Domů     Promluvil česky a já jsem se hanbou propadla
Promluvil česky a já jsem se hanbou propadla

Měla to být tenkrát obyčejná holčičí dovolená u moře na Jadranu. Místo toho to byl ale začátek nejkrásnější etapy mého života.

Vždycky jsem si uměla užívat života. Vážila jsem si své svobody a nemínila jsem ji dát všanc. I když se všechny kamarádky vdávaly, já jsem své okolí dál ubezpečovala, že na vdavky se ještě rozhodně necítím. A na zakládání rodiny teprve ne.

„Jednou do toho dospěju. Teď ale ještě ne!“ vysvětlovala jsem často svým rodičům i prarodičům, kteří s mým přibývajícím věkem byli stále méně a méně chápaví. Když mi bylo pětadvacet, mávli nad mým názorem rukou s klasickou větou: „Za našich mladých let jsme nad ničím tolik nepřemýšleli, jako vy.“

Když mi bylo pětatřicet, bědovali a ustavičně mi promlouvali do duše. „Vždyť si holka zničíš život. Víš kolik ti je? Na co čekáš?“ A když mi bylo čtyřicet, zlomili nade mnou hůl. Už se ani neptali, ani mi nepromlouvali do duše.

Jen tiše vzdychali a dívali se na mě soucitným pohledem. Jako na ubohou čtyřicítku, která zůstala na ocet.

Dovolená zahájena

Já jsem se tak ale vůbec necítila. O přízeň mužů jsem neměla nouzi, ovšem najít v tom panoptiku mých nápadníků alespoň jednoho muže pro život, to byl nadlidský úkol, který jsem dávno vzdala. Měla jsem svět, jaký jsem si přála – svobodný a plný zážitků.

Stále jsem byla obklopena přáteli, ať už to byli kolegové z práce nebo kamarádky, kterým už postupně odrůstaly děti a ony chytaly „druhý dech“. Často jsme spolu vyrážely na skleničku, do divadla nebo na výlety. A už několik let jsme každé léto jezdily na týden k moři.

Na tuhle dámskou jízdu, které jsem se účastnila já a tři mé dlouholeté přítelkyně, jsem se vždy nesmírně těšila. Naší oblíbenou destinací bylo Chorvatsko, které jsme si daly za cíl do důchodu důkladně prozkoumat.

Tentokrát jsme vyrazily na jeden ze zdejších ostrůvků, kde kamaráka Romana dojednala krásné ubytování.

Byl to apartmán s velkou terasou a výhledem na moře. „Považuji naši dovolenou za zahájenou,“ řekla jsem a za velkého veselí mých kamarádek jsem bouchla první lahev šampaňského. Měl to být nejlepší týden v roce a já si ho hodlala užít.

Vybereme ti ho

Hned druhý den jsme se všechny probudily se strašným bolehlavem. Až do ranních hodin jsem kamarádky bavila svými milostnými eskapádami, které mě za poslední rok potkaly.

Někdy okolo páté ranní a čtvrté lahve šampaňského kamarádky prohlásily, že mi raději nějakého partnera vyberou samy.

„To jsem tedy zvědavá,“ smála jsem se. Vzhledem k tomu, že ráno žádné z nás do smíchu moc nebylo, rozhodly jsme se, že cestu na pláž raději ten den vynecháme. Místo toho jsme odpoledne vyrazily na jídlo. Nedaleko byla malá restaurace. Posedávali tu zejména místní starousedlíci, kteří přišli na sklenku rakije.

A mé dobré kamarádky nenapadlo nic jiného, než kocovinu ze včerejšího večera přepít právě tímto zdejším národním mokem. Po chvíli se jeden z nedaleko sedících mužů zvedl a zamířil k našemu stolu, byl to, jak jsme později zjistily, majitel celé restaurace. Na hlavě měl klobouk a už od pohledu bylo znát, že je to veselá kopa.

Anglicky se nás zeptal, co si dáme, a tak jsme objednaly jídlo a pálenku. „Tenhle by se mi pro tebe líbil, nechceš ho?“ prohlásila směrem ke mně Romana hned, jakmile odešel. Začaly jsme se smát.

Až jsem musela po chvíli kamarádky krotit, jelikož jejich narážky nebyly zrovna potichu.

„Ticho, co když vás uslyší,“ mírnila jsem jejich nadšení umocněné rakijí. „Určitě nerozumí slovo česky,“ uklidňovala mě Romana. Musím ale uznat, že měly holky dobrý vkus, i mně by se ten „místní švihák“, jak ho nazvaly, líbil.

„A zeptej se ho, jestli má večer čas,“ řekla mi polohlasem Romana, když číšník stál vedle našeho stolu a počítal nám útratu.

Vysloužila si ode mne za to zdvižené obočí, ale musela jsem se i smát. Ta ženská byla i jako trojnásobná máma pořád neřízená střela. V tu chvíli číšník položil na stůl účet, anglicky nám přečetl naši útratu a v zápětí česky pobaveně dodal:

„A končím tu v půl dvanácté, dámy.“ Myslela jsem, že se hanbou propadnu do země.

Bral to s humorem

Účet jsem mu platila celá rudá, zatímco kamarádky neúspěšně zadržovaly záchvaty smíchu. Vypadaly jsme spíše jak banda puberťaček než čtyři čtyřicátnice. Nechtěla jsem si ani domyslet, co všechno si o nás ten číšník, musel myslet. „Já se moc omlouvám,“ řekla jsem mu nakonec a on jen mávl rukou.

„Alespoň jsem tu měl veselo. A večer přijďte, já vás zvu,“ smál se. Byla jsem ráda, že bral naše nemístné chování s humorem, nic to ale neměnilo na tom, že mi bylo trapně jako nikdy předtím. Touhle historkou jsme se s holkama bavily ještě dlouho. A nakonec jsme usoudily, že bychom pozvání našeho krajana neměly odmítnout.

Jenže po náročném prvním dni jsme všechny usnuly. Když jsem se okolo deváté večer vzbudila, bylo mi jasné, že z našeho večerního programu nic nebude. Všechny tři holky spaly jak zabité.

Ale, jelikož mně už se spát nechtělo, čtení mě nebavilo a v televizi dávali jen pořady v chorvatštině, rozhodla jsem se, že vyrazím sama.

Držím vám místo

V restauraci to žilo. U jednoho stolu seděli nějací místní hudebníci s kytarami a zbytek lokálu byl narvaný k prasknutí. „Držím vám místo na baru,“ ozval se za mnou známý hlas.

Byl to pan číšník a majitel v jedné osobě, který měl zrovna plné ruce talířů s jídlem, které roznášel hostům.

Usadila jsem se tedy na barovou stoličku a čekala na svého hostitele, který mezi stoly pobíhal jako dostihový kůň. Na obsluhování tu byl evidentně sám. A byť se zdálo, že vše zvládá s úsměvem, bylo mi ho po chvíli opravdu líto.

Nakonec jsem to nevydržela a šla se zeptat, zda mu nemůžu pomoct. „A vy umíte roznášet jídlo?“ zeptal se mě zkoumavě.

V rychlosti jsem mu vyjmenovala kolikrát jsem byla v mládí na brigádě jako servírka a on tedy znalecky kývl. Vrazil mi do ruky zástěru a řekl:

„Máte to u mě!“ Zbytek večera jsem strávila roznášením pití a jídel, a když se s námi rozloučil poslední host, padla jsem na barovou stoličku úplně vyčerpaná.

Za odměnu nám potom pan restauratér, který se mi konečně představil jako Olda, otevřel flašku vynikajícího červeného vína.

Podobně a barvitě vyprávěl, jak před lety sem do Chorvatska odjel na dovolenou, a tak se do tohoto místa zamiloval, že tu koupil a rozjel restauraci.

Bylo nesmírně zajímavé ho poslouchat, myslím, že jsem na něm doslova visela očima a hltala každé jeho slovo. Od toho dne věřím, že láska na první pohled existuje. Ten člověk mě zkrátka úplně okouzlil.

Do apartmánu za kamarádkami jsem se vrátila asi ve dvě hodiny ráno a připadala jsem si, jako když mi je opět patnáct. Všechny tři byly vzhůru a čekaly na mě v kuchyni. „Kde jsi byla?

A proč nebereš telefon?“ sjely mě přísně na tři doby, podobně jako kdysi mnohokrát má maminka.

Když jsem jim ale vyprávěla, jak prima večer jsem zažila, pookřály a se zasněným pohledem poslouchaly. Zbytek dovolené byl zkrátka perfektní. Každý den jsme s holkama trávily na pláži a večery poté v Oldově restauraci.

Triumfální návrat

Týden uběhl jako voda a já jsem se s Oldou musela chtě nechtě rozloučit. Vůbec jsem nevěděla, co s naším vztahem bude dál. Bylo mi ale jasné, že ideální muž, na kterého celý život čekám, stojí tady přede mnou. Pak už šlo všechno strašně rychle. Rozhodla jsem se vsadit všechno na jednu kartu.

Dala jsem po návratu výpověď v práci a přestěhovala jsem se do Chorvatska za Oldou. Společně jsme vedli jeho restauraci. Do roka se nám narodila dcera. Brzy jsme ale usoudili, že bychom ji přece jen chtěli vychovávat v Česku.

Olda tedy restauraci prodal a vraceli jsme se domů, kde jsme návrat oslavili velkolepě.

Krásnou a veselou svatbou. „Tak jsme se přece dočkali,“ gratulovali mi rodiče, kteří byli rádi, že jejich dcera nakonec nezůstala na ocet. Nezůstala a ví, že na tak skvělý život, jako má teď se zkrátka vyplatilo počkat.

Marcela (55), Brno

reklama
Související články
3.10.2023
Můj manžel nepatřil nikdy mezi věrné muže. Dlouho jsem se tím trápila, až jsem mu začala nevěru oplácet. Sice o tom stále neví, ale já se od té doby cítím mnohem lépe. Po šestnácti letech manželství jsem zjistila, že mi je manžel nevěrný. Zahýbal mi od samého začátku, věděli to všichni, jen já asi měla na očích klapky. Dokonce i moje matka si neodpustila několik ironických poznámek. Až jsem se
3.10.2023
Naše sousedka byla starší dáma. Na fenu dobrmana, kterou si pořídila před lety, se jí najednou už nedostávalo sil. Když jsem byla malá, neexistovalo, aby lidé chovali psy v panelácích. Nanejvýš pokojové pudlíky, velké psy nikoli. Dnes celý náš panelák štěká, hned dole u výtahu slyšíte, jak se z bytů ozývají hafani. Dost jsem se tomu divila. Vyrůstala jsem ve dva plus jedna a na žádné zvíře j
1.10.2023
To, co začalo nevinným dětským slibem, se po letech ukázalo jako ten nejlepší nápad. Museli jsme si na sebe ale počkat. S Václavem jsme se dlouhé roky míjeli. Slíbili jsme si kdysi, mohlo nám být tak šest let, že se jednou vezmeme a budeme mít velkou rodinu. Ale víte, jak to s dětskými láskami bývá. Jak šel život dál, naše cesty se postupně rozcházely a scházely. Po základní škole jsme se z rod
1.10.2023
Když se blíží vánoční čas, je mi vždycky úzko. Bývala to vždy nejkrásnější část roku, loňská událost mi to ale změnila jednou provždy. Většinu našeho života jsme s manželem byli zaměstnáni ve velkém podniku. Seznámili jsme se už na škole, stavařinu jsme oba milovali a oba jsme měli i podobné zájmy. Náš život byl obyčejně příjemný. Žádné vášnivé zážitky, ale také žádné scény a situace, které vám
29.9.2023
Má dcera si přála velkou rodinu. Narodil se jí vymodlený Jakoubek. Bohužel osud jemu i nám přinesl do života nejednu bolest. Ivanka vždy dbala na své zdraví. Sportovala, zdravě se stravovala, neměla žádné dědičné nemoci, takže nás nikdy nenapadlo, že by mohla mít někdy zdravotní problém. Přesto se vyskytl, když chtěla otěhotnět. Stále se nedařilo, až si zašla na vyšetření a lékař jí sdělil, že
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
PINKASOVA SYNAGOGA: Bývala hlavní stavbou pražského ghetta
epochanacestach.cz
PINKASOVA SYNAGOGA: Bývala hlavní stavbou pražského ghetta
Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze a svým významem i architektonickou hodnotou představovala na dlouhou dobu hlavní stavbu pražského ghetta. Jako vzácná relikvie byl v Pinkasově synagoze po staletí chován praporec a roucho mesianistického mučedníka Šeloma Molcha, upáleného v Mantově roku 1532. Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950–54. Památník obětí šoa
Pomstila jsem se, abych mohla odpustit
skutecnepribehy.cz
Pomstila jsem se, abych mohla odpustit
Můj manžel nepatřil nikdy mezi věrné muže. Dlouho jsem se tím trápila, až jsem mu začala nevěru oplácet. Sice o tom stále neví, ale já se od té doby cítím mnohem lépe. Po šestnácti letech manželství jsem zjistila, že mi je manžel nevěrný. Zahýbal mi od samého začátku, věděli to všichni, jen já asi měla na
Našla si v Ulici milence?
nasehvezdy.cz
Našla si v Ulici milence?
Herečka ze seriálu Ulice Eliška Hanušová (28) se už před třemi lety provdala za herce Kryštofa Bašuse. V poslední dobou se ale povídá, že s ním není úplně šťastná a postupně si začíná více rozumět s
I delfíní matky „šišlají“ na mláďata
epochaplus.cz
I delfíní matky „šišlají“ na mláďata
Původ lidské řeči je stále ještě záhadou. Záchytné body hledají vědci v komunikaci zvířat, zvláště u pěvců. Ale zdá se, že mnohem blíže k nám budou mít delfíni.   Každé novorozeně se musí co nejrychleji nadechnout, jak lidské, tak zvířecí. Malí delfíni, kteří přicházejí na svět pod vodou, to ale mají složitější. I když vynořit
Oceněný seriál Had, známý jako Serpent, v říjnu na EPIC DRAMA
epochalnisvet.cz
Oceněný seriál Had, známý jako Serpent, v říjnu na EPIC DRAMA
Již tento týden uvidí diváci vysoce ceněný seriál Had, který poprvé v češtině uvede Epic Drama.  Napínavé osmidílné kriminální drama bude na kanálu vysíláno od 6. ledna, vždy v pátek ve 21:00.
Role náhradní mámy už má po krk?
nasehvezdy.cz
Role náhradní mámy už má po krk?
Když si herečka Agáta Kryštůfková (30) ze seriálu Táta v nesnázích našla partnera Tomáše Havlínka (31), měl už dceru Juditu (4) ve střídavé péči s herečkou Beátou Kaňokovou (34). A tak se musela ry
Jeskyně Lovelock: Žili zde kdysi obři?
enigmaplus.cz
Jeskyně Lovelock: Žili zde kdysi obři?
Na planetě je mnoho míst, která fascinují zároveň vědce i záhadology, a ENIGMA vám představuje ty nejzajímavější z nich. V tomto článku se vydáme do nitra tajemné jeskyně Lovelock v americkém státě Ne
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Čeští umělečtí skláři nadchli italské Benátky
iluxus.cz
Čeští umělečtí skláři nadchli italské Benátky
Sedmý ročník mezinárodního festivalu sklářského umění Venice Glass Week patřil i českým sklářům. Svá umělecká díla zde v rámci výstavy CZECH GLASS | FRAGILE představili Dana Zámečníková, Alena Matějka
Domácí citronový cheesecake
tisicereceptu.cz
Domácí citronový cheesecake
Dezert můžete při servírování ozdobit plátky citronu, citronovou kůrou nebo kopečkem šlehačky. Potřebujete 200 g máslových sušenek 100 g másla Náplň 50 g cukru krupice 500 g ricotty nebo
Zélandie, osmý světadíl, odhaluje tajemství svého vzniku i dobu potopení
21stoleti.cz
Zélandie, osmý světadíl, odhaluje tajemství svého vzniku i dobu potopení
Nový Zéland tvoří nejvyšší místo ponořené Zélandie, která formální status kontinentu získala v roce 2017. V letošním roce se vědcům podařilo dokončit její podrobné mapování i objasnit, jak vznikla a k