Domů     Smutný konec prázdnin
Smutný konec prázdnin
3 minuty čtení

S manželem žijeme celý život na venkově. Náš syn Dalibor se ale přiženil do města a vnoučata vyrůstají na sídlišti. Občas k nám jezdí, jenže můj muž o nich tak trochu pohrdavě říká, že si myslí, že jsou krávy fialové a zvířátka v lese jsou chodící plyšáci.

Minulý rok k nám jako obvykle přijeli na prázdniny. Petrušce bylo na jaře devět, Zdeněčkovi v zimě šest. Jsme rádi, že k nám mohou aspoň o prázdninách, dostanou se na čerstvý vzduch a vidí, že i je něco jiného než obchody a hřiště. Protože je u nás klid, necháváme je samotné běhat po lese a po loukách.

Bylo to v sobotu, odpoledne když se přihnali z lesa s křikem. Pěkně ve mně hrklo, v první chvíli ve mně pořádně hrklo, myslela jsem, že se jim něco stalo. Naštěstí byli v pořádku. Ale nebyli sami. Přinesli sebou malé srnče.

Tvářili se jako hrdinní zachránci a já neměla to srdce kazit jim radost vysvětlováním, že mu tím, co udělali nejspíš ublížili. Zato manžel si servítky nebral, on už je prostě takový.

Hned na ně spustil, že jsou hloupí, že když ten chudák tiše ležel v trávě, měli ho tam nechat, protože se srna jenom odešla napást. A že je zvědavý, co s ním budou dělat, protože takhle malé srnče bez mámy dost často nepřežije.

Vnoučata se samozřejmě rozplakala, chtěla jít vrátit srnče do lesa. Děda je ale zastavil, že teď už to nenapraví, srna by cítila jejich pach a to malé by buď pošlo hlady nebo by ho dostala liška. Děti byli zoufalé.

Abych ještě zachránila, co se dá, navrhla jsem jim, že ho odvezeme do záchranné stanice. Manžel už viděl, že to přehnal a nabídl se, že nás odveze.

Vnoučata dělala, co mohla

Ve stanici moc nadšení nebyli. Byly zrovna senoseče a tak měli v opatrování už tři zraněná srnčata. Děti navíc prosili, že když už to tak zkazily, měly by se o srnčátko postarat sami. Slečna, s kterou jsme mluvili, nám to nedoporučovala.

Nakonec jí ale děti přesvědčily. Dostali jsme rady jak často krmit a jakým mlékem, jak mu dělat pelíšek a postarat se, aby bylo srnče v pohodě. Slečna nás ale také varovala, že je srnčátko hodně malé a může se stát, že ho nezachráníme.

Jenže na vnoučatech jsem viděla, že si něco takového nepřipouští a jsou přesvědčená, že Julinku, jak si srnče pojmenovali, určitě zachrání.

Následujících deset dní nedělali nic jiného, než že se o Jůlinku starali nebo ji zpovzdálí pozorovali. Snažili se ze všech sil, mi s manželem jsme jim samozřejmě pomáhali, ale byl to marný boj. Když srnče dostalo průjem nepomohl ani veterinář.

Jůlinka nakonec uhynula v noci. Pro vnoučata to byla rána, když jsme ji ráno našli v pelíšku bez života. Plakala a pořád dokola mluvila o tom, že je to jejich chyba.

Snacha nás navíc obvinila, že jsme zkazili dětem nejenom prázdniny, ale i dětství, protože z toho kvůli manželově neomalenosti budou mít doživotní trauma. Od té doby s námi jedná spatra a letos k nám vnoučata ani nepustila.

Jana L. (63), Liberec

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.