Domů     Zaručený návod, jak se seznámit v pokročilejším věku
Zaručený návod, jak se seznámit v pokročilejším věku
7 minut čtení

Moje matka se bála, že zůstanu na ocet, a tak se rozhodla, že vezme můj osud do vlastních rukou.

Bylo mi čtyřicet jedna let. Lidé mi hádali o deset méně, ale co to bylo platné? Před dvěma lety mě opustil přítel, se kterým jsme plánovali svatbu. On ten plán vlastně uskutečnil, jen bohužel s někým jiným.

A tak jsem byla najednou úplně sama ve věku, kdy moje vrstevnice žily čilým rodinným životem. Nic mi nechybělo, měla jsem skvělé zaměstnání v bance, pěkný, i když ne právě velký byt, hezké auto. Nějak to však nestačilo.

Ze všeho nejhorší byly nářky mojí maminky. Asi si to umíte představit. “Jediná dcera, a bude z ní stará panna!” hořekovala. Maminka, ač v té době již vdova, si rovněž žila slušně. V restitucích jí vrátili nějaké činžáky, pozemky a hotel.

Stala se z ní velká dáma. Ale ani ona se necítila spokojená. Tvrdila, že bude v pohodě, teprve až se ze mne stane šťastná nevěsta. “Copak se dá ženich vydupat ze země?” ptala jsem se jí. Ale to neznáte mou matku. Rozhodla se, že mě provdá za každou cenu.

Ne každý by na to měl nervy, já se rozhodla to vydržet, přece jen, matka je jenom jedna a člověk by ji měl ctít. Myslela to dobře. Ale každé malé dítě přece ví, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

Všechno kvetlo

A vskutku pekelné byly její úmysly někoho mi sehnat anebo, chcete-li, takzvaně dohodit. Když mě jednou pozvala na večeři do luxusní restaurace, opravdu jsem se těšila.

Většinou jsem jedla v chvatu, však to znáte, a představa, že si objednám výbornou večeři v jednom z nejlepších podniků ve městě a strávím příjemný večer, byla víc než lákavá. Rezervovaný stůl stál na terase.

Aby ne, venku už přešlapoval máj, všechno kvetlo a bílé okvětní plátky padaly málem i do talířů, jarní vánek je tam nosil.

U vkusně prostřeného stolu seděla bohužel nejen má matka, ale i její přítelkyně Sára, která vypadá, při vší úctě, jako ježibaba, a její syn Lukáš. Jeden z mála zdejších mužů v mém věku, který ještě neměl manželku.

Když jste si ho prohlédli a když promluvil, dostali jste zároveň odpověď na otázku, proč je sám. Vypadal jako Frankenstein, mluvil vysokým hlasem a k tomu ještě huhlal, takže pokud už něco pronesl, nastalo nechápavé ticho, nebylo mu totiž rozumět.

Blesklo mi hlavou, že na tom musím být hodně špatně, chce-li mě vlastní matka provdat za tady toho troubu.

Dárek na usmířenou

Večer to byl děsivý. Sára se jedovatě usmívala, její syn Lukáš mlčel a pil, moje matka mluvila o tom, kolik si v bance vydělám a že hodně čtu. Děkovala jsem pánu bohu, když tahle besídka zvláštní školy skončila.

Ostatně celé město vědělo, že je Lukáš gay, a divím se, že se to k matce nedoneslo. Anebo si jednoduše řekla, že už mě provdá za kohokoli, třeba za Lucifera, hlavně když budu pod čepcem.

Jakmile Sára s Lukášem odešli, řekla jsem matce, že tohle byla naše poslední společná večeře, protože já na to už prostě nemám nervy. Den nato telefonovala.

Za ten příšerný trapas s hroznou večeří se neomluvila, jen poznamenala, ať se u ní co nejdříve zastavím, že mi koupila dárek na usmířenou. Kdybych ji neznala, znělo by to bezelstně. Ale i když jsem ji dobře znala, naivně jsem si říkala:

Tak co by mohlo být na dárku tak ďábelského? Co je tak zlého na lahvi kvalitního bílého vína, pralinkách nebo hezké jarní šále?

Nikdo neusnul

Nebyla to šála. Máma mi darovala štěně. Bylo z útulku, přesně se nevědělo, co z toho vyroste a jak to bude velké, a dostala jsem ho s komentářem: “Zabila jsem dvě mouchy jednou ranou.

Udělala jsem dobrý skutek a ty se navíc díky Mufovi provdáš, protože štěně je zaručený prostředek, jak se seznámit.” Málem jsem omdlela.

Požádala jsem ji o panáka vodky, protože situace byla na panáka zralá, a oznámila jsem jí, že si žádného psa domů nevezmu, kdyby mě zabila. O hodinu později jsem si Mufa v krabici vyložené novinami odnášela domů. Byl tak roztomilý, že jsem nemohla jinak.

Navíc myšlenka, že nebudu sama, byla lákavá. Štěně vypadalo jako malý vlčák, ale bylo “střihlé” dalšími rasami. Cítila jsem se šťastná. Ráno už ne tolik, protože pejsek celou noc vyl. Nespal celý činžák.

Kromě toho jsem si musela vzít dovolenou a starat se o Mufa. V průběhu týdne na mě postupně zvonili všichni obyvatelé našeho vchodu a ptali se mě, jak dlouho tu ještě budeme s Mufem bydlet.

Labilní soused Mráz vyhrožoval, že spáchá sebevraždu, protože sedm nocí nespal. Štěně evidentně nebylo zaručený prostředek, jak se seznámit, ale jak se zbláznit.

Mráz vypadal tak zdeptaně, že jsem ho ubezpečila, že teď s Mufem na několik dní odjedeme, aby měl v noci klid a nemyslel na násilné ukončení života.

Boty za čtyři tisíce

Vzala jsem Mufa na naši chatu, která sousedí s potokem a s lesem, jen z jedné strany s lidským obydlím, kde tehdy přebývala stařenka Rejsková, hluchá jako poleno. Muf vyl už jen část noci, trochu jsem spala.

Ráno mě zastihlo na verandě, četla jsem Máchův Máj, protože jsem si říkala, že se to k měsíci květnu hodí. Štěně bylo tiché, a tak jsem si vychutnávala každý verš. Vyrušil mě výkřik: “Paní, žere vám boty!” Vyskočila jsem.

Lekla jsem se mužského hlasu, který bych zde neočekávala. Chlap stál za plotem na pozemku patřícím babičce Rejskové a ukazoval na Mufa, který mi právě vášnivě demoloval pravý střevíc. Boty za čtyři tisíce byly beznadějně zničené.

Vytrhla jsem štěněti střevíc, ale bylo samozřejmě už pozdě. Chtělo se mi brečet. Chlap se představil jako synovec stařenky Rejskové, který jí přijel pomoci se zahradou.

Pochopila jsem, že se asi také nevyspal, protože okno do ložnice, kde jsem nocovala se štěnětem, jsem nechala pootevřené. “Slyšel jste v noci něco?” ptala jsem se s úzkostí. “Něco tady příšerně vylo!” odpověděl bez zaváhání.

“Dobře že je tetička úplně hluchá,” dodal s úsměvem. A neodpustil si dotaz: “Budete tady dlouho?” Pravila jsem: “Nebojte se, brzo vypadneme, v pondělí už musím do práce.”

Jedině s Mufem

Trapným situacím neměl být bohužel konec. Odpoledne jsem usnula v houpacím křesle na terase, ostatně není divu, když Muf tolik nocí srdceryvně vyl.

Kříženec vlčáka a bůhvíčeho, nejspíš však nějakého norníka, se v nestřežené chvilce podhrabal pod drátěným plotem, pronikl na sousední pozemek a zdevastoval tam, na co přišel.

K smrti vyděsil slepice, sežral ponožky, které se sušily na šňůře, roztrhal paní Rejskové čerstvě vypranou zástěru a rozcupoval dva páry obuvi.

Teprve pak ho objevil Rejskové synovec, který si dal rovněž po obědě šlofíčka a nyní se rozhodl pokračovat v práci na pozemku. Zaburácel:

“No jen se pojďte podívat, co tu ten váš čokl všechno provedl!” Pes zrovna horečně hrabal na sousedčině zahrádce v pořadí asi čtvrtou noru. Chlap mi ho podal přes plot, naštěstí se smál.

Navrhla jsem, že škodu zaplatím, on však tvrdil, že žádná nevznikla, protože zástěra, ponožky a tetiny škrpály neměly žádnou hodnotu. Hovor přerušily pekelné zvuky, štěně kašlalo a zvracelo ty ponožky.

“A co kdybychom šli večer do hospody na panáka?” navrhl můj nový soused. “Jedině s Mufem,” odpověděla jsem. Muf nechyběl ani na naší svatbě, měl kolem krku slavnostní mašli.

Marie P. (51), střední Čechy

Související články
6 minut čtení
Když jsem zdědila starší zahradu, vůbec jsem netušila, co s ní budu dělat. Nakonec mi ten kousek půdy změnil život a přinesl lásku. Musím přiznat, že jsem neskákala radostí, když jsem zjistila, že mi má sousedka Marie odkázala zahrádku. Pravděpodobně mi chtěla poděkovat za to, že jsem se o ni starala, když byla nemocná. Dlouho jsem jí pomáhala každý den – připravovala jsem jí jídlo, chodila na 
3 minuty čtení
Rodiče se seznámili na střední škole, od té doby byli nerozluční. Jen jednou to zaskřípalo, všechno jsem vnímala a vyděsilo mě to. Naši se hádali. Bylo mi čtrnáct. Zakrývala jsem si uši. Mysleli si, že to do mého pokojíčku nedolehne, ale spletli se. Bylo to hrozně slyšet. Brečela jsem do polštáře. Jednou jsem mámě řekla, ať už toho proboha nechají, že se to nedá snést. Zbledla: „Ty to slyšíš? M
8 minut čtení
To, co jsem prožívala, nebyl sen. Bylo to do­opravdy a odvíjelo se to jako v té pohádce O Popelce. Krásné šaty i střevíčky vyčaroval Ježíšek. Z okna našeho maličkého bytu v přízemí jsem sledovala, jak tančí sněhové vločky pod lampou, tají na římse anebo se schovávají v napůl zamrzlých loužích. Vánoce! Ani nedokážu vypovědět, jak moc jsem se na ně pokaždé těšila. Přitom dárky, které jsem dostáva
5 minut čtení
Před dovolenou jsem se chtěla trochu opálit, tak jsem šla k vodě. Kdyby nebylo pohotového plavčíka, mohla jsem přijít o život. Manželství mých rodičů bylo noční můrou. Z dětství si pamatuji jen jejich neustálé hádky a spory. Máma často obviňovala tátu z nevěry, a jak se ukázalo, měla pravdu. Když mi bylo deset let, už to nevydržel a odešel od nás k milence. Takhle má vypadat posvátný svazek
3 minuty čtení
Po smrti manžela jsem se cítila často osamělá, proto jsem ani chvíli neváhala s oslovením sympatického muže. Poprvé jsem zahlédla toho zajímavého šedesátníka, jak ukázkově cvičí, když měl na sobě tmavě modré tepláky a vybledlou červenou mikinu se žlutým znakem. Osmělila jsem se a šla k němu. „Ahoj, já jsem Markéta, už vás tady delší dobu pozoruji,“ představila jsem se. „A já jsem František, pro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Předpověď kartářky se vyplnila až zpětně
nejsemsama.cz
Předpověď kartářky se vyplnila až zpětně
Až po letech jsem zjistila, že věštba se zakládala na pravdě. Měla jsem tenkrát po maturitě a nechala jsem se jednou kamarádkou zlákat k návštěvě kartářky. Podobným věcem jsem nikdy moc nevěřila a spíš jsem si z nich dělala legraci. Od kartářky jsem se dozvěděla, že mě čeká skvělá budoucnost a že následující zimu potkám svého osudového
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
epochalnisvet.cz
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
epochanacestach.cz
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
Vzpomínáte na doby, kdy byly Vánoce na sněhu běžným jevem, nebo kdy svatý Martin obvykle přijížděl na bílém koni? Něco podobného už dnes na většině míst Česka nezažijete. V Jeseníkách ano. Pokud chcete znovu zažít staré dobré časy, a přitom si užívat komfortu, za který by se nemusela stydět ani vyhlášená alpská střediska, jsou pro
Záhadné světlo bylo nadějí
skutecnepribehy.cz
Záhadné světlo bylo nadějí
Odmala jsem dobrodruh tělem i duší. Před lety se mi ale během jednoho výletu lesem přihodilo něco strašidelného. Není radno vydávat se do lesa, na pochod nebo na cestu sama. Rozhodně se to nedoporučuje z mnoha důvodů. Co kdyby vás přepadla náhlá nevolnost? Ale že by hrozily čarodějné kejkle nebo duchové, to si myslí málokdo. Spíš
Nejděsivější kletby světa: Černá magie v Shakespearově Macbethu
enigmaplus.cz
Nejděsivější kletby světa: Černá magie v Shakespearově Macbethu
Macbeth, jedna z nejslavnějších divadelních her věhlasného britského dramatika Williama Shakespeara (1564–1616), je známá po celém světě. Příběh o skotském králi Macbethovi a jeho cílevědomé manželce
Italská inspirace v Texasu
rezidenceonline.cz
Italská inspirace v Texasu
Kamenné rezidence obklopené prastarými olivovníky a nekonečnými vinicemi se staly inspirací pro vilu, kterou si manželé z texaského Austinu zvolili za svůj domov. Jejich přáním bylo postavit dům, kde by hlavní obytné prostory zůstaly na jedné výškové úrovni. Rezidence je plná samostatných zákoutí a míst určených pro odpočinek a zábavu, umístěných přesně podle přání majitelů
Tajuplný chrám Meenakshi Amman: Klenot jižní Indie
epochaplus.cz
Tajuplný chrám Meenakshi Amman: Klenot jižní Indie
V centru starobylého města Madurai se nachází jeden z nejvýznamnějších chrámových komplexů v Indii – chrám Meenakshi Amman. Tento impozantní chrám, zasvěcený bohyni Meenakshi (inkarnaci bohyně Parvati), je jednou z mála náboženských památek v Indii zasvěcených ženskému božstvu. Spojení a láska Meenakshi, známá pro své krásné, rybí oči, představuje lásku a plodnost. Jejím milencem je
Odpustila Gránskému nevěru?
nasehvezdy.cz
Odpustila Gránskému nevěru?
Pohledný herec David Gránský (32) umí ženám dokonale zamotat hlavu. V minulosti se mnohokrát spekulovalo, že se do něj zamilovaly herecké kolegyně. Během natáčení seriálu ZOO to měla být nejprve mlad
Napoleona III. děsil pekelný bastard
historyplus.cz
Napoleona III. děsil pekelný bastard
„Jaký nesmysl zas po mně bude chtít,“ povzdechne si císař Napoleon III. Právě mu oznámili, že jeho bratranec, hrabě Léon, žádá o přijetí. Tento nemanželský syn slavného Bonaparta nezná míru a nemá zábrany. Žil ve stínu svých dvou nevlastních bratrů, a přitom tolik toužil po slávě. Charles Léon (1806–1881) byl prvním synem Napoleona Bonaparta (1769–1821),
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
tisicereceptu.cz
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
Kapr nemusí být jen smažený s bramborovým salátem. Opečený na másle a s lahodnou smetanovou omáčkou chutná také výtečně. Potřebujete ½ kapra 2 lžíce másla 250 ml zeleninového vývaru 200 g zak
Motýli, ryby či myš, která plave. V Peru byly objeveny desítky dosud neznámých druhů
21stoleti.cz
Motýli, ryby či myš, která plave. V Peru byly objeveny desítky dosud neznámých druhů
Osmatřicetidenní vědecká expedice, která vyrazila do odlehlých částí Peru hledat neznámé živočisné druhy, přinesla své výsledky. Badatelé během ní objevili celkem 27 nových druhů, včetně čtyř savců, o
Japonská whisky z úpatí posvátné hory Fudži
iluxus.cz
Japonská whisky z úpatí posvátné hory Fudži
Japonská whisky Fuji představuje dokonalé propojení tradice, přírody a mistrovského umění. Vyráběna v palírně Fuji-Gotemba, nacházející se na úpatí legendární hory Fudži, tato whisky odráží jedinečný