Domů     Maminku do ústavu nedám
Maminku do ústavu nedám

Moje maminka byla úžasná a já měla krásné dětství. Nyní nastal čas, abych jí její lásku oplatila. Protože teď potřebuje ona mě.

Maminka drží v třesoucích se rukách fotografii a šťastně se usmívá. Jsem na ni já s bratrem, když mi bylo pět let. Vyjeli jsme si tenkrát poprvé k moři. Do NDR na Rujanu.

Dodnes mám v sobě uchovaný ten pocit úžasu, když jsem poprvé spatřila to nekonečné množství vody. A ta voda byla navíc slaná! Když mi vlny šplouchly do očí, tak mě to pálilo.

Toho množství vody jsem se trochu bála. Můj starší bráška už uměl plavat a byl proto za hrdinu. Také si pamatuji, jak tam s námi maminka na pláži i ve vodě dováděla. I ona si na to dnes vzpomněla. Máme tak na celé odpoledne téma k hovoru. Což se nestává vždy.

Začalo to nenápadně

Asi před třemi lety jsem si poprvé všimla, že maminka nějak moc zapomíná. Manžel Honza mě uklidňoval, že v jejím věku je to celkem běžné. Ale já cítila, že to tak není. Máma se měnila i povahově.

Byla méně hovornější než dřív, taková zakřiknutá. To nebývalo jejím zvykem. Byla vždy veselá, energická, všude jí bývalo plno. Nikdy ji nic nedokázalo porazit. Ani ty nejhorší události v životě.

Velké zklamání

Další rok už jsme na rodinnou na Rujanu nejeli. Doma nastalo veliké dusno a brzy po novém roce se naši rozvedli. Otec měl vždy všude vlivné přátele. Tak také snadno docílil toho, že dostal mého bratra do své péče.

Odtrhl nás od sebe a zatáhl ho do své nové rodiny. My s maminkou zůstaly samy. Pro mámu to byl hrozný šok a hlavně zklamání. Mého tátu totiž opravdu moc milovala. Nikdy nepochopila, jak to mohl udělat.

I přesto nám bylo krásně

To by ale nebyla ani moje máma, kdyby se z toho brzy neoklepala. Našla si lepší práci, kde bylo víc peněz, ale zároveň i lepší pracovní doba. Přesně taková, aby mě zvládala vyzvedávat ze školy a pak se mi zbytek dne věnovat.

Vodila mě na různé kroužky, zkoušela mě z matematiky, chodily jsme spolu do divadel a do kina. Víkendy jsme měly vyhrazené na různé výlety. Jednou za čtrnáct dnů i s mým bratrem. Maminka to všechno zvládala s úsměvem a já se cítila velice bezpečně a spokojeně.

Bratr se nám odcizil

Můj bratr se dostal do puberty a začaly s ním být problémy. Stále častěji se vyhýbal našim společným víkendům. U otce na něj zřejmě nikdo neměl čas. Táta mezitím totiž zplodil další tři potomky, naše nevlastní sourozence.

A můj bratr si začal dělat co chce. My s maminkou jsme to ale netušily. Když máma otci vysvětlovala, že by na syna měl víc dohlédnout, aby nedělal hlouposti, jen ji hrubě okřikl, aby se nestarala a neděla zbytečné vlny.

Další rána osudu

Když bylo bratrovi sedmnáct let, vyskočil z okna v šestém patře. Byl na místě mrtvý a navíc se ukázalo, že byl zfetovaný. Na pohřbu jsem měla o maminku vážně starost. Na jedné straně jsem na ní viděla ten obrovský smutek a zoufalství.

A na druhé straně s ní lomcovala zlost při pohledu na mého otce. Nechápala, jak tomu nedokázal zabránit. Jak mohl být takový ignorant, že si nevšil, že má syn problémy nejen psychické, ale i s drogami.

Byla jsem jak vykolejená

Po bratrově smrti jsem se sesypala. Byla to pro mě velmi tvrdá srážka s realitou. Nebýt mámy, nevím, jak by to se mnou tenkrát dopadlo. Ale moje silná maminka mě, ačkoliv sama velmi trpěla, neustále držela nad vodou.

Nakonec se jí povedlo, že jsem znovu ucítila pevnou půdu pod nohama a našla v naší mini domácnosti zase to hřejivé zázemí. A nebylo to naposled.

Manželství se nepovedlo

Věděla jsem, že to jednou přijde, ale když jsem měla definitivně odejít z bytu, kde jsme dlouhá léta žily samy s maminkou, bylo mi najednou úzko. Byla jsem ale moc zamilovaná a chtěla jsem se vdávat.

Maminka z mého nastávajícího nadšená vůbec nebyla a snažila se mi mé počínání vymluvit. Bylo to snad poprvé v životě, kdy jsme se spolu pohádaly. Celkem brzy po svatbě se ale ukázalo, že moje volba nebyla moc dobrá. Došlo i na domácí násilí.

Napodruhé už to vyšlo

Rozvedla jsem se a vrátila se domů k mámě. Nikdy mi nic nevyčítala. Přijala mě do své milující náruče a vlila do mě zase novou energii. Napodruhé mi už svatba vyšla dobře. A můj manžel Honzík je skvělý chlap.

Nikdy nic nenamítal, když jsme navštěvovali maminku nebo když ona přišla k nám, Se svou tchyní si totiž rozuměl. Když se u mámy objevily první známky Alzheimerovy choroby, zapojil se bez řečí do péče o ní.

To se nedá zvládnout

Lékaři nám doporučili, ať maminku dáme do ústavu, který se na takto nemocné lidi specializuje. Ta představa mě zaskočila. Když já měla problémy, máma celý život stála při mně. Já ji prostě jen tak neodložím.

Po rodinné poradě s Honzou a našimi dospělými dětmi jsme se dohodli, že to zkusíme.

Vzali jsme si maminku k sobě a staráme se o ni. Lidé nám říkají, že to nezvládneme. Nevím, co nás všechno čeká. Ale dokud nás maminka vnímá, chci být s ní. Každý její nepatrný úsměv mě nabíjí novou nadějí. Tak jako celý život.

Jarmila V. (59), Uherské Hradiště

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
14.3.2024
Už měsíc žiji jako ve snu. Chystám vnučce svatbu a nevím, co dřív. Matka ji opustila už dávno a nechala mi ji na starost. Nyní je moje dcera zpět a chce ten velký den zkazit. Malý, ubrečený uzlíček mi nechala dcera v košíku na manželské posteli, a byla pryč. Připojila jen krátký vzkaz, že se o malou starat nemůže, protože na to nemá nervy. Málem jsem se tehdy zhroutila. Jenomže něco takového js
14.3.2024
Nikdy jsem snachu neměla ráda. Prostě mi neseděla. Koukala se na mě tak nějak úkosem a s mým synem jednala, jako by byl její sluha. Pořád mě jen peskovala a nic jí nebylo dost dobré. To by nebylo to nejhorší, kdyby stejně nejednala i se svým manželem, mým synem. Ani on se jí ničím nezavděčil. Jako by byl pro ni jen kus hadru. S ničím nebyla spokojená Vyčítala mu, že coby učitel málo vyděl
11.3.2024
Když mi zemřel manžel, zůstala jsem na vše sama. Pak jsem ale potkala Jiřího a doufala, že já i moje děti zase budeme šťastni. To jsem se pletla... Vdávala jsem se brzy, ale z velké lásky. Narodil se nám syn Hynek a dcera Adélka. Naše štěstí ale skončilo příliš brzy. Oslavila jsem čerstvě třicet, když měl můj muž pracovní úraz a zemřel. Na radu psycholožky jsme si pořídili pejska. Řád jako n
10.3.2024
S manželem jsme vychovávali Markétu a Michala. Ten byl o osm let mladší než sestra, vymodlený, byl skoro zázrak, že se narodil. Někde jsem udělala chybu. Uvědomila jsem si to však pozdě. Abych řekla pravdu, vlastně se mi nelíbilo, když Karel hlídal dospívající Markétu div ne s flintou v ruce. „Karle,“ úpěla jsem. „Vždyť se ta holka nakonec nevdá. Musíme jí přece nechat aspoň nějakou svobodu,
5.3.2024
Syn nám v poslední době stále vyčítal, že jim se snachou vůbec nepomáháme. A myslel tím finančně! Tak jsme se plácli přes kapsu. V posledních měsících jsme slyšeli jen samé stesky: „Vůbec nevycházíme s penězi. Malý toho tolik potřebuje,“ fňukali nejčastěji. Věděli, že naše vnouče je na nás největší argument. Přitom od té doby, co se narodil, jsme jim pomáhali s hlídáním i domácností, co jen naš
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tři dívky v domě hrůzy
epochaplus.cz
Tři dívky v domě hrůzy
Napohled obyčejný pohodlný dům v rezidenční čtvrti v Clevelandu obývá sympatický muž, kterého si sousedé nemohou vynachválit. Nikdo z nich netuší, jak hrůzné tajemství se za jeho zdmi skrývá. Městečko Yauco na karibském ostrově Portorico má něco přes 30 tisíc obyvatel a 10. července 1960 k nim přibývá také Ariel Castro. Jeho rodiče Pedro Castro
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jak shodit kila a nepřibrat
nejsemsama.cz
Jak shodit kila a nepřibrat
Přejídáte se, jenže pak si vyčítáte nadbytečná kila? Do posilovny vás nikdo nedostane? Moc toho nenaspíte a v práci máte stres? Zkuste na to jít jinak. Asi vás překvapí, že váš chytrý metabolismus sám od sebe spálí 1300 až 2000 kalorií denně, bez jakékoli aktivity. Kolik přesně, to už záleží na vaší váze, výšce i jiném. Už to je ale přece dobrý
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
epochalnisvet.cz
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
21stoleti.cz
Průmyslové potraviny jako zhouba našeho zdraví?
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
historyplus.cz
Richard Lví srdce krutostí šokoval muslimy i křižáky
S rukama pevně svázanýma za zády je postupně vyvádějí z města do pouště. Tam na ně již čekají kati. Marně budou muslimští vojáci sultána Saladina bušit do křesťanských řad, aby zachránili své souvěrce. Jejich osud je zpečetěn. Přezdívají mu Lví srdce. Už jeho současníci pohlížejí na anglického krále Richarda I. (1157–1199) jako na hrdinu, rytíře
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
tisicereceptu.cz
Plněná cuketa s kuskusem, zeleninou a šunkou posypaná sýrem
Suroviny 4 rajčata 3 cibule 8 lžic kuskusu 150 g uzené slaniny 200 g šunky 200 g strouhaného sýra Postup Cuketu podélně rozřízněte a vnitřek vydlabejte. Vydlabaný vnitřek nakrájejte na m
Velikonoce s Baronem
iluxus.cz
Velikonoce s Baronem
Velikonoce klepou na dveře, a jak lépe je strávit než v přítomnosti prvotřídních českých ovocných specialit a pálenek Baron Hildprandt. Nenechte se zaskočit dospělými koledníky, a kromě obarvených vaj
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
epochanacestach.cz
Hrádek u Nechanic: Po stopách šlechtického rodu Harrachů
Reprezentační sídlo starobylého rodu Harrachů je ideálním prostředím k udržování starých tradic. A na zámku Hrádek u Nechanic dobře vědí, co zajímavého pro své návštěvníky připravit. Známý novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl vystavěn hraběcí rodinou Harrachů mezi lety 1839 až 1857 jako jejich letní lovecké a reprezentační sídlo. Vyznačuje se nejen anglickou architekturou, bohatě zdobenými
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
skutecnepribehy.cz
Jak jsem zkoumala svůj rozvětvený rod
Seděla jsem nad archivem dlouho do noci a kolem mě se promenádovali duchové mých předků. Pak zamířili do jídelny ke kulatému stolu. Do toho domu po prarodičích jsem se přistěhovala nově, bydlela jsem tu zatím jen pár dní. Domek byl hodně dlouho opuštěný, protože babička s dědou už před lety odešli bydlet do domova seniorů, kde měli
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
nasehvezdy.cz
Radostná událost v rodině Leoše Mareše!
U Marešových se slaví! Syn Jakub (18) se dostal na prestižní univerzitu Florida Southern College v Americe, kde se kromě studií byznysu bude také věnovat vodnímu lyžování, ve kterém je opravdu dobrý.
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
enigmaplus.cz
Co vše skrývá zřícenina hradu Házmburk?
Zřícenina gotického hradu Házmburk, jež najdeme u vsi Klapý, asi 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice, je opředena nejednou bájí a pověstí, tak jako ostatně každé staro