Domů     Budoucí ženich se mi zjevil v první adventní neděli
Budoucí ženich se mi zjevil v první adventní neděli

Věříte na pověry? Na zázraky a přízraky? Věřte nebo ne, v adventním čase se může stát leccos.

Všechno začalo tím, že jsem dostala pětku z básně Karla Jaromíra Erbena Štědrý den. Dostala jsem ji právem, protože jsem ze sebe vysoukala jen: “Tma jako v pytli, mráz v okna duje, v světnici…” a dál už jsem to neuměla.

Co horšího, zlomyslník Koudelka ze druhé lavice u okna mi polohlasem napověděl: dědek pije rum, a já husa jsem to automaticky zopakovala. Neurotickou češtinářku to rozpálilo do běla. “Nenaučila ses, a ještě si ze mě děláš legraci,” rozčilila se.

“Máš to za pět, děvenko!” Otevřela nechvalně proslulý zápisník, zaostřila na moje jméno a dlouze hvízdla: “Koukám, že ta pětka tu má už dvě kamarádky. To se tvému tatínkovi nebude líbit. Ani mamince. Oba tak vzorně chodí na třídní schůzky.

Ti budou koukat, jak ses ve třetím ročníku zhoršila. Nač holka nešťastná myslíš, proboha?” Co jsem na to mohla odpovědět? Že myslím jenom na kluky? Třídu by to určitě potěšilo, češtinářka by šílela ještě víc. Přitom to byla pravda pravdoucí.

Myslela jsem jenom na kluky, a kdyby jich nebylo, báseň bych se naučila, už jsem ji měla nalistovanou v knize a knihu položenou na stole v restauraci Slovan, hned vedle půllitru. U stolu seděly i Renata s Helenou.

Vtom vešel spolužák Bednařík a sedl si vedle nás. Jinde nebylo místo. Div jsem neomdlela! Knihu jsem zavřela a strčila do tašky, abych nevypadala jako šprt. Skončilo to pětkou.

Zatracená puberta

Byl listopad, nejkrásnější měsíc. Nikdo jiný si to o něm nemyslí, lidi na něj nadávají, přitom je hezké, když se do mlhy snášejí sněhové vločky a stromy ztrácejí poslední listí.

Ve chvíli, kdy jsem zasněně kráčela mrznoucí mlhou směrem k domovu, jsem zaslechla, jak se naši kvůli mně hádají. Učitelka jim totiž zatepla volala a stěžovala si na mě. Dolehl ke mně rozčilený hlas mého otce:

“Slečinka dostala další pětku, chce propadnout nebo co? Zbláznila se?” Pisklavý, podobně rozčilený matčin hlas mu odpovídal: “To ta zatracená puberta. Má hlavu plnou kluků.” V tom se nemýlila. “Já to z ní vymlátím,” sliboval otec.

Jakživ mě neuhodil, snad s tím proboha nechce začínat. “To nic nevyřeší,” lamentovala matka. “Musí se začít učit. Nikam nepůjde, ani na krok. Učit se bude!” Znechuceně jsem přešlápla z nohy na nohu. Čekala mě chmurná budoucnost.

Severák rval stromům listy, zabalila jsem se do šály. Na útěk z domova nebylo počasí. V červenci by se utíkalo snadno. Dalo by se spát v lese, v krmítku pro zvěř. To je v listopadu vyloučeno.

Ani se neptej

“Co z tebe bude?” naříkal tatínek. “Z mateřského jazyka nosíš pětky! A co máš z matematiky? To se snad ani radši nebudu ptát.” To se snad ani radši neptej, souhlasila jsem v duchu. “Chtěla jsi přece jít studovat na vysokou školu,” lomila rukama maminka.

“To já nechtěla, to jsi chtěla ty,” připomněla jsem tenkým hláskem. “Dobře, a co bys teda chtěla?” zařval táta. “Chtěla bych se vdávat,” řekla jsem popravdě. Vytřeštili oči. “Cože? Vdávat?” zaúpěl můj otec. “A proč?” Pokrčila jsem rameny. Sama jsem na tu otázku neuměla přesně odpovědět.

Když jsem se nad tím poctivě zamyslela, došla jsem k názoru, že bych se chtěla vdávat kvůli těm nádherným bílým šatům a kvůli svatební kytici. To jsem ovšem říct nahlas nemohla, zabil by mě.

Venku kvílela meluzína. Otec přede mě hodil Erbenovu Kytici a nepřátelsky houkl: “Večer tě vyzkouším z básničky, zítra se přihlásíš a tu pětku si opravíš. Jasné?” Bylo to celkem jasné.

Všech nocí máti

A jak jsem se pracně učila tu smutnou báseň o dvou dívkách Marii a Haně, které se o půlnoci po Štědrém dni vypravily k jezeru, aby z něj vyčetly svůj osud, něco mě napadlo.

Co kdybychom se s Renatou, až nastane všech nocí máti, jak praví klasik, také podívaly se sekerou k jezeru? Prosekaly ledy a zjistily, co se nám ve vodách ukáže? Snad by se mi zjevil Bednařík. Jen doufám, že ne rakev, to by bylo mrzuté.

Komu by se do ní takhle brzy chtělo? Druhý den se staly dvě významné věci. Z básničky jsem dostala jedničku a oznámila jsem svůj plán Renatě. Ta souhlasila. Jen namítla, že až do Štědrého dne čekat na jezerní věštbu nevydrží, protože je hrozně zvědavá.

A o půlnoci že se ven z domu nedostane. Proto jsme krapet poopravily termíny a domluvily se, že k jezeru půjdeme v první adventní neděli v pět hodin večer. Ona dveřmi a já oknem, neboť jsem měla zákaz vycházení. Naštěstí byla okna nízko.

Vyšel měsíc

Jak jsme řekly, tak jsme udělaly. Poslední listopadovou neděli jsme se, bledé a promrzlé, plížily černou tmou. Bylo to strašidelné, zvlášť když jsme zaslechly z kostela varhany a už zdálky viděly v kostelních oknech světlo.

Renata se třásla, dokonce se pokřižovala. Za vsí jsme si, protože jsme zapomněly baterku, neviděly ani na špičku nosu. Naštěstí vyšel měsíc. Tráva i větve stromů byly potažené jinovatkou, uprostřed se blýskalo jezero.

Proseknout led byla hračka, byl ještě tenký. Koukaly jsme do tmavých vod, div nám oči nevypadly, neukázalo se nic. Zato když jsme se vracely, zimou úplně ztuhlé, do vesnice, potkaly jsme Bednaříka.

Vyjekla jsem, protože jsem myslela, že se mi zjevil, ale ukázalo se, že to není přízrak. Šel z kostela, kam doprovázel babičku, neboť už špatně chodila, ale odpolední adventní bohoslužbu si nechtěla nechat ujít. “To nevadí,” šeptala mi Renata. “Zjevil se ti.

Ne sice v jezeře, ale to máš fuk. Teďka si tě musí vzít,” dodala bojovně. “Škoda že o tom neví,” odpověděla jsem.

Svíčkové báby

Následovaly nejrůznější nepříjemnosti. Když jsem lezla domů oknem, tyčil se nade mnou otec a nadával mi asi půl hodiny. Závěrem mi oznámil, že nechá na okno přidělat mříž. Chudáka Bednaříka zas někdo prásknul, že byl v kostele.

Podezřívali jsme zlého dědka z pošty, byl to komunista jako hrom a slídil po vsi od rány do tmy.

Ve škole si chudáka Bednaříka volali do ředitelny a ředitel na něj spustil, že prý jak je možné, že pokrokový student gymnázia, člen Svazu socialistické mládeže, chodí do kostela. Taková byla doba.

Dědek z pošty se opravdu činil, patrně sledoval také mě s Renatou, jak sekáme ty ledy, a na národním výboru nás udal, že načerno rybaříme. Musely jsme, i když nerady, předsedovi národního výboru vysvětlit, proč jsme byly u jezera doopravdy.

“Vy si ze mě děláte legraci, děvčata,” nevěřil předseda, rovněž komunista až na půdu. “Věříte pověrám? Mladé dívky, a chovají se jako svíčkové báby!” rozčilil se.

V sokolovně

Jen kvůli nám dvěma se konala v sokolovně přednáška Bojujeme proti tmářství a pověrčivosti, kde měli referáty předseda národního výboru a dědek z pošty.

Během nich nás s Renatou uráželi a dědek se nás ptal, zdali také věříme na vodníka, bezhlavého rytíře a na jezinky. Renatu tak naštval, že vstala, ukázala na mě a pravila: “Náhodou, Ivaně se její ženich doopravdy zjevil. U kostela. Že jo, Ivčo?

Že se ti zjevil Bednařík?” Pak se chytila za pusu. Přednášková místnost se rozšuměla. “No tak to ti děkuju,” zašeptala jsem zdrceně. Dotyčný se to dověděl ještě dřív, než přednáška skončila. Čekal na mě před sokolovnou, zubil se a pravil:

“Prej jsem se ti zjevil. A víš, že mi to nevadí?”

Ivana (55), Vrchlabí

reklama
Související články
3.6.2023
Seznámili jsme se na diskotéce. Tehdy mi každý prorokoval, že nám vztah nevydrží, protože je Pavel mladší, my se ale navzdory tomu vzali. Narodily se nám tři děti. Oba jsme chodili do práce a doma jsme měli středně velké hospodářství. A když jsme měli chvilku, rádi jsme ji strávili třeba na horách. Všichni podváděli? Vlastně mi nic nescházelo. Jen můj život pomalu zapadal do stereotypu. S
2.6.2023
Než jsme k sobě s mým současným partnerem našli cestu, trvalo to řadu let. Ale vyplatilo se nám počkat si. Když jsem Aleše poprvé spatřila po příchodu do kanceláře, netušila jsem, že jednou, za pár let, budeme žít v jednom bytě, na jedné adrese a s vidinou společné budoucnosti. Přátelsky se na mě usmíval a hned se mi líbil. Dlouho se pak nic nedělo, každému z nás ubíhal život vlastním směrem. P
26.5.2023
Prodavačkou jsem chtěla být už jako malá. Ovšem neměla jsem ani tušení, že mi má vysněná profese přinese i životní štěstí. Když jsem po škole dostala první místo v obchodě s textilem, byla jsem z toho v sedmém nebi. Ochotně jsem pomáhala lidem s výběrem oděvů a s velkým nadšením pro ně v našem krámku hledala ty nejvhodnější doplňky, jako kloboučky, rukavičky či kravaty. A právě jedna taková kra
23.5.2023
V noci se mi zdálo, že se za ním štrachám na vrchol skály s úmyslem vší silou do něj strčit, aby spadl do propasti. Příšerně mi lezl na nervy. Vyrůstali jsme vedle sebe, naše vilky spolu sousedily. Mám v živé paměti, jak se do vedlejšího domku, několik let opuštěného, přistěhovali. Lubošovi bylo šest, stejně jako mně, a brečel. Vylezl z bledě- modrého embéčka, v jedné ruce malý dětský kufřík, v
22.5.2023
Prožili jsme spolu spoustu krásných roků, které se nedaly jen tak zahodit. Naštěstí si to včas uvědomil i můj manžel Jakub. Byla jsem přesvědčená o tom, že jsme šťastní a že je všechno v pořádku. Žili jsme s Jakubem už mnoho let ve spokojeném manželství. Netrápily nás žádné problémy. Nehádali jsme se. Byli jsme spokojení, zajištění. Alespoň já jsem si to tedy myslela. Vůbec jsem netušila, co bu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Certina zahalila své DS Action Diver do černé barvy
iluxus.cz
Certina zahalila své DS Action Diver do černé barvy
Hodinky DS Action Diver od značky Certina se vynořují z temných hlubin oceánu a jsou nyní k dostání v černém provedení. Jako pravé potápěčské hodinky mají voděodolnost 300 metrů a jsou ideálně vybaven
Nový lék účinný v boji proti nádorům na mozku
21stoleti.cz
Nový lék účinný v boji proti nádorům na mozku
Glioblastomy jsou nejčastější a nejagresivnější primární mozkové nádory, které typicky postihují dospělé mezi 45 a 75 lety, navíc mají velmi špatnou prognózu. Naději na změnu přináší nový lék, který ú
Galetka s medovými fíky
tisicereceptu.cz
Galetka s medovými fíky
Galetky mají neuvěřitelné kouzlo. Jsou snadné na přípravu a chutnají skvěle. Suroviny na 8 porcí Na těsto 1 a ½ hrnku hladké mouky ¼ hrnku podmáslí 120 g másla 3 lžíce krupicového cukru š
Smetanové brambory se sýrem
tisicereceptu.cz
Smetanové brambory se sýrem
Potřebujete uvařit snadný oběd do jedné hodiny? Vsaďte na netradičně zapečené brambory zjemněné poctivou smetanou. Ingredience 500 g brambor 100 ml smetany 30% 150 ml plnotučného mléka 1 lžíc
České muzeum stříbra
epochanacestach.cz
České muzeum stříbra
Bývalá středověká tvrz Hrádek stála na svém místě už na počátku 14. století, ale zřejmě je ještě mnohem starší. Dnes v unikátní historické budově sídlí České muzeum stříbra, kde se dozvíme mnohé nejen o těžbě vzácného kovu, ale můžeme si prohlédnout i vzorky rud nebo expozici o ražbě zdejších stříbrných mincí. Prohlídkový okruh Cesta stříbra nás
Zatracený bolševník: Co vám dokáže 5metrový postrach udělat?
epochaplus.cz
Zatracený bolševník: Co vám dokáže 5metrový postrach udělat?
Ten tlustý dutý stonek k tomu přímo vybízel. Partička dětí si právě vyrábí provizorní píšťalky. Kamaráda pak z legrace sešlehají velkými listy. O hodinu později sedí na pohotovosti vyděšená skupina ma
Za návrat do života vděčí Milan Šteindler exotické ženě!
nasehvezdy.cz
Za návrat do života vděčí Milan Šteindler exotické ženě!
Do povědomí diváků se herec Milan Šteindler (66) zapsal jako bavič, který si nebere servítky a humor rozdává na potkání. Soukromý život herce se ale bezstarostné komedii rozhodně nepodobá. Dlouhé r
Prsten z Atlantidy: Jediný pozůstatek bájné civilizace?
epochalnisvet.cz
Prsten z Atlantidy: Jediný pozůstatek bájné civilizace?
V roce 1860 objeví francouzský egyptolog Marquis d’Agrain v Údolí králů v Egyptě záhadný prsten, který do této kultury vůbec nezapadá. Podle legendy jej tam zanechal kněz z legendární Atlantidy. Jasno
Tajemství skotské hrobky Maeshowe: Ukrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty?
enigmaplus.cz
Tajemství skotské hrobky Maeshowe: Ukrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty?
Na skotském souostroví Orkneje se nachází tajemná hrobka z mladší doby kamenné zvaná Maeshowe. Údajně byla postavena tak, aby její vchod za soumraku zimního slunovratu zachytával paprsky zapadajícího
Nedala jsem na řeči kamarádek
skutecnepribehy.cz
Nedala jsem na řeči kamarádek
Když jsem poznala Dana, byla jsem už nějakou dobu sama a jeho zájem mi lichotil. Vlastnil kavárničku a já si u něj ráda poseděla. V ždy jsem měla pocit, že spolu lehce flirtujeme, ale brala jsem to dost na lehkou váhu, protože byl o pár let mladší než já. Brzdila jsem se, přece jen, co by tomu řekli lidi, říkala
Další dárky pro Agátu za statisíce!
nasehvezdy.cz
Další dárky pro Agátu za statisíce!
Mediální magnát Jaromír Soukup (54) na své partnerce, modelce Agátě Hanychové (54), rozhodně nešetří. K narozeninám jí koupil dárek, který si rozhodně jen tak někdo dovolit nemůže. Tentokrát ji potě
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je