Domů     Jak jsem utíkala před revizorem
Jak jsem utíkala před revizorem
3 minuty čtení

Letos to bude už padesát let, co jsme se s manželem seznámili. A řekla bych, že poměrně originálním způsobem. Seděla jsem v poloprázdném autobuse a neměla jsem platnou jízdenku.

Dnes, ve svém věku, bych si nic takového nedovolila. Ale tehdy mi bylo dvacet dva let a moje uvažování bylo zcela jiné. Takové lehkomyslnější. Stále ještě jsem studovala a měla jsem, jak se říká, hluboko do kapsy.

Kapesné od rodičů se rozkutálelo během několika dnů. Většina peněz padla za jídlo, lístek do kina a taky za cigarety. Přiznávám, i já jsem, stejně jako většina mladých, tehdy kouřila.

Studentský život byl veselý a často jsme s partou kamarádů chodili do hospody. Ale od té doby, co znám Bedřicha – svého manžela, už nekouřím.

Podíval se na mě

Peníze mizely rychlostí blesku, takže na průkazku mi už nezbylo. Jenže jsem se potřebovala rychle dostat na přednášku, a tak jsem naskočila do autobusu. Rozhlédla jsem se kolem, byl téměř prázdný.

Vklouzla jsem na zadní sedadlo a vytáhla jsem si sešit, abych si alespoň přečetla poznámky z minulé hodiny. Autobus se pomalu sunul od zastávky k zastávce.

Když se na jedné zavřely dveře a autobus se dal zase do pohybu, vzhlédla jsem od sešitu, abych zkontrolovala dění. A v tu chvíli jsem ho spatřila! Revizora! Aspoň jsem si to tenkrát myslela. Podíval se mým směrem a naše oči se střetly.

Vyskočila jsem ven

Přešlápl z nohy na nohu a vydal se ke mně. To bude moje smrt, pomyslela jsem si. Kde jen vezmu peníze na pokutu? Jak to vysvětlím našim? Taková ostuda! Čím více se přibližoval, tím více jsem byla v obličeji rudá. Vypadala jsem jako vlčí mák.

Dělala jsem, jakože něco hledám v tašce, i když jsem věděla, že je to marné. Zvedla jsem oči. Revizor stál přímo nade mnou a těmi svými mě doslova propaloval. Bylo mu jasné, že žádnou jízdenku nemám. Polilo mě horko. Co teď? Co si jenom počnu?

Autobus náhle zastavil ve stanici a dveře se hlučně otevřely. To mám ale štěstí, pomyslela jsem si. To je moje šance! Bez dalšího zbytečného rozmýšlení jsem se protáhla kolem překvapeného revizora a vyskočila otevřenými dveřmi na chodník. Aniž bych se ohlédla za sebe, začala jsem co nejrychleji utíkat pryč.

Šli jsme na zmrzlinu

Doběhla jsem až do parku dosti vzdáleném od zastávky. Lehkomyslně, jen tak pro kontrolu, jsem se ohlédla přes rameno. Vytřeštila jsem oči. Revizor byl skoro u mě! Tlumeně jsem vykřikla a bezradně jsem se rozhlédla kolem. Nakonec jsem zůstala stát.

Utíkat dál by bylo zbytečné a trapné. Statečně jsem se mu postavila a vykřikla jsem. „Jsem studentka, nemám ani korunu!“

Vypadal překvapeně a pak se rozesmál na celé kolo. „Proboha, já nejsem revizor. Chtěl jsem se vás jen zeptat, jestli byste nešla na zmrzlinu.

Ale vypadá to, že asi ne, když přede mnou tak zoufale utíkáte.“ Podívala jsem se do jeho krásných modrých očí a taky jsem se rozesmála. Jeho pozvání do cukrárny jsem přijala, stejně jako žádost o ruku rok poté.

Alena H. (73), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může