Toho podzimního večera bylo na ulicích nevlídně. Pršelo a studené kapky deště rozháněl nepříjemný vítr. A mně bylo nevlídně i na srdci, protože jsem se právě rozešla s Lubošem. Poznala jsem jiného muže a zamilovala se do něj. Vyměnila jsem tříletý vztah s rozumným a vyrovnaným mužem za bláznivou citovou houpačku s někým daleko méně spolehlivým. Sama jsem o tom Lubošovi řekla a ten mi odpustil a

Dlouhou dobu jsem nemohla najít skutečnou lásku. Žádný chlap nebyl podle mých představ. Vždycky jsem se proto s přítelem rozešla já. Pamatuji si to jako dnes, přestože je to už dávno. Ukončila jsem roční vztah s tehdejším přítelem Martinem. Abych zaplašila smutek, rozhodla jsem se vyrazit na nákupy. Nákupy pro radost Po nakupovacím maratonu jsem opět nasedla do autobusu a jela domů. Díval

Bývala bych potřebovala nějakého zkušeného dětského psychiatra. Ale žádného pro mne nevyhledali, a tak jsem se trápila víc a víc. Už jako děvčátko jsem trpěla depresemi, jenže nikdo se tím nezabýval. Byla jiná doba, dětští psychiatři sice existovali, ale bezpochyby někde hodně daleko od našeho městečka. Maminka se domnívala, že mám prostě takovou povahu, že jsem tichá, ustrašená, věčně zamyšlen

Ve vztazích jsem měla jen problémy. Když mi už táhlo na čtyřicet, vypravila jsem se ze zoufalství za věštcem. Prvně jsem mu nevěřila, podruhé už všechno! Můj život byl ve znamení neustálých změn. Každý parter mě opustil. Já jsem přitom toužila po manželství a rodině. Nakonec jsem se vypravila k jednomu vyhlášenému věštci. Nahlížel do duše lidí prostřednictvím křišťálové koule. Jen mě uviděl,

Stalo se mi to jen jednou, a to když jsme koupili naši chaloupku na kraji lesa. Kdosi mi zaťukal na okno a já je najednou uviděla. Před patnácti lety jsme si s manželem pořídili chatu u lesa. Tehdy byl nádherný červnový večer, když jsme tam prvně spali. Děti i manžel usnuli okamžitě, já ale nemohla zabrat. Kolem půlnoci mě probudilo zaťukání na okno. Zvedla jsem hlavu a zdálo se mi, že jsem

Vlastně jsem se ani vdávat nechtěla, protože mi bylo jasné, že moje rozhodnutí nemít děti asi žádný chlap nebude chtít akceptovat. Přesto se to nakonec stalo. K rozhodnutí, že nechci mít děti, jsem definitivně došla, když mi bylo devatenáct let. Ne, že bych je neměla ráda, ale zdálo se mi, že přivést dítě do tohoto světa je špatné a nezodpovědné. Navíc jsem v té době prodělala složitou operaci

Manžel mi začal ty kýčovité sošky stavět na mé krásné, stylové zahrádce. Hrozně jsme se kvůli nim pohádali. Ráno jsme ale nestačili valit oči. Větší zahradnický kýč jsem opravdu neviděla. Úplně jsem se oklepala odporem a taky vzteky. Když začal manžel ty sádrové trpaslíky velkosti ragbyového míče vykládat ze zadního úložného prostoru auta, myslela jsem si, že mě šálí zrak. „Na každého byla s

Trýznila jsem se představou, že jsem nemožně tlustá a ošklivá. Díky manželovi a lásce se konečně se beru taková, jaká jsem a jídla si užívám. Se sebevědomím jsem měla problém vždycky. A když mi v patnácti jeden spolužák řekl poté, co jsem se žensky zaoblila, že jsem ztloustla, cosi se ve mně zlomilo. Vyřadila jsem všechny přílohy, pila jen vodu a neslazený čaj. K snídani jsem si dala plátek šun

Naše Kristýnka byla ve špatný čas na špatném místě. Babička stihla vnučku zachránit, ale sama za to zaplatila. Bydleli jsme v domečku mé babičky. Když jsme neměli s Milanem kde bydlet, sama nám nabídla ve svém domku podkroví a my byli rádi za každou korunu, co jsme ušetřili. Nádherný vztah se vyvíjel i mezi ní a naší malou Kristýnkou. Byla jí tou pravou babičkou od Boženy Němcové. Kristýnce

Bývala jsem jako pyšná princezna. Namyšlená a tvrdohlavá. Kvůli tomu jsem žila bez lásky. Vdala jsem se totiž natruc. Dnes mi bude šedesát a vím, že jsem před čtyřiceti lety udělala chybu, která se mi vymstila. Měla jsem před svatbou. Najednou jsme se ale s přítelem strašně pohádali. A oba jsme se zatvrdili. „Pepíku, víš co? Já si tě nevezmu,“ oznámila jsem mu v afektu a myslela si, že ho tím d