Domů     Chci se nebát kráčet po ulici
Chci se nebát kráčet po ulici
4 minuty čtení

Prvotní zamilovanost člověku většinou nedovolí vidět to, jaký druhý skutečně je. Také můj vztah s Alešem začal pohádkově.

Skoro ve všem jsme nalézali shodu nebo jsem to prostě já takhle viděla. Měli jsme stejný názor i na manželství… a sice ten, k čemu by nám byl papír, když jsme šťastni i bez něho. Seznámili jsme se, když byl Aleš ještě ženatý.

To už ale byl jeho zákonný vztah v troskách. Zakrátko se rozvedl a postupně jsme se začali sbližovat. Dá se vlastně říct, že jeho bývalá manželka mi ho přenechala. Dnes už je mi jasné proč…

Aleš podnikal. Ani v práci, ani doma si nenechal do ničeho mluvit. Když se mu něco nelíbilo – cokoliv – dal to okamžitě najevo. Zpočátku to byly jen výbuchy zlosti, kterým jsem nepřisuzovala žádný význam.

Postupně to ale Aleš stupňoval a následovaly výhrůžky a vulgarismy. A důvody? Celkem nicotné – málo ohřátá večeře, příliš horká večeře, povídala jsem si s někým bez jeho vědomí, telefonovala jsem někomu bez jeho souhlasu a podobné banality.

Všechno však zůstávalo za dveřmi našeho domu. Až jednou Alešovi praskly nervy i na návštěvě u mé maminky. Tehdy jsem se postavila na jeho stranu a odůvodnila to tím, že má zkrátka špatný den.

Když se takovýmto způsobem ke mně začal chovat i na veřejnosti a vysloveně hledal situace, kdy by na mě mohl křičet, vždy jsem měla připravený důvod, jak ho omluvit. Chyby jsem připisovala jen sobě.

Říkala jsem si, že se musím víc snažit, aby byl můj partner šťastný. Měla jsem snahu povídat si s ním o jeho problémech, ale nikdy neměl čas. Vymlouval se, že ho naštvali jeho zaměstnanci. Ani jednou neměl snahu říct mi obyčejné lidské „promiň“. Právě naopak.

Agresivita a nepříčetné chování se stupňovaly. Začal telefonovat i mojí mamince a vyčítal jí, že mě nevychovala dobře a že není se mnou spokojen.

Nejednou jsem po jeho výbuchu zlosti přečkala noc raději v kůlně na dvoře a on mi ráno při odjezdu do práce řekl, že už se můžu vrátit do domu.

V listopadu nastal zlom. V osudnou noc přišel domů bez jakéhokoliv křiku. Začal po mě házet předměty, které našel na nočním stolku a nakonec na mě hodil i samotný stolek.

Byl přitom vzrušený, určitě se mě chtěl zmocnit násilím, jako se to stalo několikrát předtím. Utekla jsem. Zamkla jsem za sebou dveře a v chladné noci, v noční košili a ponožkách jsem se vydala hledat pomoc k sousedům. Zavolali policii i sanitku.

Byla jsem v takovém šoku, že jsem nebyla schopna vypovídat. Aleš však na sebe nenechal dlouho čekat. Ozbrojený a s autem se pohyboval před sousedčiným domem. Policisté se ho báli a přikázali domácímu, aby zamkl dveře.

Od té doby se před ním skrývám. Do toho domu už jsem se nevrátila. Nemůžu se ukázat ani u mých blízkých – sourozenců nebo maminky – protože jejich příbytky Aleš sleduje. Ztratila jsem nejen normální život, ale i práci, kterou jsem milovala.

Měla jsem zahradnictví a pro ty rostlinky jsem žila. Dařilo se mi a bylo období, kdy jsem živila nás oba. Dnes však nemám nic. Zlikvidoval moji firmu a vybral mi z účtu skoro všechny peníze. Od listopadu jsem v pracovní neschopnosti.

Ukrývám se daleko od domova, kde se cítím bezpečněji, i když jsem přesvědčena, že Aleš ví, kde se nacházím. I přesto, že má už dnes další „oběť“, stále monitoruje skoro každý můj pohyb. Nevím, jak dlouho dokážu takhle žít. Každý můj den je stejný.

Jsem sama, v cizím domě a přemýšlím, co bude dál. Špatně spím a mám zdravotní problémy. Donedávna jsem žila z úspor, které se mi podařilo před Alešem zachránit, ale už jsem si musela nějaké peníze i půjčovat.

Konečně chci žít normální život, jít mezi lidi a nebát se kráčet po ulici. Snad mi to osud dopřeje…

Veronika (30), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud