Když mě má nejlepší kamarádka představila svého přítele, zavětřila jsem problémy. Ten chlap byl přesně podle mých nejtajnějších snů. Jak si vůbec může rozumět s tou, která je můj pravý opak?

S Petrou jsme byly nejlepší kamarádky už od gymnázia. Byly jsme jako jing a jang, úplně odlišné, ale my jsme se krásně doplňovaly. Ona mě poženštila a naučila různé kosmetické fígle, a já ji zase, že i přirozenost může být přitažlivá.

Ve vztazích jsem tedy moc štěstí neměla a docela jsem se v nich plácala. Vždy jsem si vybrala někoho naprosto neperspektivního, s kým jsem si budoucnost neuměla představit ani já sama. To Petra už týden po seznámení plánovala svatbu a děti.

Ve čtyřiadvaceti letech se vdala a brzy se jí narodil syn Martin. Já bohužel svého prince ne a ne potkat, a tak se naše cesty na dlouho rozešly. Ona se věnovala rodině a já odjela za prací do ciziny.

Nová láska

Když jsem se po letech vrátila, první, koho jsem potkala byla Petra. Ihned jsme zapadly do blízkého baru, abychom si alespoň v kostce řekly, co se událo za dlouhou dobu, kdy jsme se neviděly. U mě toho moc nového nebylo.

Nevdala jsem se, občas byl nějaký vztah, ale s žádným mužem jsem to nedotáhla ke svatbě. Nikdy to nebylo ono. Petra se mi svěřila, že se před dvěma lety rozvedla. Byli spolu jen kvůli synovi a ten je už velký.

„Teď jsem ale znovu zamilovaná,“ přiznala Péťa a až se jí začervenaly tváře. Moc jsem jí to přála. Její novou láskou byl Roman. Slušňák s vlastním bytem, bez závazků, připravený na rodinný život, do kterého se ovšem očividně nehnal. Jen byl trochu více volnomyšlenkářský a méně upjatý než ti předešlí chlapi.

Její přítel mě dostal

Ale líbil se mi, a tak jsem raději držela odstup i když jsme měli společné zájmy i podobné názory na svět. Jednou přišla Petra s tím, že Roman chce jet v létě do přírody na puťák a ona by byla moc ráda, kdybych mohla jet také.

A že bychom mohli přibrat ještě nějaké mé kamarády. Zřejmě doufala, že v partě nebude tolik vyčnívat skutečnost, že ona není holka do nepohody. Z chystané dovolená nadšená opravdu nebyla. Dokonce se jí opravdu obávala.

Já ale okamžitě kývla, protože tohle bylo přesně podle mých představ. Během společně stráveného týdne jsem zjistila, že si s Romanem rozumíme více, než je přijatelné. A totéž jsem cítila i z jeho strany.

Nicméně jsem si stále připomínala, že je to přítel mé kamarádky a držela jsem odstup.

Bez výčitek svědomí

Když jsme se vrátili, asi za týden mi od Romana přišla zpráva, že Petra jela za rodiči a že se nudí, jestli nechci na pivo. S radostí jsem přijala a vůbec jsem to nebrala jako rande.

Jenže po pár půllitrech mi najednou přišlo jako dobrý nápad pozvat si ho k sobě. A bohužel jako dobrý nápad to přišlo i jemu. Ráno jsem se probudila v jeho objetí, a co mě asi nejvíce vyděsilo, byl fakt, že se cítím šťastná, a bez výčitek svědomí.

S Romanem jsme celý den strávili v posteli a ani jednou nepadla zmínka o Petře. Vše na mne dolehlo až ve chvíli, kdy odešel.

Začala jsem nad tím přemýšlet a sama sobě se snažila ospravedlnit, že on stejně není kluk pro ni, že zatímco on by každou volnou chvíli trávil nejraději v přírodě, na výletech, tak ona procházkami po nákupním centru, případně dovolenou u moře.

O co více jsem se jí vyhýbala, abych se nedostala do přímé konfrontace, o to více času jsem trávila s Romanem a pomalu, ale jistě se do něj bezhlavě zamilovala. Stejně tak on do mě. Po šesti týdnech jsme oba věděli, že musíme s pravdou ven.

Abychom neházeli odpovědnost jeden na druhého, rozhodli jsme se pro dvojitý šok a řekli jí to společně.

Každý má to své

Přišlo to, co jsme čekali. Nejdříve nevěřila, pak se pustila do mě, jaká jsem mrcha a že to ode mne vlastně mohla čekat, vzhledem k tomu, že jsem se dodnes nedokázala usadit a nikdo se mnou nevydržel.

A Romanovi mě začala rozmlouvat, ať si to ještě rozmyslí, že se mnou ho štěstí nečeká, že jsem přelétavá a že ho určitě začnu podvádět. Hodinu jsme strávili posloucháním spílání, než Petra složená odešla.

Od té doby se pozdravíme, když se potkáme, naše přátelství už ale asi definitivně skončilo. Je mi to líto dodnes, i po letech vztahu s Romanem. Ale já jsem to musela udělat. Je to totiž muž, kterého jsem si vždy přála a o kterém jsem vždy snila.

A tenkrát jsem byla přesvědčena, že mi ten risk, tedy ztratit kamarádku kvůli chlapovi, za to stojí. A jsem o tom přesvědčena dodnes, protože ve svém partnerovi mám i toho nejlepšího přítele.

Ostatně už po asi třech měsících si Petra našla svého vysněného podnikatele, který ji bere na dovolené do Egypta, a společně sdílí zamilované fotky. Vše je, jak má být.

Radka K. (57), Jindřichův Hradec