Naše malá Sonička měla ve škole veliké trápení. Nevěděla jsem, jak jí pomoct. Nakonec mi z té situace pomohl jeden bláznivý nápad. Vycházka s vnučkou Soničkou se tentokráte nepovedla. Místo nadšeného vyprávění, co se v její škole událo, jsem si vyslechla smutný příběh o tom, co musí všechno od třídní učitelky snášet. Ráda pomáhá Sonička chodila do čtvrté třídy, o všechno měla zájem, všech

Byl to moc hodný chlap, ale líný jako veš. Já byla tím, kdo o všem rozhodoval. Po narození našeho dítěte jsem řekla konečně: Dost! Když jsem byla mladá, bláznivě jsem se zamilovala do řidiče traktoru u nás na vesnici. Byl ženatý a měl tři děti. Mně to ale bylo jedno, láska je prostě slepá. Pak se moje hormony uklidnily a já celkem v pohodě dostudovala a odmaturovala. Našla jsem si místo a po

Byla jsem v životě moc šťastná a spokojená, až do toho osudného dne. Do svízelné situace se člověk dostane docela lehce. Jako každý den, i během onoho rána jsem se s manželem normálně rozloučila. On nasedl do auta a odjel do města. Já se vrátila domů a šla jsem uklízet. Tou cestou jel muž nejméně stokrát, tak ji znal dobře a téměř zpaměti. Náhle mu zazvonil mobil a on se rozhodl hovor přijmout.

Dcera přiběhla domů celá vyděšená, že v lese viděla děsivé stvoření. Neváhali jsme a ihned jsme vyrazili se podívat. I náš pes se třásl strachy. Když vzala naše Bára za kliku a vtrhla vytřeštěná dovnitř se psem, zrovna jsem vařila. Naše desetiletá dcera, byla na obvyklé procházce se psem. Vrátila se o půl hodiny dříve. Ze zadýchaných úst vycházel nejdříve hlásek, kterému jsme s manželem nerozum

Manžel mé dcery často vyprávěl o černé ovci jejich rodiny – strýci Emilovi. Pak ale přišla chvíle, kdy ho k nám přivedl. Naše obavy se rozplynuly. Byl z něho úplně jiný člověk. O Emilovi jsme slyšeli horory, co jsem svého zetě poznala. Celý život byl problémový. Kradl, opíjel se, seděl dokonce ve vězení. Uplynulo sedm let, dcera se zetěm si pořídili domek na kraji našeho městečka, měli v tu dob

Můj muž byl fajn člověk, s nemocí se z něho ale stal nesnesitelný a sobecký tyran. Jednoho dne se na chalupě objevila žena, která ho zaklela. Na severu Čech, v Lužických horách, mám chalupu. Kousek od naší zahrady je pískovcová skála, a v ní malá jeskyně. Před dávnými roky, bylo to někdy koncem devatenáctého století, v ní údajně bydlela žena, co sbírala byliny a uměla léčit. Psalo se o ní dokon

Synův osud varoval. Martinova manželka byla hysterická psychopatka. Dnes nám všem dělá ze života peklo. Ničí i jeho druhé manželství. Když jsem Lucii viděla poprvé, říkala jsem si, že je to moc pohledná dívka, která by se mohla živit jako modelka. Všichni jsme si říkali, jak se povedlo našemu Martinovi získat takovou dívku. Jak ale čas šel, začala se projevovat jako velice psychicky labilní a ž

Byla to tak šikovná a chytrá dívenka, byli jsme na ni hrdí, že studuje v Praze. Pak se ale najednou změnila ze dne na den k nepoznání. Nerozumím tomu. Dcera Jitka měla na to jít na vysokou, a nakonec zatoužila po stálém platu a práci sekretářky. Její sestra Madla sice nebyla žádná nadějná studentka, ale učňák nakonec zvládla taky. Že by ale lhaly, chodily za školu a byly k nám, rodičům, lhostej

Po rozvodu jsem se vrátila tam, odkud jsem před lety přišla. A dnes už vím, že jsem nemohla udělat lépe. Jsem šťastná. Seděla jsem u stolu a dívala se na nebe. Schylovalo se k bouřce. Bílé obláčky po blankytné obloze doháněl černočerný mrak a z dálky se ozývalo burácení hromů. Ta podívaná mě fascinovala. Dobře jsem věděla, že ke stejné situaci se schyluje i v mém životě. Na můj rodinný příst

Život dokáže být neuvěřitelně krutý k těm, kteří si to vůbec nezaslouží. Tak jako tomu bylo u nás v rodině. Tereza skládá poslední várku nádobí do myčky. Zůstaly jsme v bytě samy, jen my dvě. Právě skončila smuteční hostina. Ještě před pár dny jsme si všichni mysleli, že tu budeme sedět a radovat se na úplně jiné hostině, totiž svatební. Už bylo vše připraveno, hosté pozvaní, koláče a další poc