Domů     Změnila jsem si život!
Změnila jsem si život!
6 minut čtení

Jsem holka z Polabí. Jediný kopec široko daleko je Kunětická hora, kde se uhnízdil Rumburak, to asi všichni vědí. Na tuhle horu, tři sta metrů vysokou, jsou všichni pyšní. Ani mě nenapadlo hledat jiné hory.

To se změnilo, když do mého života vstoupil Roman. Chlap s hlasem tak silným, že by rozhoupal i zvony se srdcem vzhůru v mé rodné Kouřimi. Když jsem později někde zaslechla zvonění, říkala jsem přátelům, že Roman jenom šeptá a už to zvoní.

Romana bylo všude plno, ale bylo nutné si na něho zvyknout. Takový samorost, pro kterého nic nebyl problém. Když vedle sebe máte někoho takového, život je rázem o moc jednodušší.

Mělo to být terno

Než jsem ale Romana poznala, prošla jsem si takovým tím obyčejným životem holky se střední ekonomkou, která se vdala, protože se kamarádky vdávaly také. A byla to dobrá partie, jak říkal táta.

„Ta svatba smaže všechny naše hříchy,“ řekl, když se dozvěděl, že Josef je okresní funkcionář.

Myslel hlavně na strýčka Karla, který se zuby nehty držel půdy své rodiny, na které dřel od rána do večera, ale do družstva by nikdy nevstoupil.

Myslel i na moji sestru Ivanu, která se nevrátila z dovolené v Jugoslávii a dneska mi píše z Říma, kde se vdala za Alessandra, údajného potomka šlechtického rodu.

I na to, že jsme se jako rodina drželi stranou všeho, co tenkrát jenom zavánělo stranou. Být účetní v družstvu se do toho nepočítalo. Že jsem potkala Josefa byl omyl.

Byla jsem jako omámená

Omylem bylo i naše manželství, jenže na té tancovačce, kam mě zatáhly kamarádky si mě Josef vyhlédl. Netušila jsem, kdo to je, ale byl docela pohledný a dokud se neožral, byl i docela vtipný a příjemný společník.

„Neblázni,“ domlouvala mi tenkrát Jiřina, když jsem váhala kývnout na Josefovu nabídku, že mě doprovodí domů.

„Konečně můžeš mít chlapa!“ strčila mě do žeber. A já žádného neměla. Tak jsem spíš vedla já Josefa než on mě a v hájku po cestě mi vyznal lásku. Nevěřte ožralům! Teď už to vím, ale tenkrát jsem to snad i chtěla, naivní husa.

To se nemělo stát

Na to, že jsem v jiném stavu přišel gynekolog. A já doma řešila, co s tím. Když táta zjistil, kdo má být otcem, začal jednat. Zašel za Josefem, který se k ničemu nechtěl znát. A tak táta, který nikdy nechtěl nic mít s politikou, začal s nepřítelem vyjednávat.

Všem to mohlo být jedno, ale ještě zachovávali dekórum a tak Josef dostal jako stranický úkol si mě vzít. Bylo to na hlavu, ale já jsem se chtěla vdávat. Už kvůli rodině i kamarádkám. Přišel k našim požádat mě o ruku. Ožralý! A já si připadala jako zboží, které si koupíte na trhu.

Táta se mě formálně zeptal, jestli si chci Josefa vzít, ale vlastně už rozhodl. Dodnes nevím proč. Své důvody si vzal do hrobu. Svatby byly dvě. Na úřadě a v kostele.

Tu Josef absolvoval se skřípěním zubů, ale ukázalo se, že má babičku, která při obřadu byla v sedmém nebi.

Musela jsem pryč

Jako rodina jsme ani moc nežili. A tak, když se všechno změnilo, Josífkovi bylo devět, rodina se mi rozpadla. Víc bolelo, že odešel táta, který na tu změnu tak čekal. Josef tehdy už nevymetal žádné schůze, jen si doma foukal bolístky a léčil je pitím.

Doléčoval se v hospodě ve vedlejší vesnici, protože náš hospodský ho už ze své hospody vypakoval s dost vulgárními nadávkami. Když ho našli zadušeného v pangejtu za vesnicí ani mi slza neukápla.

Ale lidem jsem nějak začala vadit, najednou, a tak jsem se s máminým požehnáním odstěhovala i s Josífkem k její sestřenici do Podkrkonoší. „My už to nějak přežijeme,“ loučila se se mnou. Neměla jsem o ni strach. Všem vadil její zeť a také trochu já, že jsem ho přivedla do rodiny.

Jiný svět

Zabydlela jsem se ve městečku, nad kterým se zvedal jiný obzor, než na který jsem byla zvyklá. Žádná placka, ale hory. A kolem kopce. A mně připadlo, že tenhle jiný svět pro nás může být jiný začátek. Účtařina se mi najednou hodila víc než jsem si kdy mohla představit.

Bylo to zároveň něco nového, všechno se měnilo za pochodu, nové zákony, nové předpisy. Sotva jsem tomu tempu stačila. A pak se objevil Roman. Hřmotný a zároveň plachý, jako by tím silným hlasem bránil svoji křehčí duši. Zřídil si autodopravu a ve svých padesáti se postavil na vlastní nohy.

Byl mi sympatický, ale nenapadlo mě, že bychom my dva někdy něco spolu mohli mít. Čerstvě rozvedený, protože jeho žena nechtěla sdílet to dobrodružství a odešla i se dvěma syny za lepším do Prahy.

Je to změna

„Nemůžete přece pořád jenom sedět nad papírama,“ řekl mi jednou. „Já si větrám hlavu v kopcích. Chodíte a za obzorem se najednou vyhoupne něco, co ani nečekáte,“ přemlouval mě, abych s ním vyrazila na nějakou túru.

Pár kilometrů ze začátku, provětrat myšlenky. „Už to mám tady prošlápnuté, ale pořád je ještě něco, co vás za nejbližším kopcem může překvapit. A potěšit. To je místní kouzlo.“ Nechala jsem se pár dní přemlouvat.

Když mi Roman přinesl dobré boty, nebylo už na co se vymlouvat. Vyráželi jsme spolu o víkendu do okolí. Všechny ty kopce znal jménem, stejně jako potoky. A já najednou pocítila takový zvláštní pocit. Tohle by mohlo být štěstí, přiznala jsem si.

Já se opravdu cítila šťastná. Poprvé po dlouhých letech.

Velké plány

„Udělat Sněžku je docela brnkačka,“ smál se, když mě táhl do kopce. Ale vyšlapovat takové svahy už mi nedělalo žádný problém. Žádný krátký dech, cítila jsem se naprosto skvěle. Kdybych já kdysi něco takového tušila!

Holka z Polabí má našlápnuto na to být horalkou. Josífek odjel studovat do Prahy a když to půjde, rád by si udělal školu v zahraničí. Roman zatím spřádá plány, že si uděláme výšlap do Alp. „Proč ne?“ divil se, když viděl můj vyděšený výraz.

„Jednou se přece musíme pořádně nadechnout!“ Co tím myslel? přemýšlela jsem. Ale vlastně proč ne? Nikdy jsem neplánovala a teď si to užívám. Ta spokojenost, že se vám ty plány daří uskutečnit, je posilující.

Květa S. (65), Podkrkonoší

Související články
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.