Domů     Zachránil mě duch převozníka
Zachránil mě duch převozníka
5 minut čtení

Byla jsem ztracená a marně hledala cestu. Nevěděla jsem, co si počít, když se z mlhy nad řekou najednou vynořila pramice.

Stalo se to už hodně dávno. Bylo mi tehdy necelých dvacet let a byla jsem na návštěvě u svých prarodičů. U babičky a dědečka jsem se ten den zdržela déle než odvykle. Když jsem se pak vracela domů kolem řeky, byla už tma.

Najednou spadla hustá mlha a já nevěděla kudy jít dál. Byla jsem ztracená…

Odpoledne u prarodičů

Bylo to moc příjemné nedělní odpoledne. S babičkou a dědečkem jsem si krásně popovídala, zahráli jsme si karty a ke kávě jsme si dali babiččin vynikající jablečný závin. Uběhlo to jako voda.

Najednou se začínalo stmívat. V kamnech praskala suchá polena. Moji prarodiče, u kterých jsem byla na návštěvě, před malou chvílí rozsvítili světlo. Večer s sebou přinesl drobné mrholení.

Dědečkovy historky

„A to je konec příběhu!“ řekl děda a začal si pěchovat do své dýmky tabák. Blížila se chvíle, kterou si vždy dokázal plně vychutnat. Kouření dýmky. Babička chvíli nadávala, a děda se proto rozhodl zakouřit si venku na zápraží. Následovala jsem ho. Stejně už byl nejvyšší čas jít domů.

Od řeky se valila mlha. „Už jsem ti, Kačko, říkal tu historku o duchu mrtvého převozníka?“ zeptal se najednou děda. Musela jsem se pousmát. Děda měl v rukávu vždycky nějaké to zajímavé nebo strašidelné vyprávění.

Místní legenda

Zavrtěla jsem hlavou a děda se pustil do dalšího vyprávění. „Podle pověsti se prý za mlhy na přívozu řeky zjevuje občas duch mrtvého převozníka. Pendluje se svojí pramicí od břehu ke břehu a kdo chce, toho může svést. Ale taková cesta přes řeku vyžaduje notnou dávku odvahy,“ povídal děda.

„Že ho, Kačko, posloucháš. Vymýšlí si, jako vždycky,“ zahulákala babička. „V našem sousedství žádná strašidla nežijí, a když, tak je děda sám strašidlem v naší vesnici.

Podívej se, v čem chodí po okolí a dělá mi ostudu!“ pokračovala babička z tepla kuchyně a já zkontrolovala svému dědovi boty.

Měla pravdu – byl navlečený ve starých sešlapaných důchodkách. Děda se na mě podíval. „Babička tomu nevěří, ale já ho spatřil na vlastní oči. Opravdu. Nosí na sobě dlouhý rybářský plášť a podivně tvarovaný klobouk do špičky!“ strašil mě děda.

Vyrazila jsem domů

Jeho příběhy jsem milovala. Krátce nato jsem se s prarodiči rozloučila. Sedla jsem na kolo a vyrazila podél řeky k nedalekému sídlišti, kde jsme s rodiči a starším bratrem bydleli. Venku se valila od řeky mlha. Byla hustá jako krupicová kaše.

Štěrková cesta, po které jsem jela, se smrskla do malé stezky, kopírující levý břeh řeky jako plazící se tělo hada.

Cesta končila

Minula jsem starou zrezivělou loď, vytaženou na břeh. Kdysi sloužila k těžbě a převozu písku. Přestala jsem šlapat. Sesedla jsem z kola a raději jsem po uzounké pěšině kráčela vedle svého kola. Dál už to bylo neprůjezdné. Po několika minutách jsem poznala, že jsem zabloudila.

Mlha visela i nad řekou a já po chvíli znejistěla. Cesta končila ve vysokém rákosí. Nohu mi sevřela bažina, do které jsem zapadla. Otočila jsem se a vracela jsem se zpátky k lodi, když tu jsem náhle spatřila dřevěnou věžičku se zvonkem. Zazvonila jsem na něj.

Z mlhy se vynořila pramice

Mlžné cáry roztrhané nad řekou se rozplynuly. A z nich se vynořila pramice. Mířila rovnou k přívozu. Na pramici seděla postava. Usilovně veslovala. Rozpoznávala jsem podivný klobouk, vybíhající do ostré špice. Nemohla jsem tomu uvěřit. Dědova historka se právě stala skutečností.

Se sevřeným hrdlem jsem nastoupila

Neznámý muž mi pokynul, abych nastoupila. Nebylo mu vidět do tváře. Přikrývala ji hluboká kapuce, ve které se uhnízdil neprůhledný chomáč mlhy. Srdce mi zběsile tlouklo. Měla jsem strach, ale i přesto jsem nasedla i s kolem. Byla jsem totiž ztracená a sama bych cestu domů jen stěží našla.

Neřekl jediné slovo

Vetchá loďka odrazila od břehu. Po celou tu dobu jsem seděla nehnutě, se zatajeným dechem, na zádi, a nahlížela do propastné kapuce neznámého. Za celou dobu jízdy neřekl dotyčný muž jediné slovo. Za chvíli nás pohltila mlžná temnota. Zatímco zmizel jeden břeh, začal se z mlhy jako hradba vynořovat druhý.

Loď odrazila od břehu

K mé obrovské úlevě jsem za několik málo minut stála opět na pevné zemi. Neznámému muži jsem poděkovala a pokynula mu na pozdrav. Jeho loď odrazila opět ke druhému břehu a po chvíli se propadla do husté mlhy. Domů jsem dorazila v pořádku. Plavbou přes řeku jsem si zkrátila cestu.

Setkala jsem se té noci s přízrakem?

Při další návštěvě svých prarodičů jsem se šla projít podél řeky. Ovšem věžičku se zvonkem a pramici převozníka jsem hledala marně. Jako kdyby se po ní země slehla.

A tak si říkám – skutečně jsem se tu noc svezla s duchem převozníka, o kterém mi dědeček vyprávěl?

Kateřina B. (57), Čáslav

Související články
3 minuty čtení
Ta stará zřícenina nad řekou mě fascinovala. Ráda jsem chodila na procházky kolem lesa pod ní a cestičkou do kopce až na hrad. Bylo mi tehdy patnáct a bydlela jsem u svých rodičů v Klášterci nad Ohří nedaleko zámeckého parku. Při výletech jsem vídala zříceninu starého hradu Šumburk. Podle starých legend se v rozvalinách scházely čarodějnice z celého okolí a pořádaly v těchto místech své reje. R
5 minut čtení
Byla jsem zamilovaná a láska mi zaslepila oči. Neviděla jsem, jaký Marek ve skutečnosti je. Zachránilo mě znamení z onoho světa. Věřím, tomu, že ani po své smrti se o nás naši blízcí nepřestanou starat. Nadpřirozený zážitek, který se mi kdysi přihodil, totiž změnil směr mé životní cesty. Hlas zesnulého otce Byla jsem tehdy na rozcestí a nevěděla jsem, jak se mám rozhodnout. Jedna návštěva
3 minuty čtení
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po něm moc stýskalo. Houkání sovy Dívala jsem se, jak proudí voda pode mnou, a najednou jsem zaslechla
3 minuty čtení
Byli jsme tak nadšení, když jsme se do toho starého domu nastěhovali! Brzy se v něm ale začaly dít divné věci. Za oknem jsme vídali cizí tvář. Vybalovali jsme s manželem krabice jednu za druhou a tetelili se štěstím, že máme tak nádherný dům. Pravda, byl starý, ale měl své kouzlo, navíc byl opravdu velký, byli jsme za něj šťastní jako blechy. Patřila totiž k němu i nádherná zahrada, kde jsem už
3 minuty čtení
To dítko bylo vymodlené. Co mu bylo ale ubráno na rozumu a tělesné schránce, to mu příroda asi vynahradila v nadpřirozených schopnostech. Luboš je můj jediný syn, který se mi narodil krátce před čtyřicátým rokem. Můj muž byl o deset let starší než já, bylo to tudíž hodně vymodlené dítě. Příliš bystrosti náš syn sice nepobral a také zdravotně na tom nebyl nejlépe, zjistila jsem ale, že umí geniá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po