Domů     Ta žena byla příčinou mého neštěstí
Ta žena byla příčinou mého neštěstí
3 minuty čtení

Jmenovala se Renáta. Úplně zničila celou naši rodinu, a vypadala, že je jí to srdečně jedno. Jednou ze mě ten vztek náhle vyprchal.

Nenáviděla jsem ji jako mor. To ona byla příčinou všeho neštěstí, které nás postihlo. Do té doby, než se přistěhovala do naší vesnice, jsme žili spokojeně. Jenomže ta poběhlice nenechala žádného chlapa na pokoji, ženaté nevyjímaje.

Svádět zadaného ji bavilo nejvíc – často to nebylo tak jednoduché jako vetřít se do přízně svobodného mladíka, a tak si úspěchu víc vážila. Byla zlomyslná. Vidím ji, jako by to bylo včera.

Nesla se návsí na vysokých podpatcích, nohy dlouhé až běda, výstřih sahající bůhvíkam. Pro místní tetky bylo těžké soupeřit s drzou sexbombou, která si barvila vlasy na blond a nosila minisukně.

V jednom hrobě

Prodávala v sámošce, znala všechny chlapy, chodili si k ní pro pivo a pro rum, a když manželky odjely do lázní anebo něco zapomněly koupit. Koketovala, chichotala se. Chlapi se nechávali lapit do sítí, a rádi. Zamotali se do sladkých řečí, ale dříve nebo později se vzpamatovali.

Kdo se bohužel nevzpamatoval, byl můj táta. Pobláznila ho, čarodějnice jedna. Bylo mi patnáct, když bezhlavě vletěl do ložnice, naházel si oblečení jen tak halabala do kufru po dědovi a vypařil se. Máma prolila hektolitry slz a navždy za ním zavřela dveře.

Renáta ho časem vyhodila taky – jen z něj nejdřív vysála veškeré úspory, donutila prodat chatu a sebrala mu auto. Jemu to už bylo fuk. Proměnil se v trosku, kterou litoval celý kraj, přespával po hospodách, do dvou let se upil. Máma se utrápila.

S tátou se znovu sešli až v hrobě. A ze mě byl ve dvaceti letech sirotek.

Na Dušičky

Proklela jsem ji, nenáviděla za hrob, cítila nutkání ji zabít, někdy se mi o tom zdálo. Nakonec jsem jen prodala rodný dům a odstěhovala se, co nejdál to šlo. Do vesnice se pravidelně vracím na Dušičky. Loni se stala zvláštní věc.

Šourala jsem se ke známému náhrobku jako obvykle. Padala mlha, krákali havrani, bylo sychravo. Blízko hrobu mých rodičů jsem potkala starou, vychrtlou, zuboženou ženu. Sotva šla, opírala se o hůl, vypadala na umření. Byla to ona, Renáta.

Dívaly jsme se na sebe. Smutně se usmála a pokrčila rameny. „Půjdu za nima,“ ukázala očima na hrob mých rodičů. Hleděla jsem za ní a poprvé v životě necítila zášť. Ta ubohá, bezmocná stařena, to už snad ani nebyla krutá Renáta.

Ohlédla se, jako by na něco čekala. Pokusila jsem se o úsměv.

Lenka (61), Jihlava

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud