Moje rodina, to byly především moje děti. Manželství se mi nevyvedlo, ale na své potomky jsem byla vždy pyšná a šťastná, že je mám. Dnes jsem už ale sama. Paní Jaruška se sebou neklidně hází na posteli a stále si něco nahlas brumlá. Není jí ale přitom vůbec rozumět. Je to chudák ženská, mám s ní soucit, ale také mě dost štve, že se kvůli ní prakticky pořádně nevyspím. Často mluví a vykřikuje

Jak dovede být člověk krutý, to se rozumem vážně nedá pochopit. Myslela jsem, že tu hrůzu nepřežiju. Ani já, ani Zoro. Můj milovaný pejsek mi leží u nohou a upřeně na mě hledí. Už je z nejhoršího venku, ale ještě pořád ho bolí pravá přední tlapka. Ze všeho nejhůř je na tom ale jeho psychika. Dříve kamarádský, přátelský pejsek je dnes ustrašený uzlíček nervů, který se začne celý klepat, jen se k

Kdo nemá to štěstí, že bydlí na samotě u lesa, tak ví, co je soužití se sousedy! Když máte kliku a bydlí vedle vás fajn lidé, je to jako výhra. Opakje ovšem peklo! S manželem jsme si koupili řadový domek na okraji našeho města. Sice bychom bývali raději samostatný, ale ten byl přece jen o dost dražší a naše finanční možnosti už na to nestačily. Už takhle to bylo jen tak tak, abychom hypotéku vů

S mužem jsme se rozhodli, že si vyjedeme na romantický víkend do netradičního hotelu, který pochází z minulého století. Dlouho jsme se tam ale nezdrželi. Když jsme se s manželem Pavlem vydali na víkendový pobyt k našemu desetiletému výročí, netušili jsme, že prožijeme hrůzostrašný zážitek. Zachován původní styl Ubytovali jsme se totiž v hotelu z minulého století, který byl zrekonstruovaný

Z některých věcí člověka až mrazí. Před mnoha lety mi maminka na smrtelné posteli sdělila proroctví, které se k úžasu nás všech vyplnilo. Otec mě a matku opustil, když mi bylo šest let. Přesný důvod nevíme, jednoho dne se prostě nevrátil domů. Matka si myslí, že měl jinou ženu, možná s ní měl i dítě. Už jsme pak o něm nikdy neslyšely. Já a maminka V šesti letech jsem ztrátu otce vnímala v

Venku řádila bouřka, blesk stíhal blesk. Najednou jsem uslyšela svůj psací stroj. V domě ale nikdo další nebyl. Pršelo! Hladina jezera se pomalu ponořila do vlhké mlhy, která zalézala pod kůži. Obrátila jsem pramici, na které jsem veslovala, zpátky ke břehu. Tam jsem hledala záchranu před sílícím lijákem v domku, který jsem si pronajala. Dělala jsem to tak vždycky, když jsem potřebovala dopsat

Snad se jednou dočkám, říkala jsem si. Přece nemůže být tak slepý, aby neviděl, že ho miluji. Potkali jsme se na vysoké škole, vlastně až na jejím konci. Roman mě hned zaujal a já se zamilovala jako patnáctiletá. Nic z toho nebylo Byl to příjemný společník, trochu hloubavý, ale to bylo celé. Naznačovala jsem mu, že mi není lhostejný, ale jemu to nedocházelo. Pak se naše cesty rozešly. Já

Moje manželství nepatřilo mezi šťastná. Manžel mi nedokázal být věrný, až jsem to nakonec nehodlala dál snášet a podala žádost o rozvod. Dcera to nesla těžce a odchod táty dodnes dává za vinu mně, i když už má svoji vlastní! Ten rozvod definitivně zničil naše vztahy. Přitom jsem za něj nemohla já! Moc jsem spěchala Patřím mezi ty ženy, které místo toho, aby si užívaly mládí, svobody a vol

Dům naproti dlouhé roky žalostně chátral. Kdysi se mi líbil kluk, který tam bydlel. Netušila jsem, že ho o mnoho let později potkám právě tam. Uběhla řada let a do domu naproti nám se vrátila moje první láska. Nejdřív jsem si to neuvědomila. Všimla jsem si, když jsem šla na houby, že tu ruinu někdo konečně opravuje, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Myslela jsem si, že má nového majitele.

Časy, kdy muži jen vše řídili a doma udělovali rozkazy, zatímco veškerá práce zbyla na ženách, je pryč. Jenže u nás doma ne. Jako mladá jsem rozhodně nebyla typ spořádané hospodyňky. Bavilo mě si užívat života a večírek střídal večírek. O víkendech by mě každý doma marně hledal. Ovšem časem jsem se i já začala zklidňovat, a když jsem se seznámila se svým manželem, pochopitelně na festivalu, a n