Domů     Šokující proměna
Šokující proměna
4 minuty čtení

Bylo mi šestnáct let a vůbec jsem nevěděla, co se se mnou děje. Chtěla jsem být vším, jen ne tou malou holkou, co jsem byla doposud.

Netoužila jsem po ničem jiném než po tom, abych vypadala starší, dospělá. A hlavně, aby mě tak brali i všichni ostatní. Hodlala jsem pro to udělat úplně vše. A dopomoct mi k tomu měla především změna mého vzhledu.

Vlasy šly pryč!

Chodila jsem zásadně v černém. Jenomže to mi rozhodně nestačilo. Když jsem domů přišla s ostříhanými vlasy, maminka málem omdlela. „Kam jsi dala své krásné dlouhé blonďaté lokny?“ stála nade mnou a plakala. „Ale mami, vždyť mi za chvíli zase narostou,“ uklidňovala jsem ji.

„Tolik let ti o ně pečuji! Z čeho ti teď budu splétat copánky?“ „Copy jsou pro malý holky, já už jsem dospělá!“ krčila jsem rameny. To ovšem maminka ještě netušila, že mým změnám není zdaleka konec. Do módy totiž přišly barvy na vlasy. První se rozhodla experimentovat moje kamarádka Věra.

Když přišla do školy s černým přelivem, sklidila ode všech neskutečný obdiv. „Vypadáš vážně skvěle!“ nešetřila jsem chválou a prohlížela jsem si ji ze všech stran. „Tátu málem trefilo,“ smála se Věra. „A čím ses obarvila?“ vyzvídala jsem. „Henou!

Je to přírodní a nezničí vlasy.“ „To bych mohla zkusit taky,“ zapřemýšlela jsem.

„Tobě by slušela měděná!“ změřila si mě pohledem kamarádka. „Jako že bych už nebyla blondýna?“ Byla jsem z toho nápadu docela nadšená. „A pomůžeš mi s obarvením?“ „Jasně!“ souhlasila Věra. „Koupíme barvu po škole a hned na to skočíme!“

Hurá na věc!

Pamatuji si, že jsem se toho dne nemohla dočkat, až nám skončí vyučování. Hned, jak zazvonilo, sebraly jsme si s Věrou věci a utíkaly do první drogerie, kde barvu na vlasy prodávali.

Moji rodiče byli v práci, takže nám nic nebránilo v tom, abychom šly ke mně domů. „Představ si, jak budou všichni koukat, až zítra přijdeš zrzavá!“

Věra míchala barvu, zatímco já si dávala kolem ramen ručník. „Myslíš, že mi to bude slušet?“ měla jsem nepatrné obavy, zda dělám dobře. „To víš že jo!“ ujišťovala mě Věra. „Tobě totiž sluší všechno!“ dodala a prskla mi na hlavu první dávku přírodního barviva.

Čekání na zázrak

Když mi Věra nabarvila vlasy, zabalila je nejprve do igelitu a pak do ručníku. Než uplynula hodina, prohlížely jsme si spolu módní časopisy a vybíraly oblečení, které bychom si koupily, kdybychom na ně měly peníze. „Už abych začala vydělávat!“ vzdychala jsem nad krásnými černými šaty.

„Až dostanu první výplatu, koupím si lodičky na tom nejvyšším podpatku!“ snila Věra. „Neměla by se ta barva už umýt?“ namítla jsem. „Ještě chvíli, ať to dobře chytí!“ uklidnila mě kamarádka. A tak jsem tomu dala ještě další půlhodinu.

Ohnivá červená

Když mi Věra sundala ručník a umyla hlavu, tušila jsem, že výsledný efekt nebude až takový, jaký jsem si představovala. Poté, co jsem si vysušila mokré vlasy, jsem si tím byla jistá.

„Opravdu to takhle mělo vypadat?“ skoro jsem nemohla mluvit hrůzou, když jsem viděla, co mám na hlavě.

Mé kdysi blond vlasy byly teď úplně červené. „Naši mě zabijí,“ vzdychla jsem. Když jsem přišla druhý den do školy s červenou hlavou, vzbudilo to pořádný poprask. Dívali se na mě úplně všichni.

Středem pozornosti

Nebyla jsem na takovou pozornost zvyklá, proto mi to nebylo moc příjemné. Až do doby, než si mě všiml nejhezčí kluk z naší školy, po kterém jsem už dávno toužila. „Vážně ti to sekne,“ vystřihl mi poklonu a dodal:

„Nechtěla bys jít se mnou večer do kina?“ Samozřejmě jsem souhlasila. A tak mi moje červené vlasy přivály moji první velkou lásku v životě.

Kamila S. (51), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.