Domů     Nedělej zlé věci, říkávala mi babička
Nedělej zlé věci, říkávala mi babička

Hned jako malá jsem se rozhodla, že na rozdíl od mámy svého prince najdu. A budeme-li mít dceru, postarám se, aby měla hezké dětství.

Odmala jsem snila o lásce na celý život. Ale naše 2+1 v paneláku bylo názornou ukázkou, jak by vztah dvou lidí vypadat neměl. Táta utekl, když mi byly tři roky. Nesla jsem to jako křivdu, ale vlastně jsem mu to, jak jsem pochopila později, nemohla zazlívat.

Byl, řekněme, normální, toužil po spořádané rodině, teplých večeřích, nedělních výletech a dovolených u jezera, zatímco máma svým chováním plně realizovala citát: Ženy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Hledala opravdovou lásku, důsledně, zoufale, permanentně.

Vybíravá máma

Chlapíci se u nás střídali jako aprílové počasí. Tohle opravdu nebylo vhodné prostředí pro malou holčičku, pro dospívající dívku už vůbec ne. Navíc jsem si lámala hlavu, co tomu asi říká okolí.

Byli jsme maloměsto, tady každý věděl, co vaří sousedi k obědu i co měl jejich kocour k večeři, a máma a její způsob života bylo nikdy nekončící téma debat na lavičkách, v obývacích pokojích i v hospodách.

Lepší zábava než pitomosti v televizi.

Najdu prince

Neměla jsem vůbec žádnou pubertu. Byla jsem nejistá, plachá, osamělá. Sedávala jsem doma ve svém koutku v obýváku, neboť dětský pokoj náš malý byt postrádal, a vnímala různé fáze matčiných hloupých románků.

Zamilovanost byla sladká jako cukrová vata, bytem znělo chichotání, vyznávala se láska spoustou vzletných slov, tento euforický stav však někdy velmi zvolna, jindy překvapivě rychle přecházel v únavný stereotyp.

Zase jsi nevynesl koš! Proč je v ledničce jen zelenej salám a zbytek vodky? A už tu byl blížící se konec.

To se pak klelo, řvalo, vyhrožovalo. Zařekla jsem se, že takhle žít nebudu ani za všechny poklady světa. Ukážu své bláznivé, bezohledné matce, že láska existuje. Najdu svého prince. Přivedu ho ukázat mámě a řeknu jí: „Vidíš? Já to dokázala.

A až se mi narodí dcera, bude mít krásné dětství. Ne jako já.“

Bude můj

Našla jsem ho. Však se také říká: Když si něco moc a moc přejete a nekompromisně si za tím jdete, tak se vám to stoprocentně splní. Byl to můj nadřízený, tehdy jsem dělala sekretářku ve fabrice. Já vím, že je to banální.

Ale jakmile jsem ho spatřila, řekla jsem si: To je on a bude můj.

Divili byste se, jak to bylo snadné. Bylo mi devatenáct a vypadala jsem, omlouvám se, zní to asi neskromně, ale je to pravda, vskutku božsky. Pozvání na kávu na sebe nenechalo dlouho čekat. Byl starší, ale přesně tak jsem si to představovala.

Starší, okouzlující, rozumný, ale ne zas nějak přehnaně. Mohla jsem tušit, že je ženatý, leč na jeho pracovním stole obligátní foto paní domu chybělo a ani o ní nemluvil, a tak jsem si říkala: A co když není? Jenomže byl.

Takže když jsem ho přivedla ukázat mámě, pošeptala mi: „Pořád mě kritizuješ, a podívej se na sebe. Já si se ženáči nezačínala, já teda ne.“ A když se to dozvěděla babička, zbledla a povídá: „Helenko, hned ho pošli k vodě. Nedělej zlé věci, protože potom se dřív nebo později stanou tobě.“

Monika

Babička mi ani nepřišla na svatbu. Máma ano, se svým nejnovějším amantem, o němž zdůrazňovala s významným pohledem na mě, že je to slušný, třikrát rozvedený člověk. Bylo mi to fuk, cítila jsem se šťastná. Bydleli jsme ve vilce v nejhezčí části města, v ulici V zahrádkách.

Na to mámino příšerné 2+1 jsem ráda zapomněla, byla jsem šťastná mladá paní, vydrželo to skoro celý rok. Až do chvíle, kdy někdo zabušil na dveře. Otevřela jsem a civěla do tváře dospívající dívky. Monika byla Lubošova sedmnáctiletá dcera.

Bez pozdravu mě obešla, vletěla žasnoucímu tátovi do náruče a zacvrlikala: „Tatínku, s mámou se nedá žít. Našla si chlapa. Já tam nebudu. Mohla bych, prosím, bydlet u tebe?“ A můj Luboš, který teď už najednou nebyl tak docela můj, řekl: „Ale samozřejmě, andílku.“

Tím skončila první fáze našeho vztahu, ta, kterou jsem vypozorovala u máminých avantýr. Rychle se dostavil únavný stereotyp, jenž se díky dívce Monice měnil v peklo. Klelo se, řvalo, vyhrožovalo.

Zoufalá a utrápená

Nenáviděla jsem ji, zároveň jsem ji chápala. Věděla jsem, co je to totálně rozbitá rodina a nešťastné dětství. Zato ona mě nechápala ani za mák a nenáviděla až za hrob. V jejích očích jsem byla příčinou všeho zla. Naše soužití ve třech se stalo nesnesitelným.

„Budu vařit,“ rozhodla. „Máma mě to naučila. Ty tvoje blafy nejsou k jídlu.“

Konverzace u večeře vypadala třeba i takhle. Monika: „Dnes jsem viděla Helenu s nějakým chlapem. Vypadali jako milenci.“ Já: „Moniko, to je sprostá lež. Prostě to není pravda. Luboši, snad bys jí nevěřil.“ Luboš:

„Ženský, prosím vás, dejte už pokoj, nebo se z toho zblázním. Takhle se nedá žít.“ Nedalo.

Někdo si musel sbalit kufry, a byla jsem to já. Můj sen o princi a spokojené rodině se ukázal být jen snem. Přála jsem si i dceru, a pro ni šťastné dětství. Chvíli jsem ji skutečně měla, myslím tu nevlastní.

Ale šťastná nebyla, jen zoufalá a utrápená, stejně jako já, když jsem dospívala.

Helena (58), Trutnovsko

reklama
Související články
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
12.5.2024
Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Majestátní vlk: Samotář, který miluje společnost ostatních
epochaplus.cz
Majestátní vlk: Samotář, který miluje společnost ostatních
Les si pomalu přebírá pod správu tma, když ticho najednou přeruší táhlé zavytí. Nezůstane u jednoho a další se přidávají, rázem jde o vlčí symfonii. O několik minut později už se majestátní těla schází nedaleko tůňky. Lov právě začíná. V roce 1758 švédský přírodovědec Carl Linné (1707-1778) popíše vlka obecného, v latině mu přiřkne jméno canis lupus.
Historická záhada: Žili lidé a dinosauři společně?
enigmaplus.cz
Historická záhada: Žili lidé a dinosauři společně?
K vyhynutí dinosaurů dochází následkem srážky Země s velkým meteorem před více než 65 miliony let. Pak uplyne dalších více než 60 milionů let a na Zemi se objeví první příslušníci rodu Homo. Tak histo
Okradla mě kamarádka
skutecnepribehy.cz
Okradla mě kamarádka
Byly jsme neoddělitelná dvojice. Já a moje kamarádka jsme si padly hned do oka, a tak to mělo zůstat. Ale nezůstalo. Květované šatičky, blonďaté vlásky, oči modré jako len a pár roztomilých pih na malém nosíku! Když jsem ji uviděla, hned mě okouzlila. Já byla pravý opak. Hned se z nás staly nerozlučné kamarádky. Seděly jsme spolu
Univerzální dárcovská krev na obzoru
21stoleti.cz
Univerzální dárcovská krev na obzoru
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev osta
Žilková se odstřihla od jeho jména
nasehvezdy.cz
Žilková se odstřihla od jeho jména
Konečně má, po čem toužila! Veronice Žilkové (62) ze seriálu ZOO se dlouho nedařilo zavřít dveře za minulostí. Ačkoli rozvod s Martinem Stropnickým (67) po 18 letech manželství oznámila zkraje roku
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Přemysl Otakar I. vs. Jindřich Břetislav: Ze spojenců se stali soci kvůli dluhu
historyplus.cz
Přemysl Otakar I. vs. Jindřich Břetislav: Ze spojenců se stali soci kvůli dluhu
Zuří! Přemysl Otakar I. div nevyskočí vzteky z kůže. Vytáhl s armádou do pole, jenže žádná bitva nebude. Skoro všichni velmoži ho zradili! Místo, aby vyhnal biskupa Jindřicha Břetislava ze země, kníže sám musí uprchnout za hranice.   České země neprožívají na konci 12. století zrovna nejšťastnější období. Znesváření Přemyslovci spolu už téměř 20 let bojují o
Nová kapitola ikonického světa vůní Signorina
iluxus.cz
Nová kapitola ikonického světa vůní Signorina
Signorina Unica Eau de Parfum ztělesňuje mnohostranné pojetí ženskosti, na němž staví značka Ferragamo. Vzdává hold jedinečné esenci, která tkví v každé ženě, a povzbuzuje k přijetí vlastní unikátní o
Pagani staví v Miami ultraprémiové rezidence
epochalnisvet.cz
Pagani staví v Miami ultraprémiové rezidence
Slunečné město Miami na Floridě se stane domovem dalšího rezidenční projektu v režii prestižní automobilky. Tentokrát si tuto destinaci pro svůj premiérový projekt vybrala značka Pagani, která proslula svými výkonnými a rychlými vozy. V oblasti North Bay Village nyní chce postavit mrakodrap Pagani Residences.   Slunečné město Miami na Floridě přivítá první luxusní rezidenční projekt
Zoo Ústí nad Labem: Na počátku byl nadšený milovník ptactva
epochanacestach.cz
Zoo Ústí nad Labem: Na počátku byl nadšený milovník ptactva
Při návštěvě zoo v Ústí nad Labem se musíme připravit na to, že procházka tu bude trochu fyzicky náročná. Zahrada se totiž rozkládá na svahu Mariánské skály východně od městského centra. Tuhle nevýhodu ale můžeme snadno proměnit v plus, když si pro vstup nevybereme dolní vchod v Drážďanské ulici, ale převýšení 96 metrů za sebe necháme zdolat autobus
Rajčatové rizoto v italském stylu
tisicereceptu.cz
Rajčatové rizoto v italském stylu
Vylepšit ho můžete opečenou slaninou, kuřecím masem i krevetami. Suroviny 250 g rýže arborio 1 cibule sůl pepř 2 stroužky česneku olivový olej špetka chilli 100 ml bílého vína 400 g loup
Tam, kde voní ovoce – Česká republika
nejsemsama.cz
Tam, kde voní ovoce – Česká republika
Krásné počasí přímo ponouká k podniknutí výletu! Co takhle si udělat nějakou dobrou svačinku a vyrazit tam, kde to navzdory letošním nenadálým mrazíkům voní po ovoci? Mandloňové sady v Hustopečích V roce 2012 vznikla v Hustopečích u Brna unikátní rozhledna, která se nachází v jedné z největších botanických rarit na Moravě – v mandloňových sadech. Měří 17