Věděla jsem, že její vstup do podivné sekty nemůže dopadnout dobře! Kamarádku posedl krutý démon, který jí zničil život!

Lidé někdy pokoušejí temné síly ze zvědavosti nebo snahy něčeho dosáhnout. Většinou na to ošklivě doplatí. Toho, že se moje kamarádka Tamara začala po rozvodu měnit, jsem si všimla až po nějaké době.

Začala se scházet s lidmi, kteří ve mně nebudili příliš mnoho důvěry. Přišli mi takoví podivní, neměla jsem z nich dobrý pocit, a ten se mi vzápětí potvrdil.

Úplně změnila své chování

Moje kamarádka se najednou začala zajímat o věci, které by jí předtím ani nenapadly – zkoušela nejrůznější magické praktiky, čáry a kouzla. Jednoho dne se mi dokonce svěřila s tím, že vstoupila do nějaké tajné společnosti.

Zanevřela na společenský život

Hodně mě to znepokojovalo. Přála jsem si, aby si Tamara našla nějakého nového partnera. Věděla jsem, že pak by ji nejspíš podobné sklony přešly. Jenže ona se vztahům začala vyhýbat. Dříve usměvavá a společenská žena se začala stranit lidí.

To bylo prvním varováním. Druhým pak bylo to, že se mě pokoušela také přesvědčit, abych se alespoň do té společnosti přišla někdy podívat. Prý že mi to zařídí, protože se tam každý jen tak nedostane.

Musím se přiznat, že krátký okamžik jsem o tom dokonce uvažovala, ale manžel mi to naštěstí vymluvil. Řekl, že bych tím jenom utvrzovala Tamaru v té pochybné cestě, na kterou se vydala.

Už jsem ji vůbec nepoznávala

Kamarádku jsem dál navštěvovala a komunikovala s ní, ale moje starosti o ni se i nadále zvětšovaly. Začala jsem se obávat, že Tamara jednou skončí v psychiatrické léčebně.

Některým jejím řečem už jsem přestávala rozumět, skoro jako by místo ní mluvil někdo jiný. Vrchol mých obav nastal, když se mi jednoho dne svěřila s tím, že se zúčastní rituálu vyvolávání nějakého děsivého démona. Přemlouvala jsem jí, aby tam nechodila.

Nebylo to však nic platné. Z kamarádky se stala fanatička, která byla přesvědčená o svém vidění světa. Asi už by se nenašel nikdo, kdo by ji přesvědčil, aby se té akci vyhnula. Tím jsem se alespoň později utěšovala.

Telefon nezvedala

Po onom dni, kdy se měla konat ta akce s démonem, se kamarádka přestala ozývat úplně. Nezvedala mi ani mobilní telefon, na zprávy ani maily nereagovala. Celý den mi bylo odpovědí jen vyzvánění a pak hlasová schránka. Můj strach o ni dostoupil vrcholu.

Vydala jsem se za ní a předem jsem se děsila toho, co mě čeká. Bála jsem se, že Tamara zmizela, nebo že je mrtvá. Na moje zazvonění u dveří mi ale kupodivu přišla otevřít.

Její vzhled mě vyděsil

Jakmile jsem ji spatřila, vykřikla jsem zděšením. Tamara vypadala, jako by zestárla snad o dvacet let. Měla vpadlé oči, které se na mě dívaly chvílemi úplně nepřítomně, její tvář byla povadlá, bez jakékoli jiskry a života.

První, co mě napadlo, bylo, že bych ji měla odvézt do nemocnice. Tomu se ale kamarádka bránila. Nakonec mě pozvala dál. O té seanci, kterou prodělala, se ale se mnou bavit odmítala a po deseti minutách mě požádala, abych odešla. Sváděla to na únavu.

Marně jsem se jí snažila nabízet svoji pomoc, nakonec mě z bytu div nevyhodila. Odešla jsem s pocitem, že se moje kamarádka řítí do strašného maléru.

Naháněla mi hrůzu

V dalších dnech se mi mé neblahé tušení potvrzovalo. Když jsem Tamaře volala, najednou se změnil její hlas v hrubý a temný. Při mojí další návštěvě se na mě dívala vražedným pohledem, jako by přemýšlela, jak mě zabít. Až jsem z ní měla i strach.

Prováděli nebezpečné rituály

Rozhodla jsem se, že zkusím vypátrat onu tajnou společnost, kam Tamara chodila. Znala jsem adresu, kterou mi předtím kamarádka prozradila. V doprovodu manžela jsem se tam vydala.

Na uvedené adrese jsme našli malý přízemní domek a od sousedů kolem jsme se dozvěděli, že se tam skutečně odehrávají nějaké divné věci. Jeden pán nám dokonce řekl, že prý tam nedávno někoho posedl démon a od té doby působí domek opuštěným dojmem.

Posedl ji démon?

Pochopila jsem, že démon nejspíš vstoupil do Tamary, nebo že si to kamarádka přinejmenším myslí. Za dva týdny jsem se dozvěděla, že kamarádka skutečně skončila v psychiatrické léčebně. Nechtěli mě ale za ní pustit, patřila totiž k nebezpečným pacientům.

Tvrdila o sobě, že je někým jiným, chovala se agresivně a nepředvídatelně, a napadala lidi kolem sebe.

Neví, kdo je

Teprve po několika týdnech léčby jsem kamarádce znovu pohlédla do tváře. Tamara mě ale nepoznala. Přišla úplně o rozum, neustále o sobě pouze tvrdila, že je démonem z dávných časů.

Od té doby jsem tam za ní byla už mnohokrát, ale její stav se podle lékařů jen těžko může změnit. Většinu času je pod sedativy a na svůj předchozí život si vůbec nevzpomíná.

Jestli bude někdy zase jako dřív, nedokáže nikdo říct… Obávám se ale, že se už nikdy nevrátí.

Veronika D. (55), Ostrava