Domů     Osm statečných: Spolu už navždy
Osm statečných: Spolu už navždy
5 minut čtení

Když je vám osmdesát, přestanete mít iluze, že tu budete navěky. Na druhou stranu má ale člověk pořád dost sil na to, aby se dokázal pořádně radovat z maličkostí.

Mám za sebou jeden obyčejný život plný drobných starostí i radostí. Potkal mě však velký zázrak: sedm sourozenců.

Jsme staří, ale pořád jsme, byť nás život rozesel do celého světa. Na mé osmdesátiny jsme se měli zase všichni sejít a mně se mohlo štěstím srdce rozskočit.

Bylo nás osm

Já jsem nejstarší ze všech sourozenců. Po mně přicházeli na svět ti ostatní. Náš benjamínek se narodil, až když mně bylo šestnáct let. Maminka říkala: „Bůh nám dává tolik, kolik unese.“ Tatínek se jen usmíval a říkal: „Hlavně ať jsme zdraví.“

Bydleli jsme v malém domku na kraji vesnice u Plzně. Tři pokojíky, společná kuchyně, zahrada, kde jsme se honili, kopali brambory a tajně kouřili první cigarety schovaní za stodolou.

Pak jsme dospěli

Každý jsme se rozutekli jinam. Já zůstala v Čechách. Nejstarší bratr Karel utekl v roce 1978 do Německa. Utekl přes zelenou hranici a pak se oženil s Němkou, se kterou má tři děti. Druhý bratr Pepa emigroval do Kanady.

Měl tam možnost skvělé práce, kterou mu nabídli díky jeho stipendijním výsledkům a kterou mu tady zakázali, takže tam zůstal.

Každý v jiné zemi

Sestra Marie se vdala za vojáka a odjela s ním do Gruzie. To bylo ještě v dobách Sovětského svazu. Ano, naše rodina je plná protikladů. Dnes učí na univerzitě a my se o ni občas dost bojíme. Další sestra, Hana, šla za láskou až do Austrálie, do Sydney.

Závidím jí pláže i klokany. Nejmladší bratr Milan zůstal doma nejdéle, ale v devadesátých letech odjel do Ameriky, do New Yorku, prý „na zkušenou“.

Ze zkušené je celý život a dnes se má výborně, protože vlastní malou restauraci s českými knedlíky, které dělá na všechny způsoby. A nejmladší sestra, Lucka, se provdala za Francouze a žije v Provence. Za tou jezdím nejčastěji. Splnila si sen, pěstuje levanduli a posílá mi fotky fialových polí.

Sejít se je těžké

Posledních dvacet let jsme se vídali jen občas, ale nikdy to neklaplo tak, abychom se sešli všichni. Pohřby, svatby, občas Vánoce u někoho doma. Vždy ale někdo chyběl.

Protože nevíme, kolik nám zbývá času, rozhodla jsem se na své narozeniny udělat velkou rodinnou sešlost a dar si přála jen jediný: Abychom se zase všichni sešli. V domku, který jsme zdědili po rodičích a který teď stojí prázdný, protože já už v něm nebydlím. Je příliš velký, mně stačí můj malý byt v Plzni.

Rodinná sešlost

Začali jsme plánovat. WhatsApp skupina „Osm statečných“ byla najednou plná zpráv, fotek, smajlíků. Každý psal, co přiveze.

Karel německé klobásy a pivo, Pepa javorový sirup a kanadské sušenky, Marie pomeranče, Hana australské víno a eukalyptový med, Milan americké sladkosti a odveze si prý recept na české koláče, Lucka francouzský sýr a levandulový sirup. Já jsem slíbila, že upeču bábovku podle maminčina receptu.

Všechno vypuklo loni v létě

Napřed jsme do rodinného domu dorazili my s manželem. Jezdívali jsme sem barák alespoň trochu udržovat, ale před příjezdem sourozenců jsme chtěli pořádně vygruntovat a nachystat všem spaní. Vyvětrali jsme, umyli okna, a dokonce natřeli stůl na zahradě.

Pak přijel Karel s manželkou, oba v autě plném dárků. Jejich děti poslaly fotky i s vnoučaty. Pak přicestoval Pepa z Kanady, a i když měl za sebou dlouhý let, oči mu zářily. Marie se objevila záhy poté, usmívala se a všechny objímala.

Hana s manželem dorazili z Austrálie opálení a usměvaví. Poslední byl na místě Milan, pěkně s novým tetováním na předloktí a v kšiltovce, ve ktreré vypadal o dvacet let mladší.

A nakonec přifrčela i Lucka se svým Francouzem. Když jsme se všichni sešli na zahradě, napřed zavládlo podivné ticho. Bylo to tak vzácné zase se sejít, až nám to vzalo dech. Pak někdo řekl: „No nazdar.“

Zvláštní napětí

A najednou jsme se smáli, plakali, objímali se. Byli jsme jedné krve. Stejné oči, stejný smích, stejná gesta. Celý víkend jsme jedli, pili, vzpomínali.

Vyprávěli jsme si o dětství, jak jsme se schovávali před tatínkem a jak ho mamina vždy srovnala, když přišel opilý, jak jsme sbírali jahody a prodávali je na trhu, jak jsme se hádali o poslední kousek chleba.

Pak o našich životech, o emigraci, o strachu, o radosti z nového života, o tom, jak nám chyběla rodina. Každý měl svůj příběh, ale všichni jsme měli jedno společné: tenhle dům a vzájemnou lásku. V sobotu večer jsme seděli u ohně.

Milan vytáhl kytaru, Lucka zpívala francouzsky, Karel německy, já česky. Osm českých sourozenců, světové manželky a manželé, skoro jsme se nevešli na společnou fotku při odjezdu. Pevně doufám, že to nebylo naposled, co jsme se takhle sešli. Byl to ten nej dárek k narozeninám!

Apolena V. (80), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Provdala jsem se za mladíčka, kterého jsem málo znala. Jeho otec pil a záhy jsem pochopila, že se alkoholismus dost často dědí. Vdávala jsem se, protože jsem musela, tehdy, za našich mladých let, to byl bohužel častý jev. Zpravidla se vzali dva mladí, nezralí, nezkušení lidé, kteří by správně měli ještě dlouho manželství raději odkládat. Jenomže děcko bylo na cestě, a tak se letělo na radnici.
3 minuty čtení
Tak sebevědomého chlapa svět neviděl! Všechno umí nejlépe, všemu rozumí, hlavně sportu a politice. Přitom si žádnou práci nedokáže udržet. Dcera byla vždycky hodná holka. Nikdy se s nikým nehádala, než by šla do hádky nebo diskuse, raději vždy ustoupila. A protože se protiklady přitahují, našla si bohužel hrozného chlapa. Je o řadu let starší, než ona, jmenuje se Richard a jeho sebevědomí by mu
5 minut čtení
Sedím sama a poslouchám, jak tikají hodiny. Ty mi daroval před lety můj Jarda. Každý pohyb ručičky mi připomíná, jak čas utíká. Jako mladá jsem se hodně natrápila. Moc jsem toužila po rodině, ale napřed jsem nemohla potkat toho správného muže, a když už jsem na něj narazila, zase jsem nemohla přijít do jiného stavu. Po třicítce už jsem si říkala, že zůstanu bezdětná, že to je můj osud. Závid
3 minuty čtení
Snacha se tvářila jako neviňátko, mně ale bylo jasné, že hraje levou. Elektřina mi nejde zásadně v době, kdy jsme spolu samy doma. Zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu blátivou břečku do záchodu, znova zapnula rychlovarnou konvici a ani ťuk. Bohužel už jsem věděla, odkud vítr vane! Chtěla jsem rozsvítit, ale nic. „Hergot!“ zaťala jsem bezmocně pěst a počítala v duchu do
3 minuty čtení
Dokud jsem měla peníze, točilo se kolem mě mnoho přátel a celá rodina. Až když jsem o vše přišla, poznala jsem, kdo je skutečný přítel. Tatínek získal v restituci značný majetek. Jeho bratr už nežil, neměl rodinu, také babička s dědou už byli po smrti, a já byla jedináček. Široko daleko jediná, která to všechno zdědila. Jako dítě jsem měla všechno, protože jsem neměla sourozence. Jen spoustu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Můj starý děda nám vnesl světlo do života
skutecnepribehy.cz
Můj starý děda nám vnesl světlo do života
Provdala jsem se za mladíčka, kterého jsem málo znala. Jeho otec pil a záhy jsem pochopila, že se alkoholismus dost často dědí. Vdávala jsem se, protože jsem musela, tehdy, za našich mladých let, to byl bohužel častý jev. Zpravidla se vzali dva mladí, nezralí, nezkušení lidé, kteří by správně měli ještě dlouho manželství raději odkládat. Jenomže
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Kuriózní válka: Trofejí vítězů se stalo dřevěné vědro
epochaplus.cz
Kuriózní válka: Trofejí vítězů se stalo dřevěné vědro
Vypadá to na první pohled jako vtip. Válka kvůli obyčejnému kbelíku, tedy vlastně dřevěnému vědru. Jenže příběh z roku 1325 má reálné historické jádro. A zatímco kbelík se stává legendou, skutečný konflikt mezi italskými městy je mnohem vážnější, složitější a krvavější. Na severu Itálie proti sobě stojí dvě mocenské skupiny: gvelfové a ghibelliniové. Město Bologna
Vyhodila Vlasáková manžela kvůli nevěře?
nasehvezdy.cz
Vyhodila Vlasáková manžela kvůli nevěře?
Rozpadne se opravdu vztah herečky ze seriálu Bratři a sestry Lenky Vlasákové (53) a herce ze seriálu Ulice Jana Dolanského (48)? Není to dlouho, co se nesly tiché zvěsti, zda snad Dolanský nemusí do
Imponující facelift oblíbené vany Kaldewai Puro
iluxus.cz
Imponující facelift oblíbené vany Kaldewai Puro
Oblíbená řada koupacích van Kaldewei Puro vstupuje do nové éry díky modernímu faceliftu. Kaldewei Puro Next vzbuzuje pozornost svým moderním vzhledem, pro který je typický mimořádně štíhlý a přitažliv
Hrachová polévka
tisicereceptu.cz
Hrachová polévka
Suroviny na 1 porci ½ cibule na kusy 1 g másla 1 stroužek česneku 80 g mraženého hrášku 1 ml plnotučného mléka 1 bílý jogurt (0 % tuku) špetka soli pepř dle chuti 1 g petrželové nati 1 g č
Generál Hasal: Bránil Beneše, provokoval Sověty
historyplus.cz
Generál Hasal: Bránil Beneše, provokoval Sověty
Jsou hrdinové, o nichž se historie zmiňuje neustále, nebo jejich činy dokonce nějakým způsobem zveličuje. A jsou hrdinové, na které se už pomalu zapomíná. Důvodem však nemusí být neznalost, nýbrž prostá skutečnost, že se tito lidé dopouštěli hrdinských činů v tichosti nebo ve stínu významnějších osob. Generál Antonín Hasal je toho příkladem… Když vypuká první světová
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Cyklistické brýle: jak vybrat skla, rám a ochranu
epochalnisvet.cz
Cyklistické brýle: jak vybrat skla, rám a ochranu
Brýle na kolo jsou jedna z věcí, kde lidé šetří jako první. Pak přijde hmyz do oka v 40 km/h, nebo zahřeje slunce a přestanete vidět, a najednou je to jasné. Správné cyklistické brýle nejsou luxus – jsou výbava. A jak je vybrat, aby skutečně fungovaly? Skla: tohle je to nejdůležitější Rám se vybírá snáz.
Čokoládové muffiny
nejsemsama.cz
Čokoládové muffiny
Vyzkoušejte tyhle malé, pečené dortíky s bohatou čokoládovou chutí. Můžete je také dozdobit kousky čokolády, šlehačkou, čerstvým ovocem cukrářským sypáním apod. Na 12 porcí potřebujete: ✿ 2 vejce ✿ 220 g polohrubé mouky ✿ 2 lžičky kypřicího prášku ✿ 100 g hořké čokolády na vaření ✿ 2 lžíce kakaa ✿ 170 ml kefíru ✿ 130 ml oleje ✿ 100 g cukru krupice
Velemloci: Králové mezi obojživelníky
21stoleti.cz
Velemloci: Králové mezi obojživelníky
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinuj
Horor jménem j’ba fofi: Žije v africké divočině gigantický pavouk?
enigmaplus.cz
Horor jménem j’ba fofi: Žije v africké divočině gigantický pavouk?
Sklípkan největší, jak už jeho jméno napovídá, je největším známým druhem pavouka na světě. Ve skrytu konžské džungle ale údajně přežívá tvor, který by i toho nejrozměrnějšího sklípkana strčil hravě d