5 minut čtení
Tuhle ženu jsem potkala v divokých devadesátkách, když se všechno měnilo a lidé ztráceli hlavu z vidiny velkého bohatství. Jmenovala se Renata. Byla o patnáct let mladší než já, tehdy jí mohlo být kolem pětatřiceti, a vypadala jako ženská z reklamního katalogu. Dlouhé blond vlasy až do pasu, vysoké podpatky i při cestě pro rohlíky a make-up dokonalý od rána do večera. Tvrdila, že pracuje jako k
3 minuty čtení
Stárla jsem a věřila, že už mě toho moc nepřekvapí. Myslela jsem, že už mám ve svém věku lidi přečtené. Ale pak přišla ona. Na první pohled ztělesněná dokonalost. Štíhlá, upravená, s hlasem tak medovým, že byste jí svěřili i klíče od trezoru. Můj syn Hynek zářil štěstím. „Mami, ona je anděl,“ říkal mi, když mi o Pavle poprvé vyprávěl. Já mu to přála, opravdu. Jenže tenhle anděl měl i temnou tvá
doporučujeme
Úklidu a vaření se nevyhne nikdo z nás, a tak se vám možná budou hodit cenné rady, které najdete v dalším pokračování naší úspěšné Knihovničky, které právě vychází. Tentokrát nese název Babiččin notýsek, a když jím zalistujete, narazíte na spoustu užitečných a osvědčených rad, díky kterým vám úklid
3 minuty čtení
Vždycky jsem si myslela, že my ženy držíme spolu, protože rozumíme nuancím života, které muži nikdy nedokážou pochopit. Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že kamarádce může člověk bezmezně důvěřovat. S Alenou jsme se znaly už od gymnázia. Prošly jsme spolu prvními láskami, porody, krizemi v manželství i odchodem dětí z domova. Říkala jsem jí úplně všechno. Byla to moje vrba, moje druhé
4 minuty čtení
Na pobyt v lázních jsem se moc těšila. Jenže jsem netušila, že si tam ustřihnu ostudu jako hrom. Ale jen díky ní mám dnes úžasného manžela. Dva týdny před odjezdem jsem si do obýváku postavila kufr a každý den jsem do něj něco přidávala. Kromě věcí na cvičení a plavek jsem si přibalila i pár elegantních halenek a černou sukni. Moje sestra Eva mě přesvědčila, že musím být připravená na taneční v
5 minut čtení
Kamila jsem poznala na střední škole. Líbil se mi, i já jemu, a vše nasvědčovalo tomu, že spolu začneme chodit. Pak ale do našich životů zasáhl osud. Všechno to začalo, když mi v patnácti letech zemřel tatínek. Po jeho smrti jsme se přestěhovaly s mamkou k prarodičům na venkov. Do školy jsem dojížděla do sousední vesnice, kde bydlel Kamil. Shodou náhod chodil i do stejné třídy jako já. Rozum
3 minuty čtení
Můj manžel byl skoro anděl, všechny kamarádky mi ho záviděly, žádná totiž tak hodného a laskavého muže neměla. Škoda, že jsem byla taková nevděčnice. Odpustit bývá těžké, někdy tak těžké, že skoro nemožné. Bývá to však obrovská úleva, která je odměnou za odpuštění. Odpustíte-li, upřímně a celým srdcem, nikoli jen tak naoko, přestanete se užírat a drásat. Někdy to však trvá roky, ne-li desetilet
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když jsem se připletla k ošklivé nehodě. Duše zemřelého si mě ale asi vybrala a začala mě ve spánku navštěvovat. Začala jsem z toho být šílená! Měla jsem to tak po celý život – nehody, zejména ty tragické na silnici, mi nedělají dobře na psychiku. A dokonce i ve chvíli, když se v televizi objeví záběry z nějakého neštěstí, zavírám oči, přepínám na jiný program nebo odcházím z mí
2 minuty čtení
Našla jsme ji na půdě v krabici po dědečkovi. Vzpomněla jsem si, jak o té skleněnce vyprávěl. Byla prý kouzelná a plnila i ta nejtajnější přání. Když jsem byla malá a jezdila k dědečkovi a babičce na venkov, ráda jsem si s nimi povídala. Babička vyprávěla o místních pověstech a legendách, dědeček zase o pokladech, které se ve zdejším kraji skrývaly. Byl to velký dobrodruh, který snil o tom, že
3 minuty čtení
Nikdy jsme s manželem nemuseli řešit žádné zásadní problémy, vše jsme zvládali na jedničku, nebo přinejhorším na dvojku. Vše, až na tchána. Tomu manžel musel rázně domluvit. Musím říct, že mám báječného manžela, zaplaťpánbůh za něj. Čas ukázal, že je spolehlivý, věrný a pracovitý. Neměli jsme to vždy jednoduché, zpočátku jsme bydleli v paneláku s mými rodiči v jejich třípokojovém bytě, dokonce
3 minuty čtení
Jiřinku jsem měla z vnoučat nejraději. Často za mnou chodila a povídaly jsme si, občas mi nakoupila a poklidila. Pak se mi ale ztratil zlatý řetízek... Po smrti manžela jsem žila léta sama. Děti za mnou jezdily poskrovnu. Po jedné nemoci, kterou jsem prodělala, nátlak dětí, abych šla do domu s pečovatelskou službou, zesílil. V tu chvíli zasáhla moje vnučka Jiřina. Řekla, že za mnou bude jezd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let