Domů     Na nudu nemáme vůbec čas
Na nudu nemáme vůbec čas
4 minuty čtení

Pár měsíců před odchodem do důchodu jsme si s manželem splnili sen. Koupili jsme si malou chaloupku! Místo lenošení jsme ale v jednom kole.

Musím se trochu hořce smát, když slýchám stesky kamarádek, že se nudí a nevědí, co s volným časem. Stejně je na tom i můj manžel. Od chvíle, kdy odešel do důchodu, nemá čas na odpočinek.

Netušili jsme, co nás čeká

Zhubli jsme a získali skvělou kondici. Zřejmě od věčného nošení nějakého stavebního materiálu. Jen nakoupit pytle cementu, písku nebo cihel dá člověku pořádně zabrat!

Syny jsme o pomoc žádat nechtěli, byli to oni, kdo nás od koupě naší vysněné chalupy odrazoval.

Ale my si s mužem nedali říct. Po životě stráveném v paneláku jsme toužili po jakémkoli domečku se zahrádkou v nějakém hezkém prostředí. Když se naskytla příležitost, neváhali jsme ani chvilku. Bylo nám jedno, že je domek v dost zanedbaném stavu.

Ignorovali jsme skutečnost, že manžel není žádný velký kutil. Ani já nevynikala v zahradničení a mým jediným úspěchem byl kvetoucí vánoční kaktus.

Prodali jsme byt a nastěhovali se do nemovitosti, kde stropem teklo, kamna nefungovala a zahrada se podobala malému pralesu.

Musela nám stačit jedna místnost

Původní euforie ze splněného přání nás pomalu, ale jistě začala opouštět. Mně bolela záda a ruce jsem měla samý puchýř. Ani manžel na tom nebyl nejlépe.

Trápil ho stav našich financí a přemýšlel, jak si k důchodu přivydělat, aby měl dostatek peněz na všechny nutné opravy.

„Prosím tě, kde chceš ještě vzít čas na nějakou brigádu?“ divila jsem se a on si jen povzdychl. Byl bezradný stejně jako já. První zimu jsme přežili v jedné malé místnosti. Kvůli teplu a rozbité střeše. Tahle místnost totiž byla jediná, kam nezatékalo!

S příchodem jara se nám zlepšila nálada. V plánu byla stavba králíkárny, ale díky naší nešikovnosti k ní naštěstí nedošlo.

Nečekaný návrh se mi zalíbil

„Sousedko, měla bych pro vás návrh…“ řekla mi jakási neznámá paní v místním obchůdku. Mojí sousedkou rozhodně nebyla, ale asi se takhle tady lidé oslovují, pomyslela jsem si. Byla to učitelka ze školky. Vlastně budoucí školky, která tu měla v naší obci teprve vzniknout.

„No víte, prostory máme, ale zahradu ne. A děti nemohou jen stále chodit na vycházky. Potřebují pozemek, kde by měly houpačku a prolézačku! A taky pískoviště a tak…“ vysvětlovala a mně začalo svítat. Ani nedomluvila a já souhlasila. Pronajmeme naší zanedbanou zahradu dětem!

Objevil se zádrhel

Manžel zprvu bručel, že nebudeme mít chvilku klidu, ale opak byl pravdou. Nikdy bych nevěřila, co malí caparti zastanou práce. Nakonec nám pomáhali nosit přes celou zahradu i tašky určené k opravě střechy!

Pracovali jsme znovu od rána do večera, abychom už nemuseli pobývat jen v té jedné místnůstce. „Tak na podzim už vás tady nebudeme otravovat,“ oznámila mi jednou ráno smutně paní učitelka.

Nechápala jsem, o čem mluví. Vždyť nás děti neotravovaly. Byli jsme moc rádi, že jim je naše zahrádka ku prospěchu! Paní učitelka stěží zadržovala slzy. Prý jsou pronajaté prostory pro ně drahé. Pan majitel je chce přebudovat na ubytování pro turisty.

Manžel měl nápad

Náš rozhovor uslyšel manžel. Ze střechy, kterou zrovna začal opravovat. „Počkejte, já bych měl nápad!“ volal a my s údivem zvedly hlavy, odkud na nás volá. „Když stihneme opravit střechu, dvě místnosti by se našly.

Jsou sice malé, ale při troše snahy by snad vyhovovaly!“ Tvrdil nadšeně, ale já byla skeptická. Další bláznivý nápad!

Vejdeme se všichni

„A kde budeme spát my? Snad v nějakém kozím chlívku?“ trochu uštěpačně jsem se ho na tenhle „malý“ problém zeptala. On se ale nedal, myslel na všechno: „No my budeme v podkroví! Když nám nebude kapat voda na hlavu, poslouží nám skvěle!“

Museli nám finančně vypomoct naši synové. Udělali to pro nás rádi. Naplánovali dokonce i přístavbu, aby v létě mohli jezdit k nám na dovolenou. Ukázalo se, že ten můj šikovný muž měl ve všem pravdu!

A tak, těsně před Vánocemi, jsme se všichni stěhovali. My do podkroví a školka do přízemí. Je nám s těmi caparty moc dobře! Na nudu nějak nemáme čas a odpoledne, když všechno utichne se začínáme těšit na ráno.

Květa P. (64), Ústecko

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Do nemocniční čekárny jsem přišla o něco dřív. Byla tam jen jedna žena. A toto setkání mi změnilo život. Sedla jsem si naproti ní. Krátce jsme se na sebe usmály a každá se začetla do svého časopisu. Od první chvíle jsem měla zvláštní pocit. Ta žena mi byla něčím povědomá. Nebylo to tím, že bych ji znala, spíš jsem měla dojem, jako bych se dívala na někoho, koho jsem už někdy dávno potkala. N
3 minuty čtení
Když mi přišla pozvánka na padesáté výročí maturity, několik dní ležela na stole. Pořád jsem přemýšlela, jestli tam vůbec chci jít. Se spolužáky jsme se moc nescházeli. Nebyl čas a hlavně nikdo nechtěl být iniciativní. Jenže pak tu bylo kulaté výročí, 50 let. A to se holky chopily příležitosti a uspořádaly sraz. Když mi přišlo pozvání, znejistěla jsem. V hlavě jsem se okamžitě vrátila do mýc
5 minut čtení
Celý život jsem si vystačila sama. Až vážná nemoc mi ukázala, že největším bohatstvím nejsou peníze ani vlastní byt, ale člověk, který je ochotný podat pomocnou ruku. Vždycky jsem byla spíš samotářka. Nepotřebovala jsem kolem sebe partu kamarádek ani partnera. Stačily mi knihy, práce a hlavně klid. Hned po studiích jsem odešla z rodného města, protože jsem nechtěla žít tam, kde každý ví o každé
3 minuty čtení
Na to, že o mě opačné pohlaví má zájem, jsem byla zvyklá. Jen jsem nějak nepočítala s tím, že to jednou skončí a já zůstanu úplně sama. Když mi bylo dvacet, rychle jsem zjistila, že se svět usmívá mnohem víc na hezké ženy. Muži mi nosili květiny, zvali mě na večeře a ochotně řešili problémy, se kterými se jiné musely trápit samy. Neříkám, že jsem toho cíleně zneužívala, ale brzy jsem si zvykla,
3 minuty čtení
Manžela mám úžasného a děti taky. Žila jsem šťastný život. Všichni mě zahrnovali láskou. Nemohla jsem jim říct tu smutnou zprávu. Pamatuji si ten den, jako by to bylo včera. Lékař v nemocnici mi s vážnou tváří oznamoval, že mám nádor. Věděla jsem, jak moc tou zprávou ublížím těm, kteří mě milují. Netrápila jsem se tolik svou nemocí, jako tím, jak moc budou trpět moji blízcí. Několik dnů jsem ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
epochanacestach.cz
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním
Jahodová bruschetta
tisicereceptu.cz
Jahodová bruschetta
Předkrm, který v sobě spojuje jemnost jahod s ostrostí balzamikového octa, vás příjemně překvapí nenadálou lahodností. Potřebujete 1 bagetu (nebo 4 krajíce bílého chleba) 250 g jahod 1 lžíci b
Jak jít do boje s celulitidou a jasně vyhrát
nejsemsama.cz
Jak jít do boje s celulitidou a jasně vyhrát
Ano, jde to! Vrhněte se do lítého boje s nevzhlednými ďolíčky všemi způsoby – úpravou stravy, cvičením, krémy a lymfatickými drenážemi, a úspěšný výsledek se dostaví. Přistihla jste se, že si v zrcadle prohlížíte své hýždě, stehna a v duchu si říkáte – už to není, co to bývalo? Nač skládat zbraně. S nahromaděnými podkožními tukovými buňkami, které způsobují nevzhledné ďolíčky či hrbolky,
Skončí Solaříková s přítelem kvůli dítěti?
nasehvezdy.cz
Skončí Solaříková s přítelem kvůli dítěti?
Karty se opět zamíchaly? Ještě donedávna vše nasvědčovalo tomu, že herečka ze seriálu Specialisté Patricie Solaříková (37) hoří celým svým srdcem pro přítele, tvůrce videí Alexe Grigorieva (38). Teď
Našla jsem ji v čekárně
skutecnepribehy.cz
Našla jsem ji v čekárně
Do nemocniční čekárny jsem přišla o něco dřív. Byla tam jen jedna žena. A toto setkání mi změnilo život. Sedla jsem si naproti ní. Krátce jsme se na sebe usmály a každá se začetla do svého časopisu. Od první chvíle jsem měla zvláštní pocit. Ta žena mi byla něčím povědomá. Nebylo to tím, že bych ji znala, spíš
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Emirates proměnila části Airbusu A380 a Boeingu 777 v ikonický symbol Arsenalu
iluxus.cz
Emirates proměnila části Airbusu A380 a Boeingu 777 v ikonický symbol Arsenalu
Společnosti Emirates a Arsenal odhalily na Emirates Stadium unikátní sochu The Aircrafted Arsenal Crest, která propojuje svět letectví a vrcholového sportu. Osvětlený znak vysoký 2,4 metru vznikl ručn
V přírodě je zranitelným druhem, v Zoo Praha se mláděti zoborožce kaferského daří
21stoleti.cz
V přírodě je zranitelným druhem, v Zoo Praha se mláděti zoborožce kaferského daří
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje - drží se totiž spíše př
Muž, který prodával Brooklynský most: Podvod, kterému uvěřily desítky lidí
epochaplus.cz
Muž, který prodával Brooklynský most: Podvod, kterému uvěřily desítky lidí
Koupit si slavný Brooklynský most? Dnes to zní absurdně. Na přelomu 19. a 20. století ale podvodník George C. Parker přesvědčuje řadu přistěhovalců i důvěřivých investorů, že právě on je jeho právoplatným vlastníkem. A není to jediná památka, kterou dokáže „prodat“. Jeho neuvěřitelný příběh se stává jednou z největších legend světových dějin podvodů. New York
Tajemství hradních studní: Černé hlubiny, které rozhodují o životě i pádu hradu
enigmaplus.cz
Tajemství hradních studní: Černé hlubiny, které rozhodují o životě i pádu hradu
Na první pohled je to jen otvor v zemi. Ve skutečnosti patří hradní studna k nejdůležitějším a zároveň nejzáhadnějším místům celého hradu. Bez vody se posádka dlouho neubrání, proto stavitelé hledají
Mapa, která neměla existovat: Piri Reis a tajemství předpotopních map světa
epochalnisvet.cz
Mapa, která neměla existovat: Piri Reis a tajemství předpotopních map světa
V roce 1513 nakreslil osmanský admirál Piri Reis mapu, která podle mnohých měla vzniknout až o dvě staletí později. Na kusu gazelí kůže se totiž objevuje pobřeží připomínající Antarktidu bez ledového příkrovu, tři sta let před jejím objevením. Odkud čerpal? Existovala snad civilizace se znalostmi, jež historie dosud nezaznamenala? Píše se rok 1513, osmanský
Císař Traianus rozšířil římskou říši na maximum
historyplus.cz
Císař Traianus rozšířil římskou říši na maximum
Decebalus obnovuje zbořené pevnosti a vyzbrojuje svoji armádu. Porušil tím mírovou dohodu, což ale Traianovi příliš nevadí. Aspoň má záminku k nové válce. Brzy opět vtrhne s vojskem do Dácie a za pár týdnů přitáhne až k její metropoli. Dobýt dobře opevněné město však bude pořádným oříškem. Byl prvním římským císařem, který se nenarodil na