Domů     Chci se nebát kráčet po ulici
Chci se nebát kráčet po ulici
4 minuty čtení

Prvotní zamilovanost člověku většinou nedovolí vidět to, jaký druhý skutečně je. Také můj vztah s Alešem začal pohádkově.

Skoro ve všem jsme nalézali shodu nebo jsem to prostě já takhle viděla. Měli jsme stejný názor i na manželství… a sice ten, k čemu by nám byl papír, když jsme šťastni i bez něho. Seznámili jsme se, když byl Aleš ještě ženatý.

To už ale byl jeho zákonný vztah v troskách. Zakrátko se rozvedl a postupně jsme se začali sbližovat. Dá se vlastně říct, že jeho bývalá manželka mi ho přenechala. Dnes už je mi jasné proč…

Aleš podnikal. Ani v práci, ani doma si nenechal do ničeho mluvit. Když se mu něco nelíbilo – cokoliv – dal to okamžitě najevo. Zpočátku to byly jen výbuchy zlosti, kterým jsem nepřisuzovala žádný význam.

Postupně to ale Aleš stupňoval a následovaly výhrůžky a vulgarismy. A důvody? Celkem nicotné – málo ohřátá večeře, příliš horká večeře, povídala jsem si s někým bez jeho vědomí, telefonovala jsem někomu bez jeho souhlasu a podobné banality.

Všechno však zůstávalo za dveřmi našeho domu. Až jednou Alešovi praskly nervy i na návštěvě u mé maminky. Tehdy jsem se postavila na jeho stranu a odůvodnila to tím, že má zkrátka špatný den.

Když se takovýmto způsobem ke mně začal chovat i na veřejnosti a vysloveně hledal situace, kdy by na mě mohl křičet, vždy jsem měla připravený důvod, jak ho omluvit. Chyby jsem připisovala jen sobě.

Říkala jsem si, že se musím víc snažit, aby byl můj partner šťastný. Měla jsem snahu povídat si s ním o jeho problémech, ale nikdy neměl čas. Vymlouval se, že ho naštvali jeho zaměstnanci. Ani jednou neměl snahu říct mi obyčejné lidské „promiň“. Právě naopak.

Agresivita a nepříčetné chování se stupňovaly. Začal telefonovat i mojí mamince a vyčítal jí, že mě nevychovala dobře a že není se mnou spokojen.

Nejednou jsem po jeho výbuchu zlosti přečkala noc raději v kůlně na dvoře a on mi ráno při odjezdu do práce řekl, že už se můžu vrátit do domu.

V listopadu nastal zlom. V osudnou noc přišel domů bez jakéhokoliv křiku. Začal po mě házet předměty, které našel na nočním stolku a nakonec na mě hodil i samotný stolek.

Byl přitom vzrušený, určitě se mě chtěl zmocnit násilím, jako se to stalo několikrát předtím. Utekla jsem. Zamkla jsem za sebou dveře a v chladné noci, v noční košili a ponožkách jsem se vydala hledat pomoc k sousedům. Zavolali policii i sanitku.

Byla jsem v takovém šoku, že jsem nebyla schopna vypovídat. Aleš však na sebe nenechal dlouho čekat. Ozbrojený a s autem se pohyboval před sousedčiným domem. Policisté se ho báli a přikázali domácímu, aby zamkl dveře.

Od té doby se před ním skrývám. Do toho domu už jsem se nevrátila. Nemůžu se ukázat ani u mých blízkých – sourozenců nebo maminky – protože jejich příbytky Aleš sleduje. Ztratila jsem nejen normální život, ale i práci, kterou jsem milovala.

Měla jsem zahradnictví a pro ty rostlinky jsem žila. Dařilo se mi a bylo období, kdy jsem živila nás oba. Dnes však nemám nic. Zlikvidoval moji firmu a vybral mi z účtu skoro všechny peníze. Od listopadu jsem v pracovní neschopnosti.

Ukrývám se daleko od domova, kde se cítím bezpečněji, i když jsem přesvědčena, že Aleš ví, kde se nacházím. I přesto, že má už dnes další „oběť“, stále monitoruje skoro každý můj pohyb. Nevím, jak dlouho dokážu takhle žít. Každý můj den je stejný.

Jsem sama, v cizím domě a přemýšlím, co bude dál. Špatně spím a mám zdravotní problémy. Donedávna jsem žila z úspor, které se mi podařilo před Alešem zachránit, ale už jsem si musela nějaké peníze i půjčovat.

Konečně chci žít normální život, jít mezi lidi a nebát se kráčet po ulici. Snad mi to osud dopřeje…

Veronika (30), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Doktoři zaveleli, že se děda musí šetřit, dávat na sebe pozor. Byl však velice neukázněný pacient a dělal si, co chtěl, na doktory kašlal. Jsou chvíle, kdy si řeknete: ještě včera jsem byl šťastný, ale nevěděl jsem o tom. Protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Totéž platí o nemocech. Děda byl jako řípa, vsadili bychom se, že se dožije nejméně sto dvaceti let, a zemře-li, pak při prá
5 minut čtení
Sedím na lavičce v parku, kde jsme se s Karlem poprvé políbili. Šediny mi prokvétají ve vlasech, ale srdce mi pořád buší, když si vybavím jeho tvář. Už tehdy mi tváře hořely jen jsem ho spatřila. Tahle láska jako z filmu mě navždy změnila. Našla si mě, ani nevím jak, a i po tolika letech ji cítím v každé buňce svého těla. Byl počátek devadesátých let a já byla dvaadvacetiletá prodavačka v knihk
3 minuty čtení
Zmizel jednoho letního rána. Vstal, nasnídal se, pohladil mě po vlasech a odešel. Můj bratr. Shledání po letech bylo však bolestivé. Nikdo nic nevysvětloval. Rodiče jen pokrčili rameny, že prý „potřeboval čas“. Čekala jsem týdny, měsíce, roky. Psala jsem mu dopisy, ale nikdy nepřišla žádná odpověď. Doma se o něm přestalo mluvit úplně, jako by nikdy neexistoval, ale já jsem věděla, že existuje.
5 minut čtení
Uvěřila jsem anonymnímu dopisu a připravila se o životní štěstí. Z pětiletého vztahu, z toho tři roky ve stavu manželském, byly najednou trosky! V mládí mívá člověk horkou hlavu a různé nečekané situace, které ho potkají, řeší příliš překotně. Někdy by se to chtělo nejprve nadechnout, počítat do desíti a teprve potom jednak. Jenže emoce jsou emoce. Vím dobře, o čem píšu, protože mně samotné se
3 minuty čtení
Když jsem byla v telecích letech, myslela jsem si, že když si dupnu, všechno se podaří. Dnes se tomu směju a kroutím nad tím hlavou. Teprve až asi v šestnácti letech jsem přišla na to, o čem život doopravdy je. Do té doby mi ležel u nohou jako poslušný pes, vypadal, že bude pohádkový jako knížky z dětství a růžový jako západ slunce. Byla jsem rozmazlená holka, která měla všechno, na co si pomys
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Historie Prašné brány: Majestátní věž s králem po boku
epochanacestach.cz
Historie Prašné brány: Majestátní věž s králem po boku
Měla být chloubou Prahy, ale dlouho to vypadalo, že se vlastně ani nedostaví. Jenže to by Praha o hodně přišla stejně jako její návštěvníci. Prašnou bránu se naštěstí podařilo dostavět, a tak dnes tou pýchou města opravdu je. Za sídlo českých panovníků je samozřejmě považován Pražský hrad, ale nebylo tomu tak vždycky. Králi Václavu IV.
Kvašená zeleninová směs
nejsemsama.cz
Kvašená zeleninová směs
Kysaná zelenina vám dodá pořádnou dávku zdravých probiotik a vlákniny. Můžete použít další druhy (cuketu, brokolici…) a různě je kombinovat. Potřebujete: ✿ ½ hlávky g zelí ✿ 1 mrkev ✿ 4 malé okurky ✿ 1 cibuli ✿ 2 papriky ✿ 2 rajčata ✿ 1/4 květáku ✿ 30 g mořské soli ✿ kousek křenu ✿ kopr ✿ 2 stroužky česneku ✿ bobkový list ✿ nové koření 1. Zelí nakrájejte nebo nakrouhejte najemno, mrkev
Kuskus: Delikatesa z Afriky
epochalnisvet.cz
Kuskus: Delikatesa z Afriky
Na první pohled nevypadá kuskus nijak výjimečně. Ale nedejte na prvotní dojem. Je typickým jídlem zejména v některých afrických zemích, kde má jeho výroba a konzumace dlouhou tradici.   A co je vlastně kuskus? Je to krupice z tvrdé pšenice, do které se přidává voda a poté prochází fyzickým a tepelným zpracováním, což z něj
Drsný podraz od Slováčka?
nasehvezdy.cz
Drsný podraz od Slováčka?
Temné období herečky Dagmar Patrasové (69) pokračuje. V době, kdy se stále nemůže vyrovnat se smutkem po zesnulé dceři Aničce Sováčkové (†29) a bojuje s démonem alkoholu, navíc přišla rána přímo od j
Mořští vlci: Tuláci mezi vlnami
21stoleti.cz
Mořští vlci: Tuláci mezi vlnami
Na první pohled vypadají jako obyčejní vlci. Ale zdání klame. Na pobřeží Britské Kolumbie na západě Kanady žije jedinečná populace „mořských vlků“ – predátorů, kteří se místo lovu jelenů a bizonů vyda
Dělalo mi dobře, že se kolegyně bojí a ječí
skutecnepribehy.cz
Dělalo mi dobře, že se kolegyně bojí a ječí
Markéta trpěla chorobným strachem z pavouků, much, brouků a kobylek. Nemohla jsem si pomoct, občas jsem nějaké zvířátko přinesla do práce. Každý máme nějakou tu svou fobii, moje kolegyně Markéta se příšerně bála pavouků a veškerého hmyzu. Dokázala předvést hysterický záchvat, ječela jako pominutá a dlouho se třásla. Ten neuvěřitelný výstup mě fascinoval. Nikdy jsem neviděla někoho tak vyvádět,
Hruškový džem
tisicereceptu.cz
Hruškový džem
Voňavý hruškový džem s kousky ovoce se hodí na chleba i pro přípravu různých moučníků. Potřebujete 2 kg hrušek 100 g hnědého cukru 100 ml vody 1 badyán 2 hřebíčky 500 g želírovacího cukru
Bludičky: Odkud se berou tančící světélka?
epochaplus.cz
Bludičky: Odkud se berou tančící světélka?
„Vidíš to?! Tancují tam bludičky!“ vyjekne vysoký mladík a třesoucí se rukou ukáže před sebe. Pak se vyděšeně rozběhne a za chvíli zmizí ve tmě. Jeho kamarád se podívá naznačeným směrem. Přimhouří oči, ale stejně nic nezahlédne. I tak přidá do kroku. O tomhle místě u lesa se totiž povídá ledacos! V temných, mlhavých nocích
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Guillaume de Machaut vynášel Lucemburka do nebe
historyplus.cz
Guillaume de Machaut vynášel Lucemburka do nebe
Svět se mu klaní jako básníkovi i skladateli, ale tento francouzský mistr slova i not má práci na hlavní úvazek. Je sekretářem a důvěrníkem českého krále, s nímž ho pojí vzájemná úcta a obdiv. Na svět Guillaume de Machaut (kolem r. 1300–1377) přichází ve zcela prosté rodině, ale postupně ho jeho umělecký talent posouvá na společenském
Opatření proti navrátilcům: Boj s upíry v historii
enigmaplus.cz
Opatření proti navrátilcům: Boj s upíry v historii
Nejsou jen záležitostí Evropy. Tajemná pohřebiště s posmrtně zhanobenými těly najdeme po celém světě. V historii existovalo mnoho podobných případů, kdy obyvatelstvo sužované strachem z bytostí ze záh
Rolls-Royce představuje Spectre Bailey: Jedinečný automobil inspirovaný psem
iluxus.cz
Rolls-Royce představuje Spectre Bailey: Jedinečný automobil inspirovaný psem
Společnost Rolls-Royce Motor Cars představuje unikátní automobil Spectre Bailey, okouzlující poctu milovanému psovi – kříženci labradora a zlatého retrívra – a společným chvílím naplněným radostí. Spe