Domů     Konečně mám vnučku!
Konečně mám vnučku!
5 minut čtení

Jsou lidé, kteří děti nechtějí. Nic proti tomu, je to jejich volba. Ale pak jsou jiní, kteří po miminu velmi touží. A ono stále nepřichází.

Anička se rozvaluje na přebalovacím pultíku , kope nožičkami a radostně se něco brumlá. Jen se nad ní nakloním, usměje se od ucha k uchu. „Nojo, Aničko, babí už je tady!“ Směju se také a jsem nesmírně šťastná.

A vděčná za to, že se mohu starat o tak krásnou holčičku. Ne že bych neměla za sebou už dost práce s ostatními mými vnoučaty. Ale Anička je přece jen trochu jiný případ.

Jako nejstarší, byla první

Mám celkem čtyři děti. Helenka je moje nejstarší dcera. Jako prvorozená se také jako první vdávala. Už brzy po maturitě. Se svatbou spěchala, aby ji nepředběhla Zdena, její jen o rok mladší sestra.

Věřila té lidové pověře, že když ji mladší sourozenec vdá dřív, bude pak ona sama čekat dalších sedm let. A to rozhodě Helenka nechtěla. Měli s Patrikem, jejím mužem, plány na velkou rodinu. Patrik byl sám také z početné rodiny. Měl celkem pět sourozenců.

Pořád se nedařilo

Jenže čas ubíhal a Helenka stále nebyla v radostném očekávání. Mezitím se vdaly i mé dvě zbývající dcery a nakonec se oženil i náš benjamínek Otík. A u Helenky pořád žádná změna. Viděla jsem, jak jsou s Patrikem nešťastní.

Začali běhat po doktorech a dceřina nervozita neustále stoupala. Tak ráda bych jim byla pomohla. Ale nedalo se nic dělat.

Vnoučat plný dům

Mezitím se mi stačilo narodit pět vnoučků od ostatních mých dětí. Ano, bylo to zvláštní, ale opravdu to byli samí kluci. Lítala jsem z jedné domácnosti mých dětí do druhé a pomáhala, hlídala, radila.

Byla jsem tak vytížená, že jsem už neměla tolik času a sil na to, abych se víc zajímala o nešťastnou Helenku.

Připadala si odstrčená

Naše rodina se scházela dost pravidelně na společné svátky a narozeniny během roku. Když dorazili všichni, byl to vážně pěkný cvrkot. Helena kdysi tyto sešlosti milovala snad ze všech mých dětí nejvíc. Nyní se takovým setkáním snažila všemožně vyhýbat.

Pochopila jsem, že jí vadí její postavení jediné bezdětné, že jí vadí radostný křik mých vnuků. Ale netušila jsem, že je za tím ještě něco jiného.

Velké zklamání

Dozvěděla jsem se to ale brzy. Patrik nevydržel ten psychický tlak a Helenku opustil. Pro mě to bylo obrovské zklamání. Naštěstí Helenka se z toho brzy dostala. Divila jsem se, jak už pár týdnů po rozchodu s Patrikem celá září a má skvělou náladu. Dokonce velice ochotě dorazila i na oslavu narozenin jednoho z mých vnoučků.

Odjela na pár měsíců

Helenka mi pak náhle oznámila, že si potřebuje trochu provětrat hlavu a proto vzala nabídku a půlroční pracovní pobyt v cizině. Odjela a já byla ráda, že konečně bude myslet na něco úplně jiného než jsou děti a její nevydařené manželství.

Dokonce jsem si od změny prostředí slibovala, že si třeba dcera najde nějakého přítele.

Překvapivý telefonát

Helence se její stáž blížila ke konci. Neviděly jsme se půl roku, ale pořád jsme si telefonovaly a psaly. Jenže ten poslední telefonát byl skutečně naprosto výjimečný. Helenka volala, jestli bych za ní nepřijela k místní nemocnici.

Prý je v pořádku, ale moc ráda by mě viděla. Trochu mě to přece jen vylekalo. Nevěděla jsem, co se děje a rychle se vypravila k nemocnici.

Neuvěřitelný pocit štěstí

Už z dálky jsem viděla svoji dceru, která v náručí drží nějaký malý, bílý uzlíček. Byla to Anička, moje první vnučka. Vhrkly mi slzy do očí. Takový pocit naprostého štěstí jsem snad nikdy v životě nezažila. Ani při vlastním porodu.

Ta velká radost překryla i určité zklamání, že mi dcera nic neřekla. Lhala mi o tom, že je v cizině. Celých půl roku proležela částečně i v nemocnici, protože měla rizikové těhotenství.

A překvapením nebyl konec

Navíc se ukázalo, že k umělému oplodnění, které dcera absolvovala, byly použité Patrikovy spermie. Takže on byl otec mé vnučky. Helenka mi řekla, že se na tom spolu dohodli. Rozešli se prý proto, aby se zbavili té zátěže zodpovědnosti, zda to vyjde nebo ne.

Helena potřebovala vše zvládnout sama, bez obav příbuzných, bez nervózní péče manžela. Teprve v té chvíli jsem se také dozvěděla, že se Patrik s Helenou ještě ani nerozvedli.

Rozchod se nekoná

No a ani k žádnému rozvodu už nedojde. Patrik se vrátil zpět do života mé dcery a pilně se stará o ni i o svoji malou Aničku. A já jim samozřejmě pomáhám, jak jen to jde. Helena se už nebrání chodit na rodinné sešlosti.

Naopak, chodí velice ráda a užívá si pochvalné řeči na adresu její Aničky. Je náhle středem pozornosti svých sourozenců a je spokojená. A já jí to ze srdce opravdu moc přeju.

Vlasta L. (56), jižní Morava

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud