Domů     Chci se nebát kráčet po ulici
Chci se nebát kráčet po ulici
4 minuty čtení

Prvotní zamilovanost člověku většinou nedovolí vidět to, jaký druhý skutečně je. Také můj vztah s Alešem začal pohádkově.

Skoro ve všem jsme nalézali shodu nebo jsem to prostě já takhle viděla. Měli jsme stejný názor i na manželství… a sice ten, k čemu by nám byl papír, když jsme šťastni i bez něho. Seznámili jsme se, když byl Aleš ještě ženatý.

To už ale byl jeho zákonný vztah v troskách. Zakrátko se rozvedl a postupně jsme se začali sbližovat. Dá se vlastně říct, že jeho bývalá manželka mi ho přenechala. Dnes už je mi jasné proč…

Aleš podnikal. Ani v práci, ani doma si nenechal do ničeho mluvit. Když se mu něco nelíbilo – cokoliv – dal to okamžitě najevo. Zpočátku to byly jen výbuchy zlosti, kterým jsem nepřisuzovala žádný význam.

Postupně to ale Aleš stupňoval a následovaly výhrůžky a vulgarismy. A důvody? Celkem nicotné – málo ohřátá večeře, příliš horká večeře, povídala jsem si s někým bez jeho vědomí, telefonovala jsem někomu bez jeho souhlasu a podobné banality.

Všechno však zůstávalo za dveřmi našeho domu. Až jednou Alešovi praskly nervy i na návštěvě u mé maminky. Tehdy jsem se postavila na jeho stranu a odůvodnila to tím, že má zkrátka špatný den.

Když se takovýmto způsobem ke mně začal chovat i na veřejnosti a vysloveně hledal situace, kdy by na mě mohl křičet, vždy jsem měla připravený důvod, jak ho omluvit. Chyby jsem připisovala jen sobě.

Říkala jsem si, že se musím víc snažit, aby byl můj partner šťastný. Měla jsem snahu povídat si s ním o jeho problémech, ale nikdy neměl čas. Vymlouval se, že ho naštvali jeho zaměstnanci. Ani jednou neměl snahu říct mi obyčejné lidské „promiň“. Právě naopak.

Agresivita a nepříčetné chování se stupňovaly. Začal telefonovat i mojí mamince a vyčítal jí, že mě nevychovala dobře a že není se mnou spokojen.

Nejednou jsem po jeho výbuchu zlosti přečkala noc raději v kůlně na dvoře a on mi ráno při odjezdu do práce řekl, že už se můžu vrátit do domu.

V listopadu nastal zlom. V osudnou noc přišel domů bez jakéhokoliv křiku. Začal po mě házet předměty, které našel na nočním stolku a nakonec na mě hodil i samotný stolek.

Byl přitom vzrušený, určitě se mě chtěl zmocnit násilím, jako se to stalo několikrát předtím. Utekla jsem. Zamkla jsem za sebou dveře a v chladné noci, v noční košili a ponožkách jsem se vydala hledat pomoc k sousedům. Zavolali policii i sanitku.

Byla jsem v takovém šoku, že jsem nebyla schopna vypovídat. Aleš však na sebe nenechal dlouho čekat. Ozbrojený a s autem se pohyboval před sousedčiným domem. Policisté se ho báli a přikázali domácímu, aby zamkl dveře.

Od té doby se před ním skrývám. Do toho domu už jsem se nevrátila. Nemůžu se ukázat ani u mých blízkých – sourozenců nebo maminky – protože jejich příbytky Aleš sleduje. Ztratila jsem nejen normální život, ale i práci, kterou jsem milovala.

Měla jsem zahradnictví a pro ty rostlinky jsem žila. Dařilo se mi a bylo období, kdy jsem živila nás oba. Dnes však nemám nic. Zlikvidoval moji firmu a vybral mi z účtu skoro všechny peníze. Od listopadu jsem v pracovní neschopnosti.

Ukrývám se daleko od domova, kde se cítím bezpečněji, i když jsem přesvědčena, že Aleš ví, kde se nacházím. I přesto, že má už dnes další „oběť“, stále monitoruje skoro každý můj pohyb. Nevím, jak dlouho dokážu takhle žít. Každý můj den je stejný.

Jsem sama, v cizím domě a přemýšlím, co bude dál. Špatně spím a mám zdravotní problémy. Donedávna jsem žila z úspor, které se mi podařilo před Alešem zachránit, ale už jsem si musela nějaké peníze i půjčovat.

Konečně chci žít normální život, jít mezi lidi a nebát se kráčet po ulici. Snad mi to osud dopřeje…

Veronika (30), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dlouhou dobu jsem nevěděla, jestli o tom někdy vůbec promluvím. Člověk si spoustu věcí nese v sobě a nechce se v nich zbytečně šťourat. Některé události už tolik nebolí, i když občas dokážou zasáhnout stejně silně jako kdysi. Dnes je mi osmdesát. A přesto mě občas přepadne takový stesk, jaký jsem naposledy cítila ve svých 12 letech. Bylo tehdy jaro. Slunce se konečně odhodlalo svítit naplno,
3 minuty čtení
Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsem šla naposledy za mojí dcerou, abych se s ní rozloučila. Ta bolest byla nesnesitelná. Najednou jsem si uvědomila, že už tu prostě není. Moje dcera Petra byla zdravá, chytrá a krásná dívka. Nepřekvapovala nás žádnými problémy v dospívání, a když dospěla, byla úspěšná a měla jasné plány. Vypracovala se, našla si dobré zaměstnání a potkala Pavla, se kterým plán
2 minuty čtení
Dětství na vsi jsem nesnášela. Nebyla jsem proto ani na jednom třídním srazu. Teď je mi líto, že většinu spolužáků už nikdy neuvidím. Hned, jak to bylo možné, jsem se z té vesnice odstěhovala. Život tam byl středověk. Chtěla jsem do velkého světa, chodit do divadel, na koncerty, setkávat se se slavnými lidmi. A tak jsem si vzala o dvacet let staršího, rozvedeného inženýra, který měl u nás na vs
3 minuty čtení
Ten psík se objevil u našich vrat zničehonic. Nedal se odehnat. Netušili jsme, jak moc nám jednou pomůže a odmění se za to, že jsme mu dali najíst a napít. Bylo to krátce po narození naší malé Janičky. Měli jsme tehdy už tříletého synka Petříka ale s bydlením to vypadalo špatně. Peněz jsme moc neměli a na státní byt se čekalo dlouho. Proto jsme vzali zavděk podkrovím mého rodného domku a bydlel
2 minuty čtení
Je těžké to přiznat, protože spolu máme děti. Ale upřímně, vztah s Ondřejem byl omyl. Vzali jsme se víc z vděku než z opravdové lásky. Tenkrát šlo o nehodu. Můj otec jel na motorce, když ho srazilo auto. Ondřej byl shodou okolností poblíž. Neváhal, zastavil a okamžitě mu poskytl první pomoc. Táta byl na tom špatně a ztratil hodně krve. Potřeboval urgentně dárce. Ondřej měl stejnou krevní sku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Špičkový diagnostik Josef Thomayer spojuje vědu se srdcem
epochaplus.cz
Špičkový diagnostik Josef Thomayer spojuje vědu se srdcem
Lékař, učitel, vizionář. Josef Thomayer patří mezi nejvýraznější osobnosti české medicíny přelomu 19. a 20. století. Je mužem, který dává do své práce celou duši. Svůj talent piluje na studijních cestách po Evropě: ve Vídni, Berlíně, Paříži i Londýně, kde se setkává s tehdejšími špičkami medicíny. Místo pohodlného přebírání cizích postupů si Josef Thomayer (1853–1927)
Barevný podzim v srdci Šumavy
epochanacestach.cz
Barevný podzim v srdci Šumavy
Příroda je tu tak divoce veselá, až se vám chce radostí vykřiknout. V tomto období navíc září pestrou škálou barev. Šumavské Povydří si v tento čas nelze nezamilovat. Hluboké údolí řeky Vydry charakterizují husté šumavské hvozdy a neustále zvonivě zurčící voda, která vede vašekroky lépe než nějaká GPS. Naučná stezka Povydří je jedna z nejkrásnějších,
Johann Strauss mladší se bál průvanu
historyplus.cz
Johann Strauss mladší se bál průvanu
Už za svého života byl tak slavný, že o něm hovořili jako o králi. Pokud mají valčíky své království, Johann Strauss mladší je v něm na věčné časy nezpochybnitelným panovníkem. Majitel vídeňského orchestru a skladatel Johann Strauss (1804–1849) má uměleckých genů na rozdávání. Hned tři jeho synové se vydávají na hudební dráhu. Nejmladší Eduard (1835–1916) i
Po smrti matky spadl Pitt na dno. Kdo ho utěší?
nasehvezdy.cz
Po smrti matky spadl Pitt na dno. Kdo ho utěší?
Herec z filmu Pán a paní Smithovi Brad Pitt (61) si prochází obrovsky těžkým obdobím. Odešla mu totiž na věčnost jeho milovaná maminka Jane Etta (†84), která mu byla celoživotní oporou. Byla to práv
Ledová káva s vůní kokosu
tisicereceptu.cz
Ledová káva s vůní kokosu
V horkých dnech je sklenice ledové kávy přesně to, co k pořádnému relaxu potřebujete. Tahle je navíc luxusní a bez laktózy. Ingredience 500 ml espressa 500–750 ml kokosového mléka 2–4 lžíce me
Kosmické horizonty: Co přinese příštích 50 let ve vesmíru?
21stoleti.cz
Kosmické horizonty: Co přinese příštích 50 let ve vesmíru?
Zpráva Space: 2075, kterou nedávno publikovala britská Royal Society, přináší odvážný, ale vědecky podložený pohled na to, kam se může lidstvo v příštím půlstoletí posunout v oblasti kosmického výzkum
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
epochalnisvet.cz
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
PRAHA – Divadlo BRAVO! (dříve Branické divadlo) si ke stému výročí založení nadělilo inscenaci, která tematicky míří k tomu nejzazšímu horizontu lidské existence: ke konci světa. Premiéra inscenace Armagedon: Poslední derniéra, v níž se snoubí nový cirkus, tanec a mluvené slovo, nabídne divákům nevšední reflexi poslední hodiny života. Premiéra proběhne 14. listopadu 2025. Inscenace v režii Petra Horníčka a pod produkčním křídly souboru Losers
Kokrhání kohouta věstilo neštěstí
skutecnepribehy.cz
Kokrhání kohouta věstilo neštěstí
Odmala mám ráda slepice. Do chovu jsem si proto pořídila i pěkného, robustního kohouta, který mě ale postupem času přiváděl k údivu. Bydlím s manželem na vesnici v malém domku se zahradou, kde jsem donedávna chovala sedm slepic. Není nad čerstvá domácí vajíčka. Ta jsou velkým plusem, ale měla jsem zároveň moc ráda i slepice jako takové. Dávala jsem jim
SEW: Největší hodinářská show střední Evropy opět žádá o pozornost
iluxus.cz
SEW: Největší hodinářská show střední Evropy opět žádá o pozornost
V elegantních sálech pražského paláce Žofín se 7. a 8. listopadu odehraje jedenáctý ročník výstavy výjimečných hodinek Salon Exceptional Watches. Exkluzivní setkání, kde se hodinky nestávají pouhým uk
Krásy českých hor
nejsemsama.cz
Krásy českých hor
Když se vám nechce k moři ani do města, české hory vám nabídnou přesně to, co potřebujete. Ticho, vůni lesa a čas jen pro sebe. Naše české hory jsou pro všechny, bez rozdílu věku i fyzických schopností. Každý si tu najde tu svou trasu, která mu bude nejvíc vyhovovat. Jsou místem klidných procházek, posezení v
Roanoke: Historie zmizelé kolonie v Severní Karolíně
enigmaplus.cz
Roanoke: Historie zmizelé kolonie v Severní Karolíně
V roce 1587 dorazila skupina více než 100 anglických osadníků na ostrov Roanoke, ležící u pobřeží dnešní Severní Karolíny. Vedl je guvernér John White, který měl za úkol založit první trvalou anglicko