Domů     Prožít podzim života se svou láskou je krásné
Prožít podzim života se svou láskou je krásné
7 minut čtení

Náhrdelník mé tety v sobě skrýval tajemství nešťastné lásky. Když jsem ho tehdy nesla do klenotnictví, netušila jsem, že tím nechám spravit nejen starý šperk, ale také dvě zlomená srdce.

Moje teta měla náhrdelník, který se mi moc líbil. Bylo na něm umělecky provedené písmeno „M“, protože teta se jmenovala Miluše. Jednou, když jsem si jako holka s náhrdelníkem hrála, teta mi ho beze slov vzala a uklidila zpět do krabičky.

Ptala jsem se jí, odkud ho má. „Někdy ti to holka povím,“ odpověděla. Víc o tom nechtěla mluvit. Když jsem byla dospělá, tak mi ho teta darovala. „Když se ti tolik líbí, tak ho nos, já už bych ho neužila,“ řekla. O jeho historii ale mlčela dál.

To jsem ještě netušila, jakou roli bude hrát ten šperk v jejím i mém životě. Po čase jsem zjistila, že očko, kterým se náhrdelník zapínal, by potřebovalo opravit, a tak jsem se vydala do klenotnictví.

Tajemný náhrdelník

V obchodě byl starý pán a když jsem mu náhrdelník podala, překvapeně se na něho díval. „Odkud máte ten šperk?“ zeptal se. „Dala mi ho teta. Měla ho celá léta doma. Asi je to nějaká památka,“ odpověděla jsem a dodala, že vůbec nic nevím o jeho původu.

Klenotník si mě se zamyšlením změřil a pak se zeptal, jak se teta jmenuje. „Miluška, proč se ptáte?“ divila jsem se. Starý pán se rozpovídal: „Je to už velmi dávno, co jsem chodil s dívkou jménem Miluška.

V té době jsem se vyučil klenotníkem, a tak jsem jí z lásky věnoval náhrdelník, do kterého jsem vyryl písmenko M.“ V očích se mu zaleskly slzy. „Ale jak říkám, je to dávno, a může to být jen souhra náhod. Zítra si pro náhrdelník přijďte, bude opravený,“ dodal.

Dávný příběh

Nedalo mi to, ještě ten den jsem se rozjela za tetou. Když jsem jí řekla o klenotníkovi, vzala mě za ruku a začala vypravovat. „Byla jsem mladá, když se do mě zamiloval mladík jménem František. Vyučil se klenotníkem.

Scházeli jsme se tajně, rodiče mi známost vymlouvali, prý musím v první řadě dostudovat. Z lásky jsem od něho dostala náhrdelník s vyrytým písmenem M. Chtěl si mě vzít.

Jenomže ho povolali na vojnu a nějak nám to spolu poté nevyšlo.“ Teta posmutněla a dodala, že se od své matky tehdy dozvěděla, že si František našel na vojně nějaké děvče a bude se prý ženit. Tak proto na její dopisy nepřišla od něho už žádná odpověď.

Tetu to moc trápilo. Pak se o tetu začal zajímat sousedův syn Alois, za kterého se brzy provdala. Taková láska jako k Františkovi to sice nebyla, ale chtěla ukázat, že ani ona nezůstane sama. S Aloisem vychovali dvě děti a nakonec se rozve­dli.

Nebyl to dobrý manžel. Od té doby už o žádného muže nestála. O Františkovi vůbec nic nevěděla. Všimla jsem si, že když jsem jí o něm řekla, jako by pookřála. Dokonce se zeptala, jak František vypadá.

„Nechceš, abych tě vzala zítra do klenotnictví s sebou?“ navrhla jsem jí. „Ne, to je na mě moc rychlé. A nevím, jestli by byl zvědavý na takovou babku. To víš, tenkrát jsem byla mladá,“ řekla.

Rodiče jim nepřáli

Druhý den jsem si šla pro opravený náhrdelník a starému pánovi řekla, co jsem se dozvěděla od tety. Klenotník se jmenoval František a teta byla skutečně jeho velká láska z mládí.

Jejich lásce nefandili ani jeho rodiče, nelíbilo se jim, že Miluška pocházela z chudších poměrů, a tak mu napovídali, že si našla jiného. Dopisy, které Miluš­ce psal, zadržovali její rodiče. Takže oba uvěřili, že ani jeden na toho druhého nevydržel čekat.

Tím pádem se František domů po vojně už nevrátil, našel si dívku tam a oženil se. Manželka mu před lety zemřela, dcera žila v zahraničí.

František pracoval v klenotnictví, a když si jeho synovec otevřel před lety obchod v našem městě, vrátil se a v obchodě vypomáhal. Teta bydlela na vesnici a do našeho města už nejezdila. Bylo jí už přes sedmdesát let a stále si stěžovala, jak ji bolí kolena.

Ani nezjistila, že se její dávná láska vrátila do místa svého mládí a ani František netušil, že Miluška bydlí nedaleko.

Schůzka

„Milušku rád uvidím, můžete to prosím nějak zařídit?“ řekl a obával se, že se s ním teta ani nebude chtít setkat. Slíbila jsem, že se o to postarám.

Když se teta dozvěděla, že František projevil o setkání zájem, začala mít obavy, že určitě bude zklamaný, jak zestárla a taky o čem s ním bude mluvit. „Teto, vždyť on už také není žádný mladík, je to starý, bělovlasý pán, ale velmi milý.

A určitě si budete mít co říct. Vždyť vy jste se rozešli ne vlastní vinou, ale z přičinění rodičů,“ přesvědčovala jsem ji. „Dej mi pár dní ještě čas,“ požádala mě. Nechápala jsem, proč setkání s mužem, kterého dříve tolik milovala, odsouvá.

Byla jsem ale ráda, že nakonec se schůzkou souhlasila. Tak jsem se stala zprostředkovatelem mezi těmi dvěma staroušky. Když jsem v dohodnutý termín k tetě přijela, nestačila jsem se divit. Měla od kadeřnice pěkně udělané vlasy a na sobě bleděmodré šaty.

Moc jí to slušelo, vypadala o několik let mladší. Celou cestu, než jsme dojely do města, byla strašně nervózní. U klenotnictví na ni čekal František. Chvilku na sebe rozpačitě koukali. Poté jí nabídl rámě a vydali se na procházku. Byl to až dojemný pohled. Nepřidala jsem se k nim, počkala jsem v kavárně a tetu za hodinu vyzvedla.

Láska dělá divy

Vypadala šťastně a vylíčila mi, že se celou dobu procházeli po parku. O tom, že by jí bolela kolena se ani slůvkem nezmínila. Říkala jsem si v duchu, jaké dělá láska divy! Další týden měl František přijet k ní.

Teta mi od té doby nepřipadala jako sedmdesátiletá stařenka, ale zamilovaná třicátnice a i z Františka se stal štramák. Teta dokonce začala zase vyvářet: „Budu dělat ovocné knedlíky, Franta je míval vždycky moc rád,“ řekla mi jednou.

Často spolu vyráželi na výlety, jednou na zámek, jindy do Prahy na Petřín. Najednou tetu problémy s chůzí netrápily. Jako by mi mládla před očima. Prostě si dokázali vychutnat svoji pozdní lásku a mně připadalo, že chtějí dohnat všechno, co jim v mládí uteklo.

Když mi jednoho dne řekli, že si zaplatili desetidenní zájezd k moři, zhrozila jsem se. „Proboha, teto, vždyť ti dlouhé cesty nedělají dobře,“ snažila jsem se jí domluvit. Zbytečně. Jen se spokojeně usmívala. Odletěli a vrátili se plni dojmů.

Stejně tak s nadšením absolvovali další cestu po Itálii. Byli tak spokojení a plní energie. Kam jsem se na ně hrabala, a to jsem byla o víc než třicet let mladší.

Svatba?

Jednoho dne přišla Miluška s tím, zda bych jí šla za svědka, Františkovi prý půjde jeho synovec. Byla jsem v šoku. Moje tetička se na stará kolena vdá za svou první lásku. Svatbu měli malou, jenom se svědky. Šťastnější lidi jsem ale snad nikdy neviděla.

Protože František měl větší byt než teta, přestěhovali se do jeho. Na návštěvu jsem k nim jezdila často. Času jsem měla dost, byla jsem rozvedená, bezdětná.

Další štěstí

Často jsem se u nich potkávala s Františkovým synovcem, který byl o dva roky starší než já. David byl šarmantní muž, po dědečkovi. Za nějaký čas jsme tvořili pár. Teta se svým mužem z toho byli nadšeni.

Začali jsme jezdit na společné výlety a strávili nejednu společnou dovolenou. David byl, stejně jako já, rozvedený. Z prvního manželství měl dceru, s níž jsem si hned padla do oka. Následovala další svatba.

S mým mužem máme hezké manželství a pomalu se blížíme k věku, v jakém se podruhé setkala teta s Františkem. Ti dva se dožili v lásce požehnaného věku, přes devadesát let a nyní odpočívají vedle sebe.

Často si říkám, že to musel být osud, že nás jeden náhrdelník dokázal všechny udělat šťastnými.

Monika (65), Benešovsko

Související články
4 minuty čtení
Naši rodinu poznamenala těžká nemoc i závislost. Kdybychom si nedokázali stát bok po boku, nevím, jak bychom ty zlé časy překonali. Naše rodina je velká a stmelená. Samozřejmě i u nás to občas zaskřípe. Jsme jako starý, dobře promazaný stroj, který pořád jede dál. Pospolitá rodina S manželem Josefem jsme se brali skoro před padesáti lety. Žijeme v malém městě na Vysočině, kde se všichni z
3 minuty čtení
Babičky už dnes nejsou, co bývaly. Jsou moderní, mají nejrůznější záliby, cestují, sportují. Ne každá skáče nadšením, když ji poprosíte o hlídání vnoučat. Všude se dočítám, že doba je moderní a panuje trend, že spousta babiček se již nepovažuje za babičky hlídací. Chtějí si užívat života. Dřív babičky nosily tepláky a zástěry, pekly koláče, dělaly marmelády a nezlobily se, když k nim mladí strč
3 minuty čtení
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali. Ten její Ota se navíc brzy rozvedl, což
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po