Domů     Jak jsem se zbavila strachu z létání
Jak jsem se zbavila strachu z létání
3 minuty čtení

Na tu služební cestu jsem vyrazila vlakem, do letadla by mě nikdo nedostal. Cesta zpátky domů se ale nečekaně zkomplikovala…

Vždycky jsem trpěla panickou hrůzou z létání. Myslím, že jsme to měli v rodině, protože strachem z výšek trpěl i můj otec a babička, jeho matka. Prvně jsem propadla záchvatu hysterie v šesté třídě, když jsme na školním výletě museli vyšlapat na rozhlednu.

Nic strašlivějšího jsem do té doby nezažila. Jakmile jsem uviděla krajinu pode mnou, padla jsem na záda a museli mě snést. Celá jsem se třásla a dlouho byla v šoku.

Když jsme maturovali a já s kamarádkou ležela na louce, učila se a dívala se na nebe, najednou se mě zmocnila strašlivá závrať, srdce se mi rozbušilo, žaludek se sevřel. Kamarádku jsem tak vyděsila, že běžela k nejbližšímu domu, že umírám.

Už jen představa, že vstoupím do letadla mě uváděla v pocit smrtelné úzkostí. Létání byl můj hororový sen, moje noční můra. Proto jsem nevěřila, že se toho strachu někdy v životě zbavím.

Nemohla jsem odmítnout

Oslavila jsem čerstvě sedmadvacet, když jsme společně s kolegou jeli pracovně do tehdejšího Sovětského svazu. Řekla jsem, že tu cestu budu absolvovat pouze v případě, že pojedeme vlakem. Šéf souhlasil , my usedli do rychlíku, a za dva dny dorazili do Moskvy.

Tam jsme pobyli několik dní a přesunuli se vlakem na východ, kde byly další schůzky, o kterých mi nikdo neřekl. A pak zase, takže v závěru naší cesty nás dělilo od Prahy 5 tisíc kilometrů. To si už kolega prosadil, že se domů vrátíme letecky.

Když jsem uviděla letadlo, které očividně pocházelo z první světové války, poněvadž se do něj nastupovalo zezadu, zatmělo se mi před očima. Letiště taky vypadalo děsivě. Odmítla jsem nastoupit, začala utíkat a křičet, že půjdu domů pěšky.

Pokud by mě cestou nesežrali vlci, šla bych nejspíš dodnes. Po velké honičce po celém letišti mě konečně chytili. Letuška společně s kolegou do mě nalili asi půl lahve vodky. Naštěstí to rychle zabralo a já usnula.

Jedině pod vlivem?

V Moskvě jsme přestupovali a do Prahy letěli českými aerolinkami OK, což byla velká změna k lepšímu. Taková, jako když přesednete z trabantu do mercedesu.

Panický strach z létání mě však neopustil, a tak mi kapitán letadla poslal lahev šampaňského, které jsem rychle vypila, doplnila hladinku a opět usnula.

Když mě v podroušeném stavu viděl na Ruzyni můj malý syn, začal šíleně brečet, protože si myslel, že je maminka strašlivě nemocná. Po revoluci jsem svůj strach trochu zvládla několika lety na dovolenou. Tak uplynulo dvacet let.

Až jednou, v době nedávné, nastupuju do letadla, usadím se na sedadlo, modlím se v duchu a snažím se nedat na sobě znát svůj strach, když tu ke mně přistoupila letuška a povídá:

„Kapitán letadla se ptá, jestli jste to opravdu vy, která s ním letěla před dvaceti lety z Moskvy. Nějak tomu nemůže uvěřit…“ Opravdu se jednalo o stejného kapitána, který mě tehdy naordinoval po vodce šampaňské.

Pozval mě do pilotní kabiny, abych se podívala, jak přistává letadlo. Byl to tak krásný zážitek, že jsem navždycky zapomněla, že se bojím létat…

Libuše (51), Praha

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může