O tom, že existuje spojení duše psa a člověka jsem se přesvědčila na vlastní oči. Věrný přítel mého syna věděl dobře, že se jeho páníček vrací domů. Babička s dědečkem měli krásný vztah a šťastnou rodinu a u domku mnoho zvířat. Mezi nimi byl dědův milovaný pes Raf. Často spolu vyráželi do lesů, protože dědeček byl myslivec. Jenže pak vypukla válka a děda musel narukovat. Téměř čtyři roky babičk

Ve dvou se to lépe táhne. To jsme si s Anetou řekly, když jsme chtěly rychle zhubnout. Nepřiznala jsem jí, že jsem se na dietu záhy vykašlala. S Anetou jsem se potkala na střední škole, sedly jsme si na začátku prváku vedle sebe náhodou. Ani jedna jsme ve třídě nikoho neznaly. Časem jsme se skamarádily, protože jinak to asi ani nejde, když trávíte tolik času vedle sebe. Ve druháku jsme začaly s

Ta krásná neznámá mi byla krajně nesympatická. Připomínala mi tu potvoru, která mi kdysi přebrala přítele. Tak jsem ji navedla na špatnou cestu. Tohle určitě někdy zažil každý. Potkáte člověka, který vám nikdy nic neudělal, a přesto je vám hrozně nesympatický. Tak jsem jednou já potkala ženu, která mi už od pohledu hnula žlučí. Bylo to v centru našeho krásného městečka. Ten den jsem měla docela

Nepatřila jsem mezi nadšené cestovatele, můj muž mě ale dokázal přesvědčit. Cesty za poznáním, jsou dnes mým největším koníčkem. V dřívějších dobách jsme tu možnost cestovat neměli. A ani nám to nescházelo. Kdo neví, o co přichází, ten nesmutní, když takovou možnost nemá. Měli jsme domek se zahrádkou, kolem kterého se všechno točilo. „Všude dobře, doma nejlíp!“ říkala moje maminka. S otcem to b

Celý život jsem se držela jednoho pravidla: být loajální. Vždy jsem věřila, že když budu upřímná a vstřícná, lidé si mě budou vážit. Kdepak. Pracovala jsem víc než ostatní. O víkendech, večerech, prázdninách. Nikdy jsem si nestěžovala, nikdy jsem nečekala žádné extra pochvaly. Stačilo mi, že jsem věděla, že dělám to nejlepší, co můžu. Byla jsem tam, když to bylo potřeba. Zůstávala jsem po praco

Vždy jsem si ráda vymýšlela příběhy na základě své fantazie. To, že něco takového zažiji na vlastní kůži, jsem ovšem netušila. Mám slabost pro nadpřirozené a tajemné věci. Už někdy ve svých třinácti letech jsem si zapisovala své myšlenky. Měla jsem velmi ráda horory. Zatímco moji vrstevníci se báli na strašidelný film jen podívat, já si některé scény přetáčela zpět. Časem mě to navedlo k tomu,

Těšila jsem se na svatbu. Najednou se ale zjevil vedle kněze můj první kluk, který tragicky zemřel. Přišel mi říct, že jsem si vybrala špatně. Jeden z mých nejdůležitějších dnů v životě začal docela obyčejně. Otevřela jsem oči, vylezla z postele a prošla se kolem svatebních šatů. Stály spoustu peněz. Ale člověk se většinou vdává jen jedenkrát za život. Vzala jsem šaty a začala s nimi tančit po 

Uprostřed noci mě náhle probudily zvuky kroků. Na parketách jsem spatřila otisky nohou. V bytě ale nikdo jiný nebyl! Měla jsem po rozvodu a těšila jsem se, jak začnu hezky od začátku ve svém novém bytě, který jsem si vyhlídla. Myslela jsem si, že si tam budu spokojeně žít a že tam budu mít klid. Jenže po týdnu se vše změnilo. V bytě, kam jsem se přestěhovala, se pravidelně děly tajemné věci! Zj

Když mi dcera řekla, že je těhotná, málem jsem spadla ze židle. Že po tolika letech k sobě najdeme cestu a budeme si pomáhat. Moje pětatřicetiletá dcera Petra si žila svůj život v Praze, zatímco já zůstala v našem malém městě, ale zato ve velkém a pustém domě. Pořád jsem jí volala, psala, ale odpovědi byly krátké nebo vůbec žádné. „Mami, já mám svůj život,“ říkala, když jsem se ptala, proč neje

Byla jsem mladá a blbá a ztratila jsem hlavu. To mě neomlouvá. Měl tři děti a manželku prý poněkud prazvláštní. Byla to láska na první pohled. Prý i z jeho strany, jak mě ubezpečoval. Rozuměli jsme si úplně ve všem. Mělo to jedinou vadu. On už ženu měl, a dokonce se třemi dětmi. Měl být můj! Byla jsem přesvědčená, že jsem tohoto mužského měla potkat už dřív, protože bych mu tak ráda dala