Domů     Zaručený návod, jak se seznámit v pokročilejším věku
Zaručený návod, jak se seznámit v pokročilejším věku
7 minut čtení

Moje matka se bála, že zůstanu na ocet, a tak se rozhodla, že vezme můj osud do vlastních rukou.

Bylo mi čtyřicet jedna let. Lidé mi hádali o deset méně, ale co to bylo platné? Před dvěma lety mě opustil přítel, se kterým jsme plánovali svatbu. On ten plán vlastně uskutečnil, jen bohužel s někým jiným.

A tak jsem byla najednou úplně sama ve věku, kdy moje vrstevnice žily čilým rodinným životem. Nic mi nechybělo, měla jsem skvělé zaměstnání v bance, pěkný, i když ne právě velký byt, hezké auto. Nějak to však nestačilo.

Ze všeho nejhorší byly nářky mojí maminky. Asi si to umíte představit. “Jediná dcera, a bude z ní stará panna!” hořekovala. Maminka, ač v té době již vdova, si rovněž žila slušně. V restitucích jí vrátili nějaké činžáky, pozemky a hotel.

Stala se z ní velká dáma. Ale ani ona se necítila spokojená. Tvrdila, že bude v pohodě, teprve až se ze mne stane šťastná nevěsta. “Copak se dá ženich vydupat ze země?” ptala jsem se jí. Ale to neznáte mou matku. Rozhodla se, že mě provdá za každou cenu.

Ne každý by na to měl nervy, já se rozhodla to vydržet, přece jen, matka je jenom jedna a člověk by ji měl ctít. Myslela to dobře. Ale každé malé dítě přece ví, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

Všechno kvetlo

A vskutku pekelné byly její úmysly někoho mi sehnat anebo, chcete-li, takzvaně dohodit. Když mě jednou pozvala na večeři do luxusní restaurace, opravdu jsem se těšila.

Většinou jsem jedla v chvatu, však to znáte, a představa, že si objednám výbornou večeři v jednom z nejlepších podniků ve městě a strávím příjemný večer, byla víc než lákavá. Rezervovaný stůl stál na terase.

Aby ne, venku už přešlapoval máj, všechno kvetlo a bílé okvětní plátky padaly málem i do talířů, jarní vánek je tam nosil.

U vkusně prostřeného stolu seděla bohužel nejen má matka, ale i její přítelkyně Sára, která vypadá, při vší úctě, jako ježibaba, a její syn Lukáš. Jeden z mála zdejších mužů v mém věku, který ještě neměl manželku.

Když jste si ho prohlédli a když promluvil, dostali jste zároveň odpověď na otázku, proč je sám. Vypadal jako Frankenstein, mluvil vysokým hlasem a k tomu ještě huhlal, takže pokud už něco pronesl, nastalo nechápavé ticho, nebylo mu totiž rozumět.

Blesklo mi hlavou, že na tom musím být hodně špatně, chce-li mě vlastní matka provdat za tady toho troubu.

Dárek na usmířenou

Večer to byl děsivý. Sára se jedovatě usmívala, její syn Lukáš mlčel a pil, moje matka mluvila o tom, kolik si v bance vydělám a že hodně čtu. Děkovala jsem pánu bohu, když tahle besídka zvláštní školy skončila.

Ostatně celé město vědělo, že je Lukáš gay, a divím se, že se to k matce nedoneslo. Anebo si jednoduše řekla, že už mě provdá za kohokoli, třeba za Lucifera, hlavně když budu pod čepcem.

Jakmile Sára s Lukášem odešli, řekla jsem matce, že tohle byla naše poslední společná večeře, protože já na to už prostě nemám nervy. Den nato telefonovala.

Za ten příšerný trapas s hroznou večeří se neomluvila, jen poznamenala, ať se u ní co nejdříve zastavím, že mi koupila dárek na usmířenou. Kdybych ji neznala, znělo by to bezelstně. Ale i když jsem ji dobře znala, naivně jsem si říkala:

Tak co by mohlo být na dárku tak ďábelského? Co je tak zlého na lahvi kvalitního bílého vína, pralinkách nebo hezké jarní šále?

Nikdo neusnul

Nebyla to šála. Máma mi darovala štěně. Bylo z útulku, přesně se nevědělo, co z toho vyroste a jak to bude velké, a dostala jsem ho s komentářem: “Zabila jsem dvě mouchy jednou ranou.

Udělala jsem dobrý skutek a ty se navíc díky Mufovi provdáš, protože štěně je zaručený prostředek, jak se seznámit.” Málem jsem omdlela.

Požádala jsem ji o panáka vodky, protože situace byla na panáka zralá, a oznámila jsem jí, že si žádného psa domů nevezmu, kdyby mě zabila. O hodinu později jsem si Mufa v krabici vyložené novinami odnášela domů. Byl tak roztomilý, že jsem nemohla jinak.

Navíc myšlenka, že nebudu sama, byla lákavá. Štěně vypadalo jako malý vlčák, ale bylo “střihlé” dalšími rasami. Cítila jsem se šťastná. Ráno už ne tolik, protože pejsek celou noc vyl. Nespal celý činžák.

Kromě toho jsem si musela vzít dovolenou a starat se o Mufa. V průběhu týdne na mě postupně zvonili všichni obyvatelé našeho vchodu a ptali se mě, jak dlouho tu ještě budeme s Mufem bydlet.

Labilní soused Mráz vyhrožoval, že spáchá sebevraždu, protože sedm nocí nespal. Štěně evidentně nebylo zaručený prostředek, jak se seznámit, ale jak se zbláznit.

Mráz vypadal tak zdeptaně, že jsem ho ubezpečila, že teď s Mufem na několik dní odjedeme, aby měl v noci klid a nemyslel na násilné ukončení života.

Boty za čtyři tisíce

Vzala jsem Mufa na naši chatu, která sousedí s potokem a s lesem, jen z jedné strany s lidským obydlím, kde tehdy přebývala stařenka Rejsková, hluchá jako poleno. Muf vyl už jen část noci, trochu jsem spala.

Ráno mě zastihlo na verandě, četla jsem Máchův Máj, protože jsem si říkala, že se to k měsíci květnu hodí. Štěně bylo tiché, a tak jsem si vychutnávala každý verš. Vyrušil mě výkřik: “Paní, žere vám boty!” Vyskočila jsem.

Lekla jsem se mužského hlasu, který bych zde neočekávala. Chlap stál za plotem na pozemku patřícím babičce Rejskové a ukazoval na Mufa, který mi právě vášnivě demoloval pravý střevíc. Boty za čtyři tisíce byly beznadějně zničené.

Vytrhla jsem štěněti střevíc, ale bylo samozřejmě už pozdě. Chtělo se mi brečet. Chlap se představil jako synovec stařenky Rejskové, který jí přijel pomoci se zahradou.

Pochopila jsem, že se asi také nevyspal, protože okno do ložnice, kde jsem nocovala se štěnětem, jsem nechala pootevřené. “Slyšel jste v noci něco?” ptala jsem se s úzkostí. “Něco tady příšerně vylo!” odpověděl bez zaváhání.

“Dobře že je tetička úplně hluchá,” dodal s úsměvem. A neodpustil si dotaz: “Budete tady dlouho?” Pravila jsem: “Nebojte se, brzo vypadneme, v pondělí už musím do práce.”

Jedině s Mufem

Trapným situacím neměl být bohužel konec. Odpoledne jsem usnula v houpacím křesle na terase, ostatně není divu, když Muf tolik nocí srdceryvně vyl.

Kříženec vlčáka a bůhvíčeho, nejspíš však nějakého norníka, se v nestřežené chvilce podhrabal pod drátěným plotem, pronikl na sousední pozemek a zdevastoval tam, na co přišel.

K smrti vyděsil slepice, sežral ponožky, které se sušily na šňůře, roztrhal paní Rejskové čerstvě vypranou zástěru a rozcupoval dva páry obuvi.

Teprve pak ho objevil Rejskové synovec, který si dal rovněž po obědě šlofíčka a nyní se rozhodl pokračovat v práci na pozemku. Zaburácel:

“No jen se pojďte podívat, co tu ten váš čokl všechno provedl!” Pes zrovna horečně hrabal na sousedčině zahrádce v pořadí asi čtvrtou noru. Chlap mi ho podal přes plot, naštěstí se smál.

Navrhla jsem, že škodu zaplatím, on však tvrdil, že žádná nevznikla, protože zástěra, ponožky a tetiny škrpály neměly žádnou hodnotu. Hovor přerušily pekelné zvuky, štěně kašlalo a zvracelo ty ponožky.

“A co kdybychom šli večer do hospody na panáka?” navrhl můj nový soused. “Jedině s Mufem,” odpověděla jsem. Muf nechyběl ani na naší svatbě, měl kolem krku slavnostní mašli.

Marie P. (51), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.