Domů     Život na psí knížku mě připravil o všechno
Život na psí knížku mě připravil o všechno
5 minut čtení

Vždycky jsem se snažila být optimista a vidět svět z té lepší stránky. Někdy je to ale strašně těžké, zvlášť, když vám osud háže klacky pod nohy a z každé hezké věci se nakonec vyklube katastrofa.

Ovdověla jsem ještě mladá, bylo mi teprve čtyřicet. Michal zemřel nečekaně na infarkt. Byla to pro mě hrozná, nepochopitelná záležitost. O to horší, že jsme měli jen jeden druhého.

Děti jsme mít nemohli, oba jsme měli zdravotní problémy, kvůli kterým bylo početí přirozenou cestou nemožné a umělé oplodnění složité a riskantní. Dozvěděli jsme se to už dva roky po svatbě.

Rozhodli jsme se, že si o to víc budeme užívat života, budeme se naplno věnovat jeden druhému, koníčkům a kariéře. Hodně jsme cestovali, bavili se… Když Michal zemřel, zrovna jsme se chystali koupit byt.

Všechno bylo těžší

Jeho smrt pro mě byla nejenom citová rána, ale i v praktické rovině jsem se najednou musela vyrovnat se spoustou věcí. Byt, který jsme měli pronajatý, byl najednou příliš velký a nájem drahý.

A i když jsem vydělávala dost, žít jen z mého platu nebylo jednoduché. Prvních pár měsíců, kdy jsem byla jako ochromená, jsem kvůli své neschopnosti jednat, přišla o dost peněz.

Když jsem se vzpamatovala, částka,kterou jsme měli našetřenou na byt, se už dost smrskla. Koupit jsem si mohla jen malou garsonku.

Znamenalo to, že jsem se musela zbavit části vybavení a to hodně bolelo, každou věc, kterou jsme s manželem pořizovali společně, jsem obrečela.

Osudový zlom

Čtyři roky trvalo, než jsem se jakž takž dala do pořádku. Další tři, než jsem si vůbec připustila, že bych nemusela zůstat sama. Za rok na to jsem potkala Kryštofa. Málem mě srazil k zemi,když se hnal po městě na kole.

V první chvíli jsem ho považovala za jednoho z těch mladých bláznů, a také jsem mu pořádně vynadala. Teprve když si sundal přilbu, brýle a šátek co měl přes pusu proti mouchám, jsem zjistila, že jde už to dávno není žádný kluk.

Aby své chování napravil, pozval mě na kávu. Byla jsem hrozně překvapená, jak dobře jsem s ním cítila. Uvolněně, v pohodě, radostně… Tak jako dřív. Jako bych byla znova mladá. Když si řekl o můj telefon, vůbec jsem nezaváhala.

Ještě víc mě překvapilo, jak netrpělivě jsem pak čekala, až zavolá. Sama sobě jsem se v duchu vysmívala, ale bylo těžké si něco nalhávat. Prostě jsem byla zamilovaná.

Láska jako trám

Kryštof se mi nakonec ozval docela brzo. Začali jsme se vídat, nejdřív jsme se jen tak oťukávali. Dozvěděla jsem se, že je vdovec. Jeho žena umřela mladá. Po svatbě prožili dva krásné roky, pak ji pět let vozil po nemocnicích.

Čtyři roky doufal v nemožné a ten pátý se modlil, aby už byl tomu utrpení konec. I když nezatrpkl a nezlomilo ho to, byl od té doby sám, až na, jak sám říkal, pár nepodstatných známostí. Rychle nám začalo být jasné,že jsme jeden pro druhého stvoření.

A ani jeden z nás nechtěl ztrácet čas. Ne že bychom se hnali do svatby. Věděli jsme, že se milujeme a žádné lejstro jsme na to nepotřebovali. Jen jsme prostě nechtěli ztrácet ani minutu, chtěli jsme být spolu a užívat si život plnými doušky.

Brzo nás napadlo, že by bylo lepší, kdybychom žili pohromadě. Kryštof vzal své úspory, já prodala byt a koupili jsme si větší. Vlastně ho koupil Kryštof, protože to tak bylo jednodušší. Život byl perfektní.

Žili jsme jeden pro druhého, na prahu padesátky jsem prožívala lásku, jakou si užívají dvacetiletí. Cestovali jsme, dělali to, co nás baví. Dařilo se mi i v práci, prostě jsem měla štěstí ve všem, do čeho jsem se pustila. Taková kouzla dokáže jen láska.

Kamarádčino varování

Občas se ale našel někdo, kdo se mě pokusil dostat z růžového obláčku zpátky na zem. Hlavně moje kamarádka Ivana. Pořád do mě vandrovala, že bychom se měli s Kryštofem vzít, že nemám žádnou jistotu a co kdyby se něco stalo… To jsem slyšet nechtěla.

Jistě, život mi jednou nepřál, ale proč by se to mělo opakovat? A tak, když mi jednou Ivana řekla, co bych dělala, kdyby Kryštof zemřel, jsem jí řekla, že už ji nechci vidět. Život s Kryštofem byl jako pohádka.

Všechno ošklivé, co mě v životě potkalo, bylo zapomenuto. Teď jsem žila a milovala naplno. Každá minuta byla skvělé, těšila jsem se na každý nový den. Podle psychologů vydrží lidem zamilovanost dva roky. My měli za sebou už šest let, a pořád jsme byli zamilovaní jako na začátku.

Udržím se nad vodou?

Ten červnový den vyrazil Kryštof jako obvykle ven na kole. Domů ale místo něj přišli policisté. Srazilo ho auto. Na dny mezi tím, co se to stalo a pohřbem se vůbec nepamatuji, vlastně ani na pohřeb ne. Teprve na pohřbu jsem ale zjistila, že Kryštof měl sestru.

Nikdy se o ní nezmínil. Nedivila jsem se, byla to nepříjemná a bezcitná ženská. Už podruhé v životě jsem byla ochromená bolestí. A to jsem ještě nevěděla, jaký šok mě čeká u notáře. Ivana měla pravdu.

Kvůli tomu, že jsem si Kryštofa nevzala a jeho, stejně jako mě vůbec nenapadlo, že by člověk v našem věku měl mít sepsanou závěť, jsem přišla téměř o všechno. O všechno, co jsme si pořídili společně, včetně bytu a jeho zařízení.

Neschovávala jsem si účtenky, neměla jsem žádné doklady, nic. Nakonec se mě ujala právě Ivana. Našla mi psychologa a advokáta, nastěhovala si mě k sobě. Pomáhá mi postavit se zase na nohy a také se domoci alespoň části majetku, který mi patří. Je to těžká bitva a jak pro mě skončí, netuším.

Zdena (57), Česká Lípa

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a