Domů     Snacha klidně opustila svoje dítě
Snacha klidně opustila svoje dítě
5 minut čtení

Zpočátku jsem si myslela, že jde o poporodní depresi. Ale situace se nakonec vyvinula úplně jinak. Vůbec nevím, jak to všechno zvládneme.

Davídek se otočil, a když mě uviděl, položil hračku, kterou měl v ruce a rozeběhl se ke mně. „Babí, babí!“ Křičí radostně a vrhá se do mé otevřené náruče. Chtěla bych ho zvednout, ale vím, že už ho neunesu.

Nedávno jsem to zkusila a skončila jsem v nemocnici se zablokovanými zády. A to si prostě teď nemůžu dovolit, ležet v nemocnici. Kdo by se postaral o Davídka. Je to čiperný a zvídavý klučina a dává mně i synovi pěkně zabrat.

Docela se nám líbila

Když před několika lety nám domů přivedl představit svou dívku , nic jsme proti ní s manželem nenamítali. Eva se nám zdála jako slušná a hodná dívka. Navíc jsme respektovali, že ji náš syn Libor miluje. Vybral si ji on, je to jeho život.

Nepřekvapilo nás proto, že se brzy zasnoubili a pak byla svatba. Té se ještě můj muž dožil. Bohužel pak ho přemohla zákeřná nemoc. A i když statečně bojoval, rakovinu nepřemohl. Zůstala jsem tedy sama, ale naštěstí jsem měla syna a snachu.

Dobře jsme si rozuměli

Chodila jsem k mladým pravidelně na návštěvu. Bylo to synovo přání a jeho žena nic nenamítala. Měla jsem dojem, že si docela rozumíme. Toužila po hezké domácnosti, stále v jejich bytě něco vylepšovala. Trochu mě ale vyděsily její plány na tři děti.

Ne že bych netoužila po voučatech, ale tři my připadali vážně hodně. Jenže Eva i Libor byli jedináčci a proto zřejmě toužili po větší rodině. Nijak jsem jim to nerozmlouvala.

Napřed tři a pak žádné

Začala jsem se tedy těšit na vnoučátka, se kterými jsem byla ochotná, v rámci svých možností, pomáhat. Jenže žádné dítě nebylo na obzoru ani po třech letech manželství.

Syn mi tvrdil, že mají ještě spousta času, že si chtějí užít svobodného života, než přijde starost o děti. Eva už také dávno netoužila po třech dětech a na to jedno, prý je ještě čas. Trochu mě to trápilo, ale říkala jsem si, že mladí mají vlastně pravdu. Vždyť Evě ještě nebylo třicet.

Moc mě to potěšilo

Před šesti lety jsem k Vánocům dostala ten nejkrásnější dárek. Libor s Evou mi oznámili, že budou konečně rodiči. Byla jsem šťastná a okamžitě nabídla své služby.

Evička už rodiče nemá, a tak jsem se snažila zastoupit její matku a trochu jí radit s přípravami na miminko. Zpočátku se zdálo, že to oceňuje. Pak ale postupně její zájem o informace opadal.

Naštěstí celé těhotenství probíhalo dobře a na začátku léta se nám narodil Davídek.

Počáteční nadšení opadlo

Můj syn jen zářil štěstím, byl pyšný na to, že má syna. Zpočátku vypadala spokojeně i Eva. Pak se vše začalo měnit. Nevěděla jsem moc do toho. S Davídkem jsem sice chodila pomáhat, ale zároveň jsem pracovala.

Ani já ani Libor jsme tedy nevěděli, co podniká Eva, která byla s Davídkem na mateřské. Každopádně k dítěti viditelně ochladla. Stejně jako k Liborovi. A situace se neustále zhoršovala. Se synem jsme se domnívali, že by mohlo jít o poporodní depresi.

Rozhodli jsme se proto s Evou promluvit. To, co nám řekla, nás naprosto šokovalo.

Znali se pár týdnů

Eva se přiznala, že se už nějaký čas schází s mužem, do kterého se bláznivě zamilovala. Potkala ho prý, když byla s malým na očkování. Byli jsme se synem v šoku. Jak to mohla Liborovi udělat.

Vždyť spolu právě prožívali ty nejkrásnější chvíle v partnerském životě. Narodil se jim syn. A s tím chlapíkem se Eva znala jen pár týdnů. Byl to šok, ale měl přijít ještě další.

Prostě odešla

Můj syn byl sice velmi zraněný, ale už kvůli Davídkovi, chtěl Evě nevěru odpustit. Navíc ji pořád moc miloval. Jenže věci dostaly nečekaný spád. Eva přišla s tím, že její milenec, lékař, dostal pracovní nabídku do ciziny.

Ona prý odchází s ním, protože si prostě nemůže pomoci. Je prý strašně zamilovaná. Bylo to její konečné rozhodnutí. Stejně jako to, že Davídka nechá Liborovi. S sebou ho prý vzít nemůže. Než jsme se z toho se synem vzpamatovali, byla pryč. Vnukovi bylo deset měsíců.

Krizová situace

Starost o tak malé dítě zbyla na syna a na mě. Oba jsme chodili do práce, protože bylo třeba se živit . Nakonec jsem si já našla takovou práci, abychom se s Liborem mohli u Davídka střídat. Oba jsme tak jeli na dvě směny.

Ten první rok to byla velmi krizová situace, ale zvládli jsme to. Fakticky a fyzicky určitě, psychicky jsme na tom byli oba dost špatně. Syn se trápil kvůli Evě a já zase kvůli synovi. Nedokážu pochopit, jak něco takového může udělat matka.

Když opustí kvůli lásce muže, dejme tomu. Ale dítě. Eva si žila v Anglii a o Davídka nejevila žádný zájem.

Už to nezvládám

Davídek už půjde příští rok do školy. Vypadá to, že si syn konečně našel přítelkyni a zbývá teď jen dořešit rozvod s Evou. David chodí do školky, odkud ho každý den cestou z práce vyzvedávám. Nemůžu si dovolit nepracovat, i když bych už mohla jít do důchodu.

Chci, aby se Davídek měl dobře. A můj syn zase tolik nevydělává. Z každodenní péče o vnuka jsem ale už vážně strašně unavená. Vůbec nevím, jak to budu zvládat dál, až vnuk nastoupí do školy. Už také nepůjde hrát s ním hru na to, že maminka se brzy vrátí.

S Liborem moc dobře víme, že se nevrátí. Jak to ale vysvětlit vnoučkovi. Když její počínání nedokážeme pochopit, my dospělí, jak to má zvládnout on?

Simona V. (65), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
3 minuty čtení
Své děti jsme vedli k poctivosti. Nikdy jsme s nimi neměli problémy. Když se z mé vnučky stala zlodějka, byl to šok pro celou rodinu. Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi křičet na celé kolo, že tomu nevěřím a nemůže to být pravda! Moje milovaná vnučka Ivanka byla ve škole nařčená, že krade. Ve třídě se ztrácely věci už delší dobu, byly to samé drobnosti, ale nakonec si na zloděje učitel pol
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
nasehvezdy.cz
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
Moderátorka Iveta Lutovská (42) o svatbě už nechce nikdy ani slyšet! Její současný vztah s partnerem Vojtěchem, ovdovělým tatínkem dvou dětí, totiž prý rozhodně není žádná romantická idylka. A společ
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
epochaplus.cz
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
Historie vykuřovadel je stejně stará jako civilizace sama. Už před 6000 lety se používaly v Mezopotámii nebo ve starověkém Egyptě, kde sloužily kněžím k vykuřování hrobek a obětních míst. Jejich použití nebylo jen praktické, ale především hluboce symbolické, spojovalo se s rituály, léčebnými postupy a zaháněním zla. Od pyramid po chrámy a kláštery, vonné látky
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
skutecnepribehy.cz
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít
Eklektické útočiště v oblacích
rezidenceonline.cz
Eklektické útočiště v oblacích
Co se stane, pokud spojíte invenci skvělého architekta s kreativitou věhlasného interiérového designéra a dáte jim k dispozici polovinu celého 31. patra jedné ze tří budov Society Hill Towers ve Filadelfii? No přece nenapodobitelné bydlení ve stylu Meg Rodgersové a Jamese Timberlakea. Impozantní a charismatický prostor zahrnuje tři strany věže se stěnami a okny směřujícími
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
epochanacestach.cz
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
Celé generace hradních pánů toto místo obývaly, zvelebovaly a bránily a díky tomu si my, jejich vzdálení potomci, můžeme užívat krásu staré architektury vetknuté do jednoho z nejmalebnějších koutů přírody. Historii hradu Velhartice se podařilo vysledovat až k jeho založení na sklonku 13. století, stoprocentně potvrzeného však máme prvního oficiálního majitele, kterým se v roce 1318 stal Bušek
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
historyplus.cz
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
„To není možné. Copak spadli z nebe?“ kroutí hlavou podplukovník Pullein. Odmítá uvěřit, že se na jeho tábor valí dvacetitisícová zulská armáda. Vždyť hlídky celé dopoledne hlásily, že se v okolí pohybuje jen několik malých skupin nepřátel. Maximálně mělo jít o pár set mužů!   Kousek po kousku si Britové pro sebe ukrajují území jižní
Řecko: Ostrovní království Středomoří
nejsemsama.cz
Řecko: Ostrovní království Středomoří
Jsme v zemi, která je kolébkou evropské kultury, ale také v zemi prozářené sluncem, s úchvatnou přírodou a naprosto lahůdkovou kuchyní. Tyto čarokrásné řecké ostrovy se rozdělují do sedmi souostroví, která se rozkládají v šesti mořích. Čím blíž leží ostrov k rovníku, tím teplejší a sušší počasí má. Jižní části jsou tak celoročně zalité sluncem a nabízí skvělou
Okurkové osvěžení
tisicereceptu.cz
Okurkové osvěžení
Tenhle nápoj nejenom zažene žízeň, ale postará se i o to, abyste měli krásnou pleť. Je to jedna z nejzdravějších limonád. Suroviny 1 salátová okurka 1 l jemně perlivé minerálky 2 lžíce třtinov
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
epochalnisvet.cz
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
Nová národní letecká společnost Saúdské Arábie představila světu svůj dlouho očekávaný interiér kabiny. Její součástí je i prémiová třída Safran Business Class, která má ambici posunout Riyadh Air mezi nejluxusnější aerolinky současnosti. Za společností stojí saúdskoarabský státní investiční fond Public Investment Fund, a na rozdíl od jiných start-upů, které často narážejí na finanční limity,
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
21stoleti.cz
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoř
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
enigmaplus.cz
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
Německý filolog Friedrich August Wolf (1759–1824) se tváří rozrušeně. „Tady něco nehraje,“ říká během analýzy jazykového stylu slavných starořeckých eposů Ilias a Odyssea, které vypravují o trojské vá
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
iluxus.cz
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
Léto je časem zážitků, volnějšího tempa i chvil, které si konečně dovolíme věnovat sami sobě. Ať už si ho užíváte ve městě, na víkendových cestách nebo u vody, jeden prvek zůstává stejný – touha cítit