Chtěla jsem jen být vůči svým dětem zodpovědná. Nikdy by mě nenapadlo, že sepsáním závěti rozpoutám takové peklo. Přišli opravdu všichni! Zřejmě očekávali, že přišla moje poslední hodinka a chtěli být u toho, aby nemohlo dojít k mýlce. Jenže já na nemocniční posteli neumírám. Jen jsem absolvovala malý zákrok a zítra mě kamarádka odveze domů. Ale to divadlo jsem si nemohla odpustit. Zasloužím si

Možná jsem směšná stará bába, ale s tím se nedá vůbec nic dělat. Přes všechny své špatné zkušenosti jsem se rozhodla, že do toho půjdu znovu. Dcera se na mě dívá, jako bych snad spadla z Marsu. „Mami, to přece nemyslíš vážně! Řekni, že ne!“ Chtěla by slyšet, že mi je Aleš úplně lhostejný a že hned zítra na něj přestanu myslet. Ale to prostě neudělám. Já se totiž zamilovala. Už v tom zase lítám.

Když snacha ten šperk od mého syna dostala, byla nejšťastnější na světě. Od té chvíle se ale její život proměnil v peklo. V životě jsem nikdy nic nenašla. Když jsem uviděla ten žlutý kroužek na zemi, ani ve snu mě nenapadlo, že by mohl být opravdu zlatý. Můj syn ale zjistil, že prstýnek má vyrytou puncovní značku, a tak jsem s ním ihned běžela k odborníkovi. Zlatník mi skutečně potvrdil, že se

Drobné lži se staly součástí mého života. Nepočítala jsem ale, že se mi jednou málem pořádně vymstí. Nikdo mi nevěřil, ani když jsem mluvila pravdu. Manžel očekával teplé večeře, dcera nové a hodně drahé šaty k narozeninám, a syn, aby toho nebylo málo, nové kolo. V práci na mě kladli nároky, které jsem nemohla splnit ani ve snu, protože jsem kdysi ve svém životopisu zalhala, že umím dobře anglic

Na první pohled to byl docela obyčejný kámen, jen s netypickým zbarvením. Mně i mamince se líbil, a tak jsme si ho odnesly domů. Pak se začaly dít neuvěřitelné věci… Poslední dva roky šlo mé manželství se Štěpánem od desíti k pěti, a tak bylo jen otázkou času, kdy dospějeme k onomu konečnému rozhodnutí, a tím byl rozvod. Vlastně to bylo pro nás pro oba vysvobození. Ve vztahu jsme už dlouho let

Objeví se znenadání, když se v mém životě děje něco důležitého, a pak zase zmizí. Celý život mě provází neznámá postava vysokého muže s alabastrovou pletí. Poprvé se objevil, když mi bylo zhruba osm let. Byli jsme se třídou na školním výletě a já si ho naprosto užívala. Milovala jsem přírodu a od nepaměti jsem se s oblibou procházela sama lesem, loukou nebo podél potoka. V dětské fantazii jsem

Stížnosti našich přátel na výši nájmu byly na denním pořádku. My měli obrovský byt a nemohli ho vytopit. Řešením bylo sestěhovat se a ušetřit! Se svými dlouholetými přáteli, manželskou dvojicí, starou přibližně jako my s manželem, jsme se znali dlouhé roky. Poznali jsme se kdysi na podnikové dovolené prostřednictvím dětí, které se rychle skamarádily. Naše rodiny byly každá z jiného města, kde měl

Náš poklidný a spokojený život vzal za své, když onemocněla naše dospělá dcera. Její manžel ji vyhnal z domu a my se o ni musíme starat. Má schizofrenii a občas nás i zbije! Většina lidí si myslí, že jim se něco takového nemůže stát. Že se jich nemoc nebo nějaké neštěstí prostě netýká. My s manželem nebyli jiní. Ne, že bychom si nevážili zdraví, nebo dokonce někomu přáli něco ošklivého. Ale na to

Trvalo řadu let, než jsem se dočkala svatby. Těšila jsme se na společné příjmení a hezký život ve dvou. Čekala mě studená sprcha. Už měsíc po svatbě jsem zjistila, že mi je manžel nevěrný! Můj přítel byl takové velké dítě. Rád si hrál s vláčky a musel mít kolem sebe partu kluků. Tedy chlapů stejně starých, ale také stejně založených. Nějaké domácí práce, nebo povinnosti, mu nic neříkaly. Nevadilo

Byla jsem stejná jako většina žen. Přála jsem si prožít dokonalé manželství, mít pozorného a hodného manžela a děti. Jenže skutečnost se od té představy lišila. Miloš pracoval jako řidič dálkových kamiónů, a tak jsem většinu manželství trávila s dětmi doma sama. Žádný krásný obrázek šťastné rodiny z reklam. Vychovávala jsem naše dva, dnes už dospělé, syny, zabezpečovala jsem chod domácnosti a