Domů     Kočičí ochranka hlídala starý hřbitov
Kočičí ochranka hlídala starý hřbitov
3 minuty čtení

Scházely se na starém hřbitově a pořádaly společně útoky do širokého okolí. Kdo jim přikazoval škodit? Naslouchaly snad tajemnému hlasu z podsvětí?

V lesích nad Hřenskem se nachází starý německý hřbitůvek, v jehož prostorách se slézají kočky z celého okolí. Většina hrobů je zanedbaných a původ některých spadá do dávné minulosti – pokud by se z náhrobků ještě vůbec dalo něco vyčíst.

Objevila jsem několik hrobů německých osadníků z konce devatenáctého století. Hřbitůvek se nachází v lese a působí spolu se starou polorozpadlou kapličkou jako místo ideální k natáčení hororu.

Byli to zlí démoni

Při návštěvě tohoto místa mě překvapilo množství koček, které jsem svým příchodem očividně vyrušila. Převážně to byly typy koček orientálních, které se u nás v takovém hojném počtu volně neobjevují.

Vřeštěly vzteky, jenco mě uviděly, a musím přiznat, že jak jsem se koček nikdy nebála, těchto ano. Obklíčily mě a tvářily se zle, některé i zaútočily.

Naskočila jsem do auta a v místní restauraci zjišťovala, nakolik řádí v místních lesích vzteklina… Vzteklina neřádila, řádilo kočičí komando.

Tlupa černých koček s brčálově zelenýma očima byla postrachem celého okolí, bez důvodu napadala turisty, a než jsem došla z auta do restaurace, jedna z útočnic si mě nadběhla a skočila mi ze zídky na záda, aniž jsem se předtím na ni byť jen podívala.

Ovládal je podivín?

Ačkoliv tyto kočky nebyly mírumilovnými tvory, tak na mě prý reagovaly zvlášť agresivně. Podle místních to dokonce nemělo obdoby. Byly považovány za démony, a i ti, kdo byli hodně vzdáleni pověrám, se kočičí tlupy děsili.

Jediným, kdo s kočkami vycházel dobře, byl místní podivín, člověk zlý a zákeřný, kterému se každý vyhýbal. Okamžitě jsem si vybavila svou první procházku vesnicí. Na zahradě jednoho domku jsem viděla krásná jablíčka. Utrhla jsem jedno, abych okusila.

V tu chvíli se rozrazilo okno chalupy a v nich dědek. Zaklel a ještě si odplivl. Že by to byl on? S pocitem neblahé jistoty jsem se zeptala. Štamgasti soustrastně pokývali hlavou. „Tak to abych se tu moc neukazovala, viďte?“

Místo odpovědi se ozvalo z chodby kočičí zaječení. A jiná už seděla za oknem a čekala. Museli vzít hadici a postříkat je vodou, abych proběhla k autu, naskočila a ujížděla, co mi pneumatiky stačily.

Zuzana (43), Ústí nad Labem

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.