Domů     Žádná kočka mi nesmí do baráku!
Žádná kočka mi nesmí do baráku!
3 minuty čtení

Nikdy jsem nebyla milovnicí koček, lezly mi na nervy a ani ve snu by mě nenapadlo pustit si nějakou do domu. Pak se však stalo cosi, co můj názor změnilo a já nedokázala říct ne.

Kočku? Nikdy! Byla jsem přesvědčena, že není síly, která by mě přiměla pořídit si kočku. Připadaly mi nevyzpytatelné, záludné a falešné skrznaskrz. Přitom Milan byl na kočky zvyklý, měli doma starého kocoura, který mně lezl na nervy.

Byl na první pohled mrzutý, nikoho si nevšímal a většinu dne trávil v zásuvce s ponožkami anebo v prastarém kufru v komoře. Mě ignoroval. Kdysi jsem se ho pokusila pohladit, čistě ze zdvořilosti.

Po jediném pohlazení se mu v kočičím obličeji objevil tak zlostný výraz, že jsem div nevyjekla a raději si nepředstavovala, co by se asi přihodilo, kdybych se ho dotkla podruhé. Nevhodně se choval i v době jídla.

Okamžitě vyskočil ze šuplíku na ponožky, ocitl se na stole mezi jedlíky, pil jim polévku z talířů a kradl kousky masa. Jeho majitelé se tomu kupodivu smáli.

Pod rouškou tmy

Když se narodila Andrea, zapomněli jsme na všechny kočky i kocoury světa. Byly to krásné časy, ale vysilující. Až do ročních narozenin se budila každou noc několikrát, říkali jsme si, že to už nikdy nedospíme.

Byli jsme k smrti unavení, ale šťastní. Neustále jsme vylepšovali a zdokonalovali zařízení naší nové vilky a návštěvy přátel nás utvrzovaly v tom, že to doma máme moderní a vkusné. Zároveň jsme zakládali zahradu. Pyšnila jsem se zejména skalkou.

Radost mi kazila toulavá kočka, která pod rouškou tmy zatvrzele vyhrabávala sazenice.

Měla jsem na ni příšerný vztek. Andrejce bylo dva a půl roku, když jsem ji našla s okouzleným výrazem sedět u francouzského okna a radostně volat: „To-cic-ta!“ Byla to ona, ta drzá kočka. Koukala zvenku na holčičku zvědavýma zelenýma očima.

To se mi zdá

Už bych na ni bývala zadupala, aby zmizela, ale když jsem postřehla, že se na ni Andrejka radostně směje a tleská přitom ručičkama, nedokázala jsem to. Zeptala se, zda pustíme kočičku dovnitř. Úlekem mi vstaly všechny vlasy na hlavě.

Kočka uvnitř mé domácnosti! To nikdy! „Plosím,“ řeklo dítě, a to už jsem se ke svému úžasu přistihla, jak poslušně otevírám a kočka se spokojeně hrne dovnitř. Pohupovala se po tlapách, nechala se hladit a vrněla.

Když přišel Milan z práce, nevěřil svým očím. Odpočívaly jsme, Andrea, toulavá kočka a já, na zbrusu nové pohovce. „No to se mi snad jenom zdá,“ divil se. Andrejka oznámila, že si kočičku necháme. „Fakt?“ žasl. No ano, nechali jsme si ji. Cožpak jsem mohla zkazit dítěti radost?

Irena (56), Otrokovice

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud