Můj muž mi způsobil nejedno trápení. Nejhorší bylo, když prodavačka, s níž měl románek, začala nosit volné šaty. Soužití s mým mužem Karlem bylo svízelné. Leckdo mě varoval, abych si ho nebrala, mou matkou počínaje a nejlepší kamarádkou konče. Ale láska je slepá. Byla jsem zamilovaná a neváhala jsem, hnalo mě přesvědčení, že život s vyvoleným bude krásný, vznášela jsem se na obláčku. Záhy se to

Byly úžasné! Musela jsem si ty šaty okamžitě vyzkoušet a ony mi padly jako ulité. Netušila jsem, že jsou navíc ještě kouzelné! Bylo mi tehdy čerstvě osmnáct, když babička zemřela. Tehdy pomáhala celá rodina vyklidit její domek. Velká malovaná truhla v její ložnici padla na mě. Bylo v ní jen samé oblečení, nepoužitelné, možná tak pro nějakého vetešníka. Mezi tím vším mě zaujaly šaty, zářily tako

Nemohl jsem uvěřit svým očím, když se oddělil od mé postavy a začal se pohybovat jinak. Když to po chvíli přestalo, hodně se mi ulevilo. Slunce na obloze pálilo jako kobliha vytažená z pece. Žáci mé třídy se přemístili do středu parku. Povinné zastavení se týkalo slunečních hodin, které byly vytvořeny v centrální části parku, obkrouženého čínskými metasekvoji. Postavil jsem se na žulovou des

Moje maličká vnučka se dostala do ohrožení života. Kdyby nepřiletělo to zvíře a neupozornilo mě, možná by tu dnes s námi Julinka nebyla. Prvně jsem to zaregistrovala v Bulharsku v dobách, kdy jsem tam byla s dcerou, tehdy jí bylo deset. Šly jsme pěšky do Primorska a uviděly v lese u pěšiny ještěrku. Nevím, co mě to napadlo za hloupost, ale chytla jsem ji za ocas, abych se přesvědčila, jestli jí

Jako dítě jsem měla hlavu plnou nebezpečných nápadů. Já jsem se ale ničeho nebála, věřila jsem, že mám při sobě vždy tajného ochránce. Děťátko je stvoření sladké. A když je navíc prvorozené, tak se kolem něj točí úplně všichni. Byla jsem vymodlená holčička, pozornost rodičů se soustředila jen a jen na mě. Já jim to ovšem ničím neulehčovala. Byla jsem aktivní dítko, které bylo všude a zároveň

Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Takhle se to střídalo. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda, jako den a noc. Kaž­dý jiný. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví,

Měla jsem ušetřené peníze jako rezervu a na pohřeb. Utratila jsem je ale za podivnou koupi, a sedla tak na lep šmejdům. Rodina si zoufala, co jsem to udělala. Jednou jsem ve schránce našla leták s pozvánkou na předváděcí akci jisté firmy – slibovali oběd a štangli uheráku. Nemo­hla jsem odolat. Muž v obleku začal s úžasnými peřinami s výplní zázračného vlákna, které zvyšuje imunitu organismu. S

Dlouho jsem si myslela, že se vnuka nedočkám. Snacha totiž nemohla mít děti. Pak jsem se ale dozvěděla, že má syn nemanželské dítě! S mým synem Martinem se znala Jitka od základní školy. Společně absolvovali taneční, na vysoké bydleli na sousední koleji. Když se brali, nikoho to nepřekvapilo. I naše rodiny se dávno znaly. V tom, co bude dál, jsme měli jasno. Martin s Jitkou chtěli mít alespoň d

Běžně jsem taková onemocnění vždycky přecházela. Až se mi moje lehkomyslnost nevyplatila. Začalo to jako chřipka, bolelo mě v krku a krátce na to celé tělo. Ale když máte malé děti, s nimiž je třeba napsat úkoly a manžela, který má prý tak těžkou práci, že sebou doma práskne na gauč, tak si nemůžete dovolit být nemocní, po příchodu z práce vás totiž doma čeká „druhá směna“. A tak jsem do seb

Říkala jsem si, že život v penzionu pro seniory pro mě bude jednodušší. Bohužel to ta správná volba nebyla. Svírala jsem v ruce prázdnou peněženku a celá jsem se klepala. Paní sekretářka se tvářila také zděšeně, jenže mi nedokázala nijak pomoc. Podle jejího zjištění jsem byla úplně bez peněz. Moje penze, která mi měla přijít před týdnem, byla fuč. Stejně tak moje úspory, které jsem na účtu v