Domů     Jak se Růžena s Boženou zamilovaly
Jak se Růžena s Boženou zamilovaly
3 minuty čtení

Za babičkou do jihozápadních Čech jsem jezdila v dětství často. Jako dítě jsem tam zažila konec války, díky kterému naše parta získala dva skvělé kamarády.

Byl konec dubna roku 1945, když do Jižních Čech dorazila americká osvobozenecká armáda. V malých městečkách a vesnicích lidé vítali své zachránce a byli ochotni otevřít jim své domy, kuchyně a někdy i srdce. Jezdila jsem sem do jedné z vesniček ke své babičce.

Tehdy mi bylo šest let a v září jsem se chystala do první třídy. V sousední chalupě měli dvě dcery – Boženu a Růženu. První bylo jedenadvacet, druhá byla o dva roky mladší. A tyhle holky krev a mlíko se tenkrát zamilovaly do amerického vojáka. Do jednoho.

Byl černý jako bota, s Afrikou však neměl nic společného, už celé jeho generace pocházely z USA. Zaklepal tenkrát na jejich chalupu, že má hlad a výměnou nabízel žvýkačky a silonové punčochy.

Smůla byla, že John, jak se jmenoval, nepřivedl kamaráda, protože se tak o něj holky musely podělit. Nejdřív začal chodit s mladší Růženou. Vodili se spolu večer za ruku kolem rybníka a na dlouhé hodiny mizeli v lese.

Stále jen mlčeli, protože se spolu nedorozuměli. Ale k jistým záležitostem řečí není třeba, takže to jejich lásce nijak nepřekáželo.

Božena na sestru žárlila

Milému Johnovi nadbíhala, kde se dalo a chtěla ho sestře přebrat. „Jsem starší, chodit s klukem bych měla já!“ křičela na Růženu, že to bylo slyšet na hony daleko. John tomu sice nerozuměl, ale my děti jsme mu to tenkrát vysvětlily.

Jednou večer jsem koukala z okna a zahlédla, jak se veselý John krade okolo stodoly a za sebou vleče Boženu. Ta se opatrně rozhlížela po okolí, jestli je někdo nepozoruje.

Druhý den jsem viděla, jak John spěchá s hráběmi pomoct se senem a cestou drží okolo ramen z jedné strany tu a z druhé onu. „Božena, zčerná jako Růžena,“ volala naše tlupa dětí na obě sestry hloupou říkanku, která nás tehdy ohromně bavila.

Pak armáda odtáhla a bylo po legraci. Válka skončila a na milostný trojúhelník si za chvíli nikdo nevzpomněl. Ovšem jaké mě čekalo překvapení za rok! Přijela jsem opět na prázdniny a hned vidím, jak se na šňůře u sousedů houpou desítky bílých plen.

„Obě holky chovají. A to budeš koukat! Kluci jsou černí jako uhel. To holt patří ke šrámům z války,“ mudrovala babička. Zabalila kus štrůdlu a deset vajec od slepic a poslala mě k sousedům, abych všechno předala a hlavně viděla.

„To víš, tátu mají za mořem, musíme těm klukům trochu přilepšit,“ strkala mě ke dveřím.

Kluci byli celý tatínek

Standa a Jarda, jak se malí černoušci jmenovali, byli nejhezčí mimina, jaká jsem do té doby viděla. Kudrnatí a s očima jako kusy čokolády. „No vidíš, Milenko, jak to dopadlo. John tady má dvě děti a ani o tom neví,“ stýskala si babička od černoušků.

My děti jsme ale měly jasno a Standu s Jardou jsme vzaly do party hned. Vozily jsme je v kočárcích a učily je chodit. Jak rostli, stále víc se podobali svému tátovi. Veselí, dobrosrdeční a se srdcem, do kterého se vejde celý svět. Co je s nimi dnes, nevím, ale každé výročí konce války si na ně vzpomenu.

Milena (81), Písek

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může