S manželem jsme se za měsíčku vydali na procházku kolem rybníka. Krásně svítil. Najednou se z vody vynořila nádherná bytost.
Můj manžel Josef má firmu, která dělá stavební úpravy. Před lety dostal zakázku na rekonstrukci chaty bohatého podnikatele. Vyžadovalo si to několikatýdenní práci, takže na té chatě i přespával. Já jsem tam za ním přijela na víkend.
Kousek od chaty byl rybník, kam jsme si vyšli večer na procházku. Chvíli jsme tam poseděli, když se mi náhle zdálo, že se v rákosí vynořilo nad hladinu něco, co se podobalo lidské hlavě. Vyděšená jsem to řekla manželovi, ten mi ale nevěřil.
Průsvitná
Další víkend jsme k rybníku vyrazili znovu. A tentokrát to zjevení spatřil i on. Nad hladinu se vynořila až do půl těla bledá postava dívky s dlouhými vlasy a pak se zase ponořila. Ačkoli jsem se bála, následovala jsem manžela k místu, kde se ta bytost objevila. Tam jsme na hladině spatřili plavat bankovky.
Pomyslela jsem si, že je to past, aby mohla rusalka stáhnout chamtivce pod hladinu. Josef si ale nedal říct. Sundal boty, kalhoty a vlezl do vody. Když už byl skoro u plovoucích peněz, zmizely. Byl to asi nějaký zrakový klam ve světle měsíce. Volala jsem, ať se okamžitě vrátí zpátky. On se ale zastavil a začal šátral pod hladinou.
Byl to poklad
Vylovil plechovou krabici. Když se nám ji podařilo otevřít, vykřikla jsem překvapením. Uvnitř se skrývaly šperky. Poklad skončil v muzeu a my dostali nálezné. Ta krabička musela být ve vodě dlouho, teď najednou vyplavala ze své skrýše.
O rusalce jsme samozřejmě na úřadech nemluvili, u rybníka jsme pak byli ještě několikrát, než Josef dokončil práci na chatě, tu bledou vodní bytost jsme ale už nikdy nespatřili.
Jiřina (61), Praha
