Domů     Na nudu nemáme vůbec čas
Na nudu nemáme vůbec čas
4 minuty čtení

Pár měsíců před odchodem do důchodu jsme si s manželem splnili sen. Koupili jsme si malou chaloupku! Místo lenošení jsme ale v jednom kole.

Musím se trochu hořce smát, když slýchám stesky kamarádek, že se nudí a nevědí, co s volným časem. Stejně je na tom i můj manžel. Od chvíle, kdy odešel do důchodu, nemá čas na odpočinek.

Netušili jsme, co nás čeká

Zhubli jsme a získali skvělou kondici. Zřejmě od věčného nošení nějakého stavebního materiálu. Jen nakoupit pytle cementu, písku nebo cihel dá člověku pořádně zabrat!

Syny jsme o pomoc žádat nechtěli, byli to oni, kdo nás od koupě naší vysněné chalupy odrazoval.

Ale my si s mužem nedali říct. Po životě stráveném v paneláku jsme toužili po jakémkoli domečku se zahrádkou v nějakém hezkém prostředí. Když se naskytla příležitost, neváhali jsme ani chvilku. Bylo nám jedno, že je domek v dost zanedbaném stavu.

Ignorovali jsme skutečnost, že manžel není žádný velký kutil. Ani já nevynikala v zahradničení a mým jediným úspěchem byl kvetoucí vánoční kaktus.

Prodali jsme byt a nastěhovali se do nemovitosti, kde stropem teklo, kamna nefungovala a zahrada se podobala malému pralesu.

Musela nám stačit jedna místnost

Původní euforie ze splněného přání nás pomalu, ale jistě začala opouštět. Mně bolela záda a ruce jsem měla samý puchýř. Ani manžel na tom nebyl nejlépe.

Trápil ho stav našich financí a přemýšlel, jak si k důchodu přivydělat, aby měl dostatek peněz na všechny nutné opravy.

„Prosím tě, kde chceš ještě vzít čas na nějakou brigádu?“ divila jsem se a on si jen povzdychl. Byl bezradný stejně jako já. První zimu jsme přežili v jedné malé místnosti. Kvůli teplu a rozbité střeše. Tahle místnost totiž byla jediná, kam nezatékalo!

S příchodem jara se nám zlepšila nálada. V plánu byla stavba králíkárny, ale díky naší nešikovnosti k ní naštěstí nedošlo.

Nečekaný návrh se mi zalíbil

„Sousedko, měla bych pro vás návrh…“ řekla mi jakási neznámá paní v místním obchůdku. Mojí sousedkou rozhodně nebyla, ale asi se takhle tady lidé oslovují, pomyslela jsem si. Byla to učitelka ze školky. Vlastně budoucí školky, která tu měla v naší obci teprve vzniknout.

„No víte, prostory máme, ale zahradu ne. A děti nemohou jen stále chodit na vycházky. Potřebují pozemek, kde by měly houpačku a prolézačku! A taky pískoviště a tak…“ vysvětlovala a mně začalo svítat. Ani nedomluvila a já souhlasila. Pronajmeme naší zanedbanou zahradu dětem!

Objevil se zádrhel

Manžel zprvu bručel, že nebudeme mít chvilku klidu, ale opak byl pravdou. Nikdy bych nevěřila, co malí caparti zastanou práce. Nakonec nám pomáhali nosit přes celou zahradu i tašky určené k opravě střechy!

Pracovali jsme znovu od rána do večera, abychom už nemuseli pobývat jen v té jedné místnůstce. „Tak na podzim už vás tady nebudeme otravovat,“ oznámila mi jednou ráno smutně paní učitelka.

Nechápala jsem, o čem mluví. Vždyť nás děti neotravovaly. Byli jsme moc rádi, že jim je naše zahrádka ku prospěchu! Paní učitelka stěží zadržovala slzy. Prý jsou pronajaté prostory pro ně drahé. Pan majitel je chce přebudovat na ubytování pro turisty.

Manžel měl nápad

Náš rozhovor uslyšel manžel. Ze střechy, kterou zrovna začal opravovat. „Počkejte, já bych měl nápad!“ volal a my s údivem zvedly hlavy, odkud na nás volá. „Když stihneme opravit střechu, dvě místnosti by se našly.

Jsou sice malé, ale při troše snahy by snad vyhovovaly!“ Tvrdil nadšeně, ale já byla skeptická. Další bláznivý nápad!

Vejdeme se všichni

„A kde budeme spát my? Snad v nějakém kozím chlívku?“ trochu uštěpačně jsem se ho na tenhle „malý“ problém zeptala. On se ale nedal, myslel na všechno: „No my budeme v podkroví! Když nám nebude kapat voda na hlavu, poslouží nám skvěle!“

Museli nám finančně vypomoct naši synové. Udělali to pro nás rádi. Naplánovali dokonce i přístavbu, aby v létě mohli jezdit k nám na dovolenou. Ukázalo se, že ten můj šikovný muž měl ve všem pravdu!

A tak, těsně před Vánocemi, jsme se všichni stěhovali. My do podkroví a školka do přízemí. Je nám s těmi caparty moc dobře! Na nudu nějak nemáme čas a odpoledne, když všechno utichne se začínáme těšit na ráno.

Květa P. (64), Ústecko

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Když jsme se rozloučili s Punťou, slíbili jsme si s manželem, že jiného pejska už mít raději nebudeme. Ale znáte to, sliby chyby. Náš pes s námi strávil skoro sedmnáct let, měl hezký a dlouhý psí život, ale i tak bylo loučení velice zlé a bolestné. S manželem jsme se pak zařekli, že už si nikdy v životě pejska nepořídíme, protože Punťu nám beztak nikdo nikdy nenahradí a tu bolest a beznaděj zno
2 minuty čtení
Slýcháme o tom dnes a denně. Říkáme si, jak se to může někomu stát. A pak se to stane nám. Napálíme se. Jak jsem mohla být tak hloupá? Vystudovala jsem vysokou, měla jsem dobré zaměstnání, vždy jsem si poradila. Jenže stačí málo. Třeba samota. Před pár lety jsem ovdověla, takže jsem ztratila parťáka po boku. Děti měly své rodiny, kamarádky stále manžele. Abych ale byla s blízkými v kontaktu,
3 minuty čtení
Když píšu tyto řádky, vracím se v myšlenkách k tomu, čím to vlastně bylo. Prostředím, ve kterém jsem vyrůstala? Nebo jednoduše mnou? Už od rané puberty jsme mezi sebou s holkami soupeřily. Kdo bude lepší. Ve všem. Ve sportu, v oblečení, ve známkách, později i v tom, která si najde „lepšího“ kluka. Doma jsem přitom oporu měla. Otec byl úspěšný podnikatel a mě i mé sourozence vedl ke sportu, v
5 minut čtení
Měla jsem za sebou manželství s psychicky narušeným mužem. Když jsem sebrala sílu ho opustit, byla jsem přesvědčena, že s chlapy už navěky končím. Jenže ne nadarmo se říká „odříkaného chleba největší krajíc“. Na svatbě neteře jsem ho potkala. Láďa hrál na kytaru, zpíval a celý večírek pěkně rozjel. A tím mě dostal. O tom, jak mu to slušelo a jak voněl, ani mluvit nebudu. Příliš jsme spěchali
3 minuty čtení
Když se probírám starými vzpomínkami, vždy se mi sevře srdce nad svatební fotografií. Právě na této fotce jsme s Marií byly ještě jako dvě sestry. Seděly jsme spolu od první třídy a hned se z nás staly nejlepší kamarádky. Když se Marie poprvé zamilovala, prožívala jsem to s ní, jako bych vzplála sama. Protože měla přísné rodiče, kteří ji ven pouštěli jen se mnou, dělala jsem jí krytí. Dokonce j
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mumlerova duchařská fotografie: Objevil se Lincolnův duch vedle jeho vdovy?
enigmaplus.cz
Mumlerova duchařská fotografie: Objevil se Lincolnův duch vedle jeho vdovy?
William Mumler se spiritistické fotografii začíná věnovat v roce 1862 poté, co se na jeho vlastním autoportrétu objeví dívka zdánlivě tvořená světlem. Zpočátku je to pro něj jen hobby, jak ale Spo
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Karla I. Portugalského zabili s tichým souhlasem premiéra
historyplus.cz
Karla I. Portugalského zabili s tichým souhlasem premiéra
Znechuceně zmačká anonymní dopis, který mu kdosi položil přímo k talíři v palácové jídelně. Karel I. Portugalský ví, že má spoustu politických nepřátel. Svojí povýšeností a okázalým nezájmem o lid si nedokáže získat spojence. A teď mu někdo přímo vyhrožuje smrtí! Portugalskému království rostou zahraniční dluhy, inflace stoupá, banky krachují. Krále Karla I. (1863–1908) čeká
Ochraňte svůj domov
nejsemsama.cz
Ochraňte svůj domov
Domov je místem, kde byste měla cítit klid a bezpečí. Je to prostor, kde odpočíváte a načerpáváte energii. Poradíme vám, jak si můžete očistit prostor, aby pak skutečně fungoval jako kouzelné místo plné harmonie. Váš domov může být vystaven negativním vlivům, které narušují jeho rovnováhu. Ochranné rituály jsou jednou z možností, jak vytvořit ochrannou bariéru kolem domova a zajistit, aby
Jak rozeznávat otisky prstů? U zrodu daktyloskopie nechybí česká stopa
epochaplus.cz
Jak rozeznávat otisky prstů? U zrodu daktyloskopie nechybí česká stopa
Daktyloskopie, věda o otiscích prstů, která dnes pomáhá odhalovat pachatele zločinů po celém světě, má kořeny hluboko v 19. století. Přestože lidé zanechávali otisky po tisíciletí, až systematické poznání a využití těchto jedinečných vzorů přetvořilo je v jeden z nejspolehlivějších identifikačních nástrojů kriminalistiky. A v tom příběhu se objevuje i české jméno, které položilo základy
Když se elegance potká s mechanikou z Glashütte
iluxus.cz
Když se elegance potká s mechanikou z Glashütte
Společenské hodinky mají být jako dobře střižený smoking. Neřvou. Neupozorňují na sebe. Jen tiše dávají najevo, že víte, co děláte. A přesně taková jsou na veletrhu Inhorgenta v německém Mnichově práv
Neuvěřitelné záběry z hlubin: Talířovka, legenda oceánu, se opět objevila
21stoleti.cz
Neuvěřitelné záběry z hlubin: Talířovka, legenda oceánu, se opět objevila
Cílem argentinské hlubokomořské expedice bylo mapování korálového útesu Bathelia candida a hledání prostředí bohatých na studené průsaky. Místo toho spatřili vědci tvora, který se lidem ukáže jen opra
Vztah na dálku už Bučkové nefunguje
nasehvezdy.cz
Vztah na dálku už Bučkové nefunguje
Přes dvanáct let vztahu na dálku zřejmě stačilo. Petra Bučková (47) a její přítel, iluzionista Thomas Huber (52), podle některých lidí dospěli do bodu, kdy se „láme chleba“. On žije v Rakousku a h
Sláva piešťanského bahna přesáhla hranice Evropy
epochanacestach.cz
Sláva piešťanského bahna přesáhla hranice Evropy
Lidé se sem jezdí léčit už celých 200 let. A mnoho z těch, kdo Piešťany okusili, se vrací. Nejenže prospějí svému zdraví, ale užijí si tu i bohatý společenský život. Když se řekne slovenské lázně, Piešťany bývají první volbou. Jejich věhlas je mezinárodní. A není divu. Město rozprostřené na březích řeky Váhu je proslulé termálními prameny a unikátním léčivým sirným
Brownies s čerstvými malinami
tisicereceptu.cz
Brownies s čerstvými malinami
Spojení vláčné čokolády a malin vás vynese do chuťového ráje. Ingredience 200 g másla 200 g kvalitní čokolády 125 g hladké mouky 180 g cukru krupice ½ prášku do pečiva 4 vajíčka 2 lžíce ho
Stane se, že člověk míní, ale pes mění
skutecnepribehy.cz
Stane se, že člověk míní, ale pes mění
Když jsme se rozloučili s Punťou, slíbili jsme si s manželem, že jiného pejska už mít raději nebudeme. Ale znáte to, sliby chyby. Náš pes s námi strávil skoro sedmnáct let, měl hezký a dlouhý psí život, ale i tak bylo loučení velice zlé a bolestné. S manželem jsme se pak zařekli, že už si nikdy v životě pejska nepořídíme, protože Punťu nám
„Bílý“ buk z Moravského krasu: Jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy?
epochalnisvet.cz
„Bílý“ buk z Moravského krasu: Jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy?
Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba 30 let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.   Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech je nezbytné