Domů     Na nudu nemáme vůbec čas
Na nudu nemáme vůbec čas
4 minuty čtení

Pár měsíců před odchodem do důchodu jsme si s manželem splnili sen. Koupili jsme si malou chaloupku! Místo lenošení jsme ale v jednom kole.

Musím se trochu hořce smát, když slýchám stesky kamarádek, že se nudí a nevědí, co s volným časem. Stejně je na tom i můj manžel. Od chvíle, kdy odešel do důchodu, nemá čas na odpočinek.

Netušili jsme, co nás čeká

Zhubli jsme a získali skvělou kondici. Zřejmě od věčného nošení nějakého stavebního materiálu. Jen nakoupit pytle cementu, písku nebo cihel dá člověku pořádně zabrat!

Syny jsme o pomoc žádat nechtěli, byli to oni, kdo nás od koupě naší vysněné chalupy odrazoval.

Ale my si s mužem nedali říct. Po životě stráveném v paneláku jsme toužili po jakémkoli domečku se zahrádkou v nějakém hezkém prostředí. Když se naskytla příležitost, neváhali jsme ani chvilku. Bylo nám jedno, že je domek v dost zanedbaném stavu.

Ignorovali jsme skutečnost, že manžel není žádný velký kutil. Ani já nevynikala v zahradničení a mým jediným úspěchem byl kvetoucí vánoční kaktus.

Prodali jsme byt a nastěhovali se do nemovitosti, kde stropem teklo, kamna nefungovala a zahrada se podobala malému pralesu.

Musela nám stačit jedna místnost

Původní euforie ze splněného přání nás pomalu, ale jistě začala opouštět. Mně bolela záda a ruce jsem měla samý puchýř. Ani manžel na tom nebyl nejlépe.

Trápil ho stav našich financí a přemýšlel, jak si k důchodu přivydělat, aby měl dostatek peněz na všechny nutné opravy.

„Prosím tě, kde chceš ještě vzít čas na nějakou brigádu?“ divila jsem se a on si jen povzdychl. Byl bezradný stejně jako já. První zimu jsme přežili v jedné malé místnosti. Kvůli teplu a rozbité střeše. Tahle místnost totiž byla jediná, kam nezatékalo!

S příchodem jara se nám zlepšila nálada. V plánu byla stavba králíkárny, ale díky naší nešikovnosti k ní naštěstí nedošlo.

Nečekaný návrh se mi zalíbil

„Sousedko, měla bych pro vás návrh…“ řekla mi jakási neznámá paní v místním obchůdku. Mojí sousedkou rozhodně nebyla, ale asi se takhle tady lidé oslovují, pomyslela jsem si. Byla to učitelka ze školky. Vlastně budoucí školky, která tu měla v naší obci teprve vzniknout.

„No víte, prostory máme, ale zahradu ne. A děti nemohou jen stále chodit na vycházky. Potřebují pozemek, kde by měly houpačku a prolézačku! A taky pískoviště a tak…“ vysvětlovala a mně začalo svítat. Ani nedomluvila a já souhlasila. Pronajmeme naší zanedbanou zahradu dětem!

Objevil se zádrhel

Manžel zprvu bručel, že nebudeme mít chvilku klidu, ale opak byl pravdou. Nikdy bych nevěřila, co malí caparti zastanou práce. Nakonec nám pomáhali nosit přes celou zahradu i tašky určené k opravě střechy!

Pracovali jsme znovu od rána do večera, abychom už nemuseli pobývat jen v té jedné místnůstce. „Tak na podzim už vás tady nebudeme otravovat,“ oznámila mi jednou ráno smutně paní učitelka.

Nechápala jsem, o čem mluví. Vždyť nás děti neotravovaly. Byli jsme moc rádi, že jim je naše zahrádka ku prospěchu! Paní učitelka stěží zadržovala slzy. Prý jsou pronajaté prostory pro ně drahé. Pan majitel je chce přebudovat na ubytování pro turisty.

Manžel měl nápad

Náš rozhovor uslyšel manžel. Ze střechy, kterou zrovna začal opravovat. „Počkejte, já bych měl nápad!“ volal a my s údivem zvedly hlavy, odkud na nás volá. „Když stihneme opravit střechu, dvě místnosti by se našly.

Jsou sice malé, ale při troše snahy by snad vyhovovaly!“ Tvrdil nadšeně, ale já byla skeptická. Další bláznivý nápad!

Vejdeme se všichni

„A kde budeme spát my? Snad v nějakém kozím chlívku?“ trochu uštěpačně jsem se ho na tenhle „malý“ problém zeptala. On se ale nedal, myslel na všechno: „No my budeme v podkroví! Když nám nebude kapat voda na hlavu, poslouží nám skvěle!“

Museli nám finančně vypomoct naši synové. Udělali to pro nás rádi. Naplánovali dokonce i přístavbu, aby v létě mohli jezdit k nám na dovolenou. Ukázalo se, že ten můj šikovný muž měl ve všem pravdu!

A tak, těsně před Vánocemi, jsme se všichni stěhovali. My do podkroví a školka do přízemí. Je nám s těmi caparty moc dobře! Na nudu nějak nemáme čas a odpoledne, když všechno utichne se začínáme těšit na ráno.

Květa P. (64), Ústecko

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Sama se vyčlenila z kolektivu, nesnášela vejce a nechala se od ostatních slepic klovat. Stala se mou kamarádkou a já ji naučila spoustu báječných věcí. Když jsem byla malá, každé léto jsem jezdila k babičce na prázdniny. Babička měla spoustu zvířátek. Pejska Bročka, který hlídal, králíky na maso, slepičky na vajíčka. Jedna slepička byla výjimečná. Ostatní ji odháněly od jídla a klovaly ji. Bylo
5 minut čtení
Robert se v mém životě objevil ve chvíli, kdy už jsem ani nedoufala, že potkám toho pravého. Zdálo se, že je to chlap pro život, o kterém jsem dosud jen snila. Bylo mi už lehce přes čtyřicet, tři roky jsem s nikým nechodila a začínala jsem mít pocit, že mi život protéká mezi prsty. Z práce jsem chodila rovnou domů. Víkendy trávila úklidem, nákupy a občasným posezením s kamarádkou. Nic zásadn
5 minut čtení
Zažila jsem toho už hodně, ale nikdy by mě nenapadlo, že mi někdo bude chtít v mém věku ukrást manžela přímo před nosem. Myslíte si, že po šedesátce už máte lidskou povahu docela přečtenou a žárlivé scény můžete s klidem přenechat mladším ročníkům. Já si to myslela také. Po čtyřiceti letech manželství mě ani ve snu nenapadlo, že bych ještě někdy mohla žárlit na jinou ženskou. Pak se ale do domu
3 minuty čtení
Nebyla to jen moje sestra, já zároveň fungovala i jako její máma. Musela jsem, o rodiče jsme přišly brzy a já ji měla prostě ráda. Když mi bylo pětadvacet, zemřeli krátce po sobě naši rodiče a mně zůstala na krku patnáctiletá sestra Renata. Mohla jít bydlet k příbuzným, ale nedokázala jsem si představit, že bych ji po tom všem poslala pryč. Měla jsem ji moc ráda, jenže ona mě v té době zrovna m
3 minuty čtení
Táta jezdil na to místo často, jako bývalý námořník miloval moře a racky. Zejména toho jednoho. Jeho ochočený racek ho radostně vítal i po letech. Můj tatínek byl námořník. Jezdil do Německa, do Rostocku, a trávil každý rok mnoho měsíců na moři. Když pak přijel domů, do našeho malého města, byl rád, že je s rodinou. Po třech týdnech doma ale už zneklidněl a nejen naše město, ale celé Čechy mu b
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč jsem se rozhodla změnit závěť?
skutecnepribehy.cz
Proč jsem se rozhodla změnit závěť?
Celý život jsem byla přesvědčená, že mé jediné dítě podědí jednou všechno, co mám. Pak se ale stalo něco, co můj názor změnilo. Už mi táhlo na pětasedmdesát, když jsem si začala říkat, že to se mnou jde rychle z kopce. Udržovala jsem se do té doby v dobré kondici, protože jsem žila celý život na vesnici v domku
Pomůže při rehabilitaci kolene: Vědci z Plzně a Deggendorfu vyvinuli nové zařízení
21stoleti.cz
Pomůže při rehabilitaci kolene: Vědci z Plzně a Deggendorfu vyvinuli nové zařízení
Řada lidí může z vlastní zkušenosti potvrdit, že koleno dokáže člověka pořádně potrápit. Jde o velmi namáhaný a zároveň klíčový kloub našeho těla. Prostředek ke zlepšení procesu rehabilitace po operac
Osamělá a zdrcená Macková kvůli veselce bývalého?
nasehvezdy.cz
Osamělá a zdrcená Macková kvůli veselce bývalého?
Neveselé období má prožívat herečka dobře známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (32). Zatímco její fanoušci s nedočkavostí vyhlíží, jakého představí světu fešáka, místo Amorových šípů Mackov
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
epochaplus.cz
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Tradiční krkonošské kyselo
tisicereceptu.cz
Tradiční krkonošské kyselo
Přijde chuti jak v zimě, tak i v parném létě. Horská klasika totiž hřeje v břiše, ale i u srdce. Suroviny 120 g chlebového kvásku 40 g másla nebo sádla hrst sušených hub (nejlepší je směs) 30
Malý zázrak ve vaší kabelce
nejsemsama.cz
Malý zázrak ve vaší kabelce
Chlorella je jako spolehlivá kamarádka, která toho moc nenamluví, ale když ji pustíte do svého života, dodá vám lehkost a energii. Možná jste o ní slyšela. Možná vám ji doporučila kamarádka, která „na ni nedá dopustit“. A možná jste ji už někdy držela v ruce, ale neodvážila se ji vyzkoušet. Chlorella, malá zelená řasa, která
Černé helikoptéry všude kolem nás: Jaký je jejich účel?
enigmaplus.cz
Černé helikoptéry všude kolem nás: Jaký je jejich účel?
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují
STRÁŽNICKÝ PODZIM NA DĚDINĚ
epochanacestach.cz
STRÁŽNICKÝ PODZIM NA DĚDINĚ
Tuto neděli se uskuteční „Podzim na dědině“. Od 9 do 17 hodin ve Skanzenu Strážnice. V programu se návštěvníci seznámí s tradičními způsoby hospodaření a životem na moravské vesnici přelomu 19. a 20. století. Nebudou chybět tradiční podzimní práce, orba koňským potahem, malý řemeslný jarmark, vinný šenk s burčákem i odrůdovými víny, ukázky přípravy tradičních
Skandální Poslední večeře: Malíře vyslýchala inkvizice
epochalnisvet.cz
Skandální Poslední večeře: Malíře vyslýchala inkvizice
Předvolali ho před inkviziční tribunál. Je to kvůli jeho dílu Poslední večeře Páně. Inkvizitoři mají pocit, že se malíř Paolo Veronese zbláznil. Jedno z nejposvátnějších témat křesťanství ztvárnil na obřím obrazu jako „žranici“ v benátském šlechtickém paláci!   Pět a půl metru vysoký a téměř třináct metrů dlouhý obraz italský malíř Paolo Veronese (1528–1588) vytvořil
Rare Millésime patří mezi nejlepší šampaňská vína svého ročníku
iluxus.cz
Rare Millésime patří mezi nejlepší šampaňská vína svého ročníku
Šampaňské Rare Millésime 2012 získalo od renomovaného kritika vín Jamese Sucklinga nejvyšší možné hodnocení 100 bodů v prestižním Champagne Report 2026. Suckling ho označil za jedno z nejlepších šampa
Postavil Ferdinand II. barevné hnízdečko lásky?
historyplus.cz
Postavil Ferdinand II. barevné hnízdečko lásky?
Portugalská královna oněmí úžasem. Má pocit, že se ocitla v pohádce! Takový dárek od svého manžela nečekala. Kouzelná stavba posazená na skále v sobě ukrývá celou historii Portugalska. A ta jeho fasáda! Její jasné barvy září na míle široko daleko!   Lisabon 26. ledna 1835 ovládne svatební veselí. Portugalská královna Marie II. (1819–1853) se provdala za prince