Domů     Přežila jsem jen díky manželovi
Přežila jsem jen díky manželovi
5 minut čtení

Hledání hub se změnilo v boj o život. Dostala jsem osmnáct žihadel a nebýt manželovy pomoci, už bych asi nebyla mezi živými!

Obvyklá podzimní dovolená probíhala navlas stejně, jako jiné roky. Ubytování v malém rodinném penziónku, dobré jídlo a dlouhé vycházky po okolí. Poprvé jsme tam byli s manželem už před pár lety, když nám dal syn poukaz pod stromeček.

Hledal na sobě stále nějaké nemoci

„Tak co, zdalipak vyrazíme i letos na houby?“ ptal se mě manžel tak trochu výsměšně. Vloni jsem si totiž při tom hledání zvrkla nohu a musela pajdat opřená o větev, abych se vůbec dostala zpět.

Přísahala jsme tehdy, že do dost vzdáleného hustého lesa mě už nikdo nikdy nedostane! Ale chuť na dobrou kulajdu byla silnější. „Samozřejmě, že ano. Nasušíme si houby na zimu!“ tvrdila jsem a manžel se jen usmál.

Moje odpověď ho nijak nepřekvapila, za ty dlouhé roky našeho manželství mě měl přečtenou! Bohužel, i já jeho a jedna jeho vlastnost mě pořádně štvala. Z mého muže se stal na stará kolena hypochondr. Neustále na sobě nacházel příznaky všech nemocí.

Sám sobě diagnostikoval od tuberkulózy po malárii snad úplně všechno. U našeho obvodního lékaře byl vyhlášená firma!

Léky musel mít stále při sobě

Naštěstí si vždycky nechal po dobrém chorobu vymluvit. Odešel spokojený, ale ne na dlouho. Nikdy neuplynul ani měsíc, aby na sobě neshledal něco dalšího, strašného a fatálního! Začalo to vždycky téměř stejně:

„Alenko, nebudeš mi zase věřit, ale tentokrát je to bohužel jisté. Mám zcela určitě to a to!“ Nemělo cenu mi nic vymlouvat. Jen jsem se bála, že až svého lékaře naštve, skončí někde v blázinci! Sešněrují ho do kazajky a budou sprchovat ledovou vodou!

Na té naší podzimní dovolené dal většinou pokoj a užíval si sluníčka. Kufřík, či spíš pořádný kufr léků ale s sebou mít musel. „No, přece bys, Alenko, nechtěla umřít jen kvůli tomu, že jsem si doma zapomněl svoje léky!“ tvrdil mi. Pokrčila jsem jen rameny. Každý přece má něco, jeden pije, další kouří a třetí lítá za ženskými.

Chystala jsem rozvod

Hned druhý den po příjezdu jsme se vydali hned po snídani na ty již zmiňované houby. To abychom si do odjezdu pořádně odpočinuli a také stihli houby nasušit. Asi po hodině ostré chůze se manžel nečekaně zastavil. Chytil se za hlavu a tragickým hlasem zvolal:

„Já sklerotik! Zapomněl jsem si na pokoji léky! Musím se vrátit!“ Myslela jsem, že si dělá legraci. To snad nemohl myslet vážně! Bude se takovou dálku vracet kvůli pilulkám, které nikdo nikdy nepotřeboval? Než jsem mu stačila vynadat, byl pryč.

Naštvaná a znechucená jsem si sedla do trávy. Nedojala mě ani krásná příroda, ani zpěv ptáčků. Přemýšlela jsme o rozvodu. Nebo alespoň o útěku z dovolené. „Mám tohle zapotřebí? Musím mít po svém boku nějakého starého cvoka?

Ve svém věku bych třeba našla ještě chlapa, který to má v hlavě v pořádku…“ říkala jsem si a ani jsem si nevšimla, že se manžel shýbá nade mnou.

Nemohla jsem dýchat

„Kde ses tu tak rychle vzal?“ zeptala jsem se překvapeně, ale odpovědí mi bylo jen trochu záhadné pokrčení ramen. Až cestou se přiznal, že ho svezl nějaký rekreant na čtyřkolce. Prý se hrozně bál, že se naštvu… Tak přemohl strach!

Jeho přiznání ale můj vztek nijak nezmenšilo. Dokonce jsem začala manželem trošičku pohrdat. Bát se na čtyřkolce! Byl horší než malé děcko! „Au, jau!“ zakřičela jsem a začal se ohánět po vosách, které mě zákeřně napadly.

Asi jsem svojí chodeckou holí nechtěně píchla do vosího hnízda. Nevím. Švihala jsem s ní kolem sebe úplně bez rozmyslu, jak jsem byla rozzlobená. Těch vos bylo strašně moc a útočily na mě ze všech stran! Manžel se hrdinně vrhl do boje.

Mával kolem mě svým tričkem, které si pohotově svléknul. Oba jsme utíkali tak rychle, jak to šlo. Po pár metrech, když jsme se mohli konečně zastavit, se mi udělalo zle. Nemohla jsme popadnout dech a obličej mi žhnul, jako bych byla popálená!

Na houby už nikdy nepůjdu

„Buší mi srdce!“ bylo poslední, co jsem řekla. Potom jsem už jen lapala po dechu. „Spolkni to! Rychle!! Cpal mi manžel několik bílých pilulek do úst. Zdálo se mi nemožné něco spolknout, ale on mě donutil. Po chvíli jsem pocítila malou úlevu.

Zaslechla jsem, jak volá sanitku. Než přijela, bylo mi o hodně lépe! „Paní, nebýt vašeho manžela, udusila byste se! Ani nemusíte být moc alergická, tolik žihadel do obličeje, je moc nebezpečné!“ tvrdil záchranář a poklepal uznale manželovi na záda.

Jako že je kabrňák! Teprve nyní jsem si uvědomila, že mi ten můj hypochondr zachránil život. Nebýt toho, že se vrátil pro léky, už bych byla udušená. Od té doby mu už nic nevyčítám a jsem ráda, že kufřík nosí všude s sebou. Ale na houby už budu chodit jen do obchodu!

Alena S. (59), Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že mám svého muže jistého. To já měla vždycky ve vztahu navrch. Byl to šok, když jsem ho viděla s jinou. Musela jsem zasáhnout! Pravdou je, že jsem to přeháněla, nechovala jsem se ke svému muži nejlépe. Láska už vyprchala, občas jsem na svého Jardu zavrčela a občas měl studenou večeři. Byl to tichý samotář, moc toho nenamluvil, taky si nikdy nestěžoval. Když mi bylo čtyřicet, n
3 minuty čtení
Měla jsem nemocnou páteř a lékař nám poradil, že skvělou terapií by byla jízda na koni. Jenže, kde ho vzít? A tak děda vymyslel řešení. Narodila jsem se v malém městečku na Vysočině. Byla jsem třetí dítě a dost jsem tím trpěla. Nejenže jsem měla pocit, že rodiče stále upřednostňují mé starší sourozence, ale hlavně jsem byla od narození nemocná. Takové neduživé dítě. Maminka na tom taky nebyla p
2 minuty čtení
Do našeho kolektivu přišla nová posila. Byla neschopná, a ještě k tomu nafoukaná. Všichni nad ní zlomili hůl, mně jí ale začalo být líto. Když vstoupila Markéta do dveří, všem se zatajil dech. Už od pohledu bylo vidět, že to s ní nebude lehké. Nosánek měla nahoru, a jak dosedla k pracovnímu stolu, začala bubnovat dlouhými nehty do klávesnice. Pak si pustila z mobilu hudbu. Když ji kolegyně u
3 minuty čtení
Ta, kterou jsem považovala za nejlepší přítelkyni, se ukázala jako ta nejhorší osoba, jakou jsem kdy potkala. Ženská mrcha, která mi vzala vše! Byla to manipulátorka a lhářka a já jsem díky ní přišla o manželství i klid v duši. S Andreou jsem se poznala před deseti lety na kurzu jógy. Byla okouzlující, usměvavá, vtipná a vždycky perfektně upravená. Lichotila mi Hned jsme si padly do oka.
2 minuty čtení
Někteří lidé si neváží života! I můj muž byl vždycky lehkomyslný a věřil, že jemu se „to“ stát nemůže. Až dovolená v Indii mu otevřela oči. Nepoučitelný a stále plný bláznivých nápadů – to byl můj muž Zbyněk vždycky. Kaž­dý den musel vymyslet nějakou šílenost, jinak by nemohl v noci spát. Víkendy vyrážel s partičkou kamarádů do skal, kde šplhal jako kamzík. Hrozně jsem se bála, že se jednoho dn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a