Domů     Za volantem našel smysl života
Za volantem našel smysl života
5 minut čtení

Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta!

Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna.

Jenže tentokrát se nesmál. A když jsem viděla, jak vážně to myslí, došlo mi, že se za jeho rozhodnutím skrývá něco mnohem hlubšího než touha vydělat. Před půlrokem totiž ztratil zaměstnání.

Celé roky pracoval jako správce sportovního areálu a počítal s tím, že tam vydrží až do důchodu. Jenže přišel nový majitel, přivedl si vlastní lidi a Oldřich skončil na dlažbě.

Zrada před důchodem

Zpočátku tvrdil, že si konečně odpočine, opraví plot a přečte knihy, na které neměl čas. Po třech týdnech však neměl co dělat. Začal být protivný a nejvíc to odnášela jeho žena Milada.

Radil jí, jak věšet prádlo, co nakupovat, a poučoval ji, jak často má vysávat. Když jí začal vysvětlovat, že brambory loupe příliš tlustě, poslala ho hledat práci. Jenže nikde o něj nestáli.

V jednom skladu byl prý už starý, jinde dali přednost mladšímu uchazeči. Nakonec přestal chodit i na fotbal, protože se styděl před kamarády. Poprvé jsem viděla svého věčně veselého bratra úplně bezradného a zničeného.

Vnučka dostala nápad

Tehdy zasáhla jeho dvaadvacetiletá vnučka Nela. Našla mu možnost pracovat pro místní přepravní službu. „Dědo, vždyť řídíš celý život. A s navigací už se nikde neztratíš,“ přesvědčovala ho. Oldřich se nejdřív urazil. Prý nebude ve svém věku dělat taxikáře.

Jenže po několika dnech změnil názor. První pracovní ráno si třikrát kontroloval doklady a Milada mu do auta přibalila svačinu jako školákovi. Večer se vrátil úplně vyčerpaný.

Na zadním sedadle měl rozsypané sušenky, zapomenutý dětský deštník a za sebou hádku s paní, která trvala na tom, že bydlí úplně jinde, než ukazovala navigace. „Takže končíš?“ zeptala se Milada. „Ani náhodou!“ prohlásil a poprvé po dlouhé době se od srdce zasmál.

Zase to byl náš Oldřich

Během měsíce se změnil k nepoznání. Vozil seniory k lékaři, zdravotní sestry na noční směny, studenty i lidi z nádraží. Každý večer měl novou historku. Jednou zachránil ženicha, kterému cestou na svatbu vypovědělo službu auto.

Jindy odvezl devadesátiletou paní na hřbitov a počkal na ni, protože další autobus jí jel až za dvě hodiny. Dokonce se naučil používat navigaci a přestal tvrdit, že ho schválně posílá do pole. Milada byla nadšená.

Nejenže měl zase práci, ale hlavně se domů vracel s dobrou náladou. Jenže pak přišla nehoda. Jiný řidič mu naboural vůz, se kterým jezdil, a ten skončil na několik týdnů v servisu. Bez náhradního auta nemohl pracovat.

Oldřich se znovu uzavřel do sebe a tvrdil, že to celé nemělo smysl. Nela však odmítla přihlížet. Napsala na internet, že shání levnější ojeté auto pro dědu, který nechce sedět doma a rád by dál vozil lidi. Nečekala, co se stane. Začali se ozývat jeho bývalí zákazníci.

Překvapení, které ho rozplakalo

Paní, kterou vozil na hřbitov, poslala pětistovku. Ženich přispěl několika tisíci a přidala se i zdravotní sestra, kterou pravidelně vozil na noční. Dokonce se ozvali lidé, které Oldřich vůbec neznal. Během pár dní se vybralo dost peněz na slušné starší auto.

Když se o tom bratr dozvěděl, rozčílil se. „Já přece nejsem žádný žebrák!“ opakoval. Jenže Nela mu vysvětlila, že mu lidé neplatí z lítosti. Chtějí mu vrátit laskavost, kterou od něj dostali.

Když mu pak auto přivezla před dům, třikrát ho obešel a zamumlal, že takovou barvu by si nikdy nevybral. Potom si sedl za volant a dlouho nevystoupil. Věděli jsme, že pláče.

Dostal druhou šanci

Dnes už bratr zase jezdí. Nevydělává žádné závratné částky, zato zná půl okresu. Nedávno oslavil sedmdesátiny a na oslavu přišlo tolik lidí, že nestačily židle. Mezi gratulanty byli i někteří jeho zákazníci.

Milada si pochvaluje, že konečně přestal kontrolovat tloušťku slupek na bramborách. A já mám radost, že se mi vrátil bratr, který si dokáže udělat legraci úplně ze všeho.

Když kolem mě projíždí a zatroubí, pokaždé si vzpomenu, jak blízko byl tomu, aby nad sebou zlomil hůl a rezignoval na život.

Nakonec mu pomohli lidé, kterým sám předtím podal pomocnou ruku. A to je podle mě mnohem víc než jen příběh o hledání práce a jednom starém autě.

Miriam K. (63), Svitavy

Související články
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud