Věřit v zázraky je prý bláznovství. Já to ale zkusila a vyšlo to. Proto teď nic nevzdávám. A i kdyby se už další zázrak nekonal, jsem i tak vděčná osudu. Zastavili jsme u divadla na parkovišti. Mirek mi pomáhá vystoupit z auta. Jsem celá roztřesená a nervózní. A jsem ještě hrozně slabá, ale tuto premiéru jsem si nechtěla nechat ujít. Za žádnou cenu ne. Znám v tomto divadle každý kout, pracovala

Nemyslela jsem si, že ty schopnosti mám. Až je ve mně objevil jeden muž během naší dovolené. Pak jsem si už cestu hledala sama. Bude to už pomalu třicet let, co jsem byla s dětmi a manželem na dovolené ve Španělsku. A právě tam jsem na jednom trhu potkala staršího muže, který se jmenoval José. Docela jsme si padli do noty, protože znal shodou okolností mou spolubydlící z vysoké školy, která

Vzájemné propojení mezi člověkem a psem je vážně neuvěřitelné a rozumem naprosto nepochopitelné. Díky za to. Lesánek leží nehnutě na polštáři na koberci a vedle něj se tulí Adámek, můj vnouček. Rytmicky hladí podřimujícího psa po zádech a spokojeně se usmívá. Jaké štěstí, že se tihle dva zase k sobě vrátili. Tu dobu, co tu Lesan nebyl, jsem měla o svého mentálně postiženého vnuka vážně strac

Tu noc jsem se nevyspala. Když jsem zavřela oči, vrhla se na mě zlá, rozcuchaná žena. Ráda jezdím po hezkých místech, moje děti na to příliš nebyly. Musím říct, že jsem léta strádala, nakonec jsem se ale dočkala. Dceři se narodila vnučka, která byla do světa jako já. Toužila jezdit a poznávat. Také jsem v ní našla spřízněnou duši na kulturu, najednou jsem zase chodila na koncerty, do divadla

Láska mě zaslepila. Snažila jsem se pro svého přítele dělat první poslední, ale odměnou mi byl jenom posměch. S Mirkem jsem se seznámila přes internetovou seznamku před více než dvanácti lety. Dopisovala jsem si tehdy s vícero muži, ale právě Mirek mě okouzlil nejvíc, protože měl mimo jiné i podobný pohled na život jako já. Z hubeňoura otesánkem Náš vztah se vyvíjel zcela normálně. Postup

Svého muže jsem si brala těhotná. Byla jsem ale tak zamilovaná, že jsem ani nepostřehla, jak podivný má můj nastávající vztah se sestrou. Můj vlastní životní osud nebyl úplně jednoduchý. Vyrostla jsem jen s maminkou a svého tátu jsem nikdy nepoznala. Bohužel dodnes nevím, kdo to je. „Petruško, to není vůbec důležité. I v mém životě se jen mihnul. Ale zanechal v mém životě tebe a ty jsi mé velké

Už od puberty mám skvělou kamarádku. Zatímco já našla štěstí v rodině, Alena budovala kariéru. Je úspěšná, nezávislá, dobře vypadá, ale sama a bez dětí. Aja a Majda, nerozlučná dvojka. Sedly jsme si spolu do lavice hned v prváku. A byly to krásné čtyři roky. Plánovaly jsme, jak spolu půjdeme do Prahy na vysokou, budeme bydlet na koleji nebo si něco pronajmeme. Jenže na vysokou šla jen Alena, já

S mým manželem Petrem jsme se rozvedli, když bylo naší dceři deset let. Oba jsme měli pocit, že náš vztah se už vyčerpal a je třeba jít dál a najít si jiné partnery. Ten pocit měl tedy hlavně Petr. To on si jako první našel jinou ženu, mnohem mladší a samozřejmě hezčí, než jsem byla já. Neměla jsem mu to za zlé. Za ta léta jsme prošli mnoha obdobími, kdy jsme se postupně rozcházeli a zase dával

Naše stará tetička tvrdila, že doma ukryla poklad, safírové náušnice, zlaté řetězy, prsteny s brilianty. Pečlivě šperky schovala, aby je nenašli zloději. Tím celé drama začalo. Dům po tetě jsme prodávali neradi, ale jiná možnost nebyla. Potřebovali jsme zrekonstruovat svoje obydlí, tehdy už v dost špatném stavu, a tak jsme se vily po tetičce s těžkým srdcem zbavili. Byl to totiž dům s pokladem.

Byla jsem smutná ze ztráty milovaných, pak ale přišel zážitek, na který nikdy nezapomenu. Přes rádio se se mnou zkontaktoval můj mrtvý otec. Můj tatínek zemřel před třiceti lety. Mně tehdy bylo asi třicet. Byla to hodně bolestná smrt, otce jsem měla moc ráda. V poslední fázi boje s rakovinou už skoro nevnímal okolí a jen trpěl. Strávila jsem u jeho nemocničního lůžka poslední minuty jeho života