související články
3 minuty čtení
Byla jsem ještě malá holka. Já a mé spolužačky jsme obdivovaly jinou dívku. O sedm let starší a velmi krásnou. Tak jsme se jí chtěly ve všem vyrovnat. Bylo jí patnáct a jmenovala se Eliška. Krásná, jiná než všechny ostatní. Měla dlouhé blond vlasy, které se leskly na slunci jako medový samet. Její oči byly velké a modré, skoro jako by se v nich zrcadlil celý svět. Nesmírně krásná dívka, kterou
5 minut čtení
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl nakažlivý. Vzpomínám si, jak jsme si h
3 minuty čtení
Jsem sice vdaná, ale svého muže mám „jen“ ráda. Ten, kterého jsem milovala celým srdcem, bohužel do mého života nepatří. Nevím, jestli to lze omluvit věkem nebo nedostatkem zkušeností. Kdysi jsem byla zamilovaná tak, jak se to povede jenom jednou za život. A pak jsem to celé pokazila. Tomáše jsem poznala jako středoškolačka na brigádě v jedné restauraci. Přestože jsme se tam pořádně nezastavili
3 minuty čtení
Tak dlouho jsem se s bratrem hádala o ten malý domek, až jsem ho získala. Jenže ne na dlouho. Shořel a v něm i vzpomínky na celý život. Bylo to místo, které pro nás rodiče přestavěli, protože doufali, že tam budeme s bratrem a našimi rodinami. Jenže brácha ho chtěl vždy jen pro sebe. Tvrdil, že má větší rodinu. A co já? Pro mě to místo také bylo důležité. Byl to náš domov, kde jsme vyrůstali
3 minuty čtení
Místo dítěte mi můj přítel přinesl štěně. Bylo tak krásné, že jsem si ho okamžitě zamilovala. Malá psice dostala příznačné jméno Kráska. Nedokážu vysvětlit, proč jsme si pořídili psa. Přinesl ho Jiří, aniž to se mnou konzultoval. Když jsem se divila, odpověděl, že ze štěněte přece musí mít radost každý. Každý kromě mě, odpověděla jsem v duchu. Protože já jsem chtěla dítě – a ihned jsem pochopil
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
enigmaplus.cz
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky v 15. století stál slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
historyplus.cz
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
Je krásná. Knížecí syn Oldřich nedokáže odtrhnout zrak od selské ženy, která poblíž Peruce na Lounsku ve studánce máchá prádlo. Odpojí se od své družiny, prostou venkovanku Boženu si vysadí k sobě do sedla a odcválá s ní domů. Vůbec ho netrápí fakt, že tam na něj čeká jeho zákonitá manželka, a ani to, že
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
21stoleti.cz
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
Ministerstvo financí ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT představilo nového inteligentního chatbota Adama. Ten pomáhá auditorům při kontrole čerpání dota
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
epochaplus.cz
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
Překážejí, zapomínáme je a někdy se mohou proměnit ve zbraň, ať už náhodou či cíleně. Ale bez nich bychom se neobešli. Původně jsou určeny pro nejvyšší vrstvy, panovníky a církevní hodnostáře. Později inspirují umělce. Dnes se deštníky stávají nejen ochranou před rozmary počasí, ale i módním doplňkem! Přelom dubna a května s sebou přináší nejenom
Rozchod s Burešovou a stěhování?
nasehvezdy.cz
Rozchod s Burešovou a stěhování?
O tom, že to v posledních týdnech mezi Evou Burešovou (31) a Přemkem Forejtem (38) pořádně skřípe, si štěbetají už i vrabci na střeše. Odloučení způsobené její účastí ve slovenské soutěži Let’s Danc
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
iluxus.cz
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
O novém menu zážitkové restaurace Triton si štěbetají snad už i vrabci z Františkánské zahrady. Dokonale vyladěné pokrmy z dílny talentovaného šéfkuchaře Tomáše Kohúta překvapují ve všech směrech. Nej
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
epochalnisvet.cz
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
Rodina švýcarské hodinářské značky Traser se opět rozšířila. S vizí podpořit mladé talenty upřela svou pozornost do tradičního a ryze konzervativního světa sportovního šermu. Prvním partnerem švýcarské společnosti, která proslula svou technologií tritiem plněných trubiček garantujících perfektní čitelnost údajů z číselníku, se stala trojice nadějných českých šermířů fleretem – Max Kavecký, Kryštof Novák a Eliáš
Nikdy na přítele nezapomenu!
skutecnepribehy.cz
Nikdy na přítele nezapomenu!
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její
Konečně mám v duši klid a mír
nejsemsama.cz
Konečně mám v duši klid a mír
Když mi z nemocnice volali, že matka umírá, našla jsem v sobě sílu za ní jít. A to navzdory tomu, že mi kdysi tak ublížila. Alespoň na malou chvíli jsem se pokusila zapomenout a být tu pro ni. Moje dětství rozhodně nebyla pohádka. Matka byla nezodpovědná, nespoutaná žena, pro kterou bylo důležitější vysedávání v hospodě a střídání mužů