Domů     Jsem hrozná, vím, ale co s tím?
Jsem hrozná, vím, ale co s tím?
3 minuty čtení

Sama moc dobře vím, že na své okolí působím zcela bezcitně. Nemá mě nikdo rád a já vlastně nemám ráda nikoho. Je to začarovaný kruh.

Dívám se na muže, co sedí naproti mně, nenuceně se rozvaluje na židli a popíjí labužnicky kávu. Vím, že je hodný, příjemný a že mě miluje. Měla bych být štěstím v sedmém nebi. Vždyť komu se to dnes podaří někoho takového a navíc, v mém věku najít.

Jenže já ho nemiluju. Já mu prostě nevěřím. Nevěřím tomu, že mě zase jednou v budoucnu nepodrazí, nezklame, neodejde.

Špatný návyk z dětství

Svoji trvalou nedůvěru jsem si přinesla z dětství. Nebylo vůbec hezké. Moji rodiče byli alkoholici, neustále pod parou se hádali a prali.

Pak jsem na čas skončila v děcáku a pak zase u mámy, která mi ale dost otevřeně dávala najevo, že jsem pro ni jen zátěž a nechtěné dítě. Přitom mi ale slibovala, že všechno bude v pořádku, že to spolu zvládneme. Ještě jednou jsem jí proto uvěřila.

A ona mě podrazila. Dovezla mě zpátky do děcáku a zmizela z mého života. Od té doby nikomu nevěřím.

Několik nepovedených vztahů

O mužské jsem neměla nikdy nouzi. Ale byly to takové náhodné známosti. Nechtěla jsem se v životě vázat. Bála jsem se vztahů. Nevěděla jsem, co je to láska a jak ji druhému dávat. Nechtěla jsem proto nejen mužského, ale ani děti.

Opatrná jsem vždy byla i u kamarádek. Vlastně jsem nikdy žádnou neměla. Vadilo mi, jak si ženské neustále mezi sebou šuškají, jedna druhou pomlouvají. Jedinou mojí láskou se tak stala moje práce.

Světem křížem krážem

Pracuji celý život v cestovním ruchu. Projezdila jsem velký kus světa, naučila se několik jazyků. Cestování, poznávání cizích kultur a učení se cizím jazykům. Bavilo mě to, neměla jsem čas na smutnění. Přesto mě občas přepadaly chmury.

V těch chvílích jsem zatoužila mít také běžný rodinný život. Občas jsem si našla i partnera, se kterým bych mohla žít. Po několika schůzkách ale většinou rychle zmizel. Věděla jsem moc dobře proč.

Studený psí čumák

Jednou mi to docela otevřeně řekla jedna kolegyně, kterou jsem kvůli něčemu dost vytočila. Vychrlila na mě mnoho pravd.

Mezi jiným i to, že jsem studená jak psí čumák, že nevím, co je to empatie, že si nikoho nepřipustím k tělu, že jsem hrozná a nikdo se mnou nechce nic mít. Vím, že měla pravdu, ale nevím, co s tím mám dělat. Teď konečně něco cítím.

Snad bych toho chlapíka, co sedí přede mnou mohla jednou milovat. Konečně jsem dostala chuť něco podniknout.

Díky moc za upřímnost

Jediné, co mě napadlo, bylo jít za tou pravdomluvnou kolegyní. Tvářila se dost překvapeně. Prý si myslela, že už s ní nikdy v životě nepromluvím. Vysvětlila jsem jí, že prostě neumí dávat ani přijímat lásku, že jsem nedůvěřivá a proč.

Že je to důsledek mého nepovedeného dětství. Kolegyně mě trpělivě vyslechla. Druhý den mě po práci pozvala na kafe a dala mi kontakt na jednu svou známou psycholožku. Chodím k ní poctivě a doufám, že mi pomůže. Mám konečně první kamarádku v životě.

Moje kolegyně Dáša se stala mou důvěrnicí. A ten sympaťák z kavárny přede mnou ještě neutekl. Tak uvidíme.

Věra G. (49), severní Čechy

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika