Podala jsem své kamarádce pomocnou ruku. A ona mé naivity velice nepěkně zneužila. Už lidem nikdy věřit nebudu.
Cítím na sobě zvědavý pohled mého právníka. Musí si o mně asi myslet dost nepěkné věci. Soucitně přitakává mému rozechvělému proslovu. A v duchu si asi říká, co jsem to za naivního pitomce. A má samozřejmě naprostou pravdu. Já jsem opravdu velký a neodpustitelný pitomec. Moc se za to stydím. Ale ten zasloužený trest, který mě za moji naivitu potkal je snad až příliš krutý. Před deseti lety, by mě nic takového ani ve snu nenapadlo.
Kamarádka z kurzu
S Klárou jsem se potkala na jazykovém kurzu. Obě jsme se na španělštinu přihlásily, protože jsme rády jezdily do Španělska a milovali jsme hispánskou kulturu. Dobře jsme si proto rozuměly. Mít na kurzu nějakou spřízněnou duši bylo velmi příjemné a motivující. Tak trochu jsme totiž mezi sebou soupeřily o to, které z nás to jde líp. To nás popohánělo dopředu. A už jsme se obě těšily, jak si své znalosti procvičíme na dovolené ve Španělsku.
Společně na dovolené
Můj manžel ten rok měl ale v zaměstnání moc práce a delší dovolenou si v létě nemohl dovolit. Navrhl mi tedy, abych do Španělska jela na dva týdny sama. Pak si prý koncem léta uděláme týden společné dovolené u nás na chalupě. A tehdy mě napadlo, že bychom mohly jet společně s Klárou. Bylo to osudové rozhodnutí. To jsem tehdy ale nemohla tušit. Klára byla samozřejmě hned pro a svým nadšením mě strhla a definitivně přesvědčila, že je to skvělý nápad.
Dva skvělé týdny
Odjely jsme tedy s Klárou do krásného letoviska na španělském pobřeží a začaly pilně procvičovat naše znalosti španělštiny. A také jsme se vlastně teprve nyní více poznávaly. Už jsem sice věděla, že Klára je rozvedená. Že měla smůlu na nějakého darebáka a že kvůli němu vlastně nemá ani děti. Hrozně tím trpěla a mě jí bylo líto. Klára je sice o šest let mladší než já. Ale i tak jí už tehdy bylo přes čtyřicet. Neměla v té době partnera a šance na dítě jí každým dnem klesala. Naše důvěrné rozhovory během dovolené utužily naše přátelství.
Krásná dovolená s manželem
Ještě ten rok v září jsem s manželem a osmiletým synem strávila slibovaný společný týden na naší krásné chalupě na Šumavě. Moc jsme si ho užila. S manželem Mirkem jsme měli opravdu hezký vztah a já byla moc šťastná. A začala jsem se najednou cítit tak trochu provinile. Vzpomněla jsem si na Kláru. Jak je sama, bez přítele a dětí. A jak jí musí být smutno. Pořád jsem o tom povídala Mirkovi, až mi sám navrhl, ať ji tedy někdy pozvu na víkend na chalupu.
Osudová chyba
Netušila jsem tehdy, že dělám něco, co se mi jednou zle vymstí. Klára byla z pozvání nadšená a já měla dobrý pocit, že jsem ji trochu potěšila. Víkend uběhl jako voda a byl skvělý. Manžel se nás obě snažil bavit a zároveň se věnoval i synovi. Klára se na něj užasle koukala. Říkala mi, jaké mám úžasné štěstí, že mám skvělého muže i syna. Byla jsem na to pyšná, ale přála jsem si, aby i Klára měla v životě štěstí. Začala k nám na chalupu proto jezdit stále častěji. Dnes už vím, že jsem musela být asi raněná slepotou, že už tehdy jsem si ničeho podezřelého nevšimla. Klára se vlastně stala součástí naší rodiny. Jezdila s námi i na dovolenou, bývala u nás na svátky. Oblíbil si ji i můj syn a moc hezky se k ní choval i můj muž. A já za to ještě byla vděčná. Vždyť jsme přece s Klárou byli dobré kamarádky a rozuměly jsme si.
Tak tohle jsem nečekala
Ten den do smrti nezapomenu. Kláru jsem déle jak pět měsíců neviděla. Řekla mi tenkrát, že jede pracovně na delší dobu mimo město. Telefonovaly jsme si a já se těšila, až se zase vrátí. Kamarádka mi chyběla. Navíc byl zrovna v té době pracovně víc zaneprázdněný i manžel. A já se cítila osamělá. Když tedy Klára zavolala, že se vrátila, zajásala jsem a hned ji pozvala domů. A najednou tu stála u nás v obýváku s miminkem v náručí. S dcerkou Jůlinkou. Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit. Jenže, to ještě nebyl konec příběhu. Za chvíli dorazil domů i můj Mirek a oznámil mi, že ta rozkošná holčička je jeho.
Okradla mě o všechno
Dva mí nejbližší lidé. Mirek a Klára usilovali o jedno. Abych jim nedělala potíže při rozvodu. Přišla jsem tak v jedné chvíli o manžela, nejlepší kamarádku. Ale také o chalupu, která byla Mirkova, dostal ji od rodičů ještě před svatbou. Také z našich společných úspor mnoho nezbylo, protože je Mirek už dávno nepozorovaně odklonil A nakoupil za ně auto a další věci pro Kláru. A z toho co zbylo ve společném majetku jsem pak dostala jen půlku. Byla jsem v šoku.
Nenech si to líbit
Události nabraly takový spád, že mi to z počátku vůbec nedocházelo. Klára, která se vetřela do naší rodiny, mě sprostě podrazila. Svedla mého muže, pořídila si s ním dítě a ještě z něj vytáhla všechny naše úspory! Mně a mému synovi nezůstalo téměř nic. Sousedka mě neustále hecuje, ať se proti tomu nějak bráním. Nakonec jsem se tedy obrátila na právníka. Teď ale sama vlastně nevím, co chci. Jsem psychicky tak vyřízená, ponížená a zdeptaná, že bych ze všeho nejraději měla už od všeho klid.
Tereza R. (54), Znojmo
