Byla to tak šikovná a chytrá dívenka, byli jsme na ni hrdí, že studuje v Praze. Pak se ale najednou změnila ze dne na den k nepoznání. Nerozumím tomu. Dcera Jitka měla na to jít na vysokou, a nakonec zatoužila po stálém platu a práci sekretářky. Její sestra Madla sice nebyla žádná nadějná studentka, ale učňák nakonec zvládla taky. Že by ale lhaly, chodily za školu a byly k nám, rodičům, lhostej

Po rozvodu jsem se vrátila tam, odkud jsem před lety přišla. A dnes už vím, že jsem nemohla udělat lépe. Jsem šťastná. Seděla jsem u stolu a dívala se na nebe. Schylovalo se k bouřce. Bílé obláčky po blankytné obloze doháněl černočerný mrak a z dálky se ozývalo burácení hromů. Ta podívaná mě fascinovala. Dobře jsem věděla, že ke stejné situaci se schyluje i v mém životě. Na můj rodinný příst

Život dokáže být neuvěřitelně krutý k těm, kteří si to vůbec nezaslouží. Tak jako tomu bylo u nás v rodině. Tereza skládá poslední várku nádobí do myčky. Zůstaly jsme v bytě samy, jen my dvě. Právě skončila smuteční hostina. Ještě před pár dny jsme si všichni mysleli, že tu budeme sedět a radovat se na úplně jiné hostině, totiž svatební. Už bylo vše připraveno, hosté pozvaní, koláče a další poc

Věřit v zázraky je prý bláznovství. Já to ale zkusila a vyšlo to. Proto teď nic nevzdávám. A i kdyby se už další zázrak nekonal, jsem i tak vděčná osudu. Zastavili jsme u divadla na parkovišti. Mirek mi pomáhá vystoupit z auta. Jsem celá roztřesená a nervózní. A jsem ještě hrozně slabá, ale tuto premiéru jsem si nechtěla nechat ujít. Za žádnou cenu ne. Znám v tomto divadle každý kout, pracovala

Nemyslela jsem si, že ty schopnosti mám. Až je ve mně objevil jeden muž během naší dovolené. Pak jsem si už cestu hledala sama. Bude to už pomalu třicet let, co jsem byla s dětmi a manželem na dovolené ve Španělsku. A právě tam jsem na jednom trhu potkala staršího muže, který se jmenoval José. Docela jsme si padli do noty, protože znal shodou okolností mou spolubydlící z vysoké školy, která

Vzájemné propojení mezi člověkem a psem je vážně neuvěřitelné a rozumem naprosto nepochopitelné. Díky za to. Lesánek leží nehnutě na polštáři na koberci a vedle něj se tulí Adámek, můj vnouček. Rytmicky hladí podřimujícího psa po zádech a spokojeně se usmívá. Jaké štěstí, že se tihle dva zase k sobě vrátili. Tu dobu, co tu Lesan nebyl, jsem měla o svého mentálně postiženého vnuka vážně strac

Tu noc jsem se nevyspala. Když jsem zavřela oči, vrhla se na mě zlá, rozcuchaná žena. Ráda jezdím po hezkých místech, moje děti na to příliš nebyly. Musím říct, že jsem léta strádala, nakonec jsem se ale dočkala. Dceři se narodila vnučka, která byla do světa jako já. Toužila jezdit a poznávat. Také jsem v ní našla spřízněnou duši na kulturu, najednou jsem zase chodila na koncerty, do divadla

Láska mě zaslepila. Snažila jsem se pro svého přítele dělat první poslední, ale odměnou mi byl jenom posměch. S Mirkem jsem se seznámila přes internetovou seznamku před více než dvanácti lety. Dopisovala jsem si tehdy s vícero muži, ale právě Mirek mě okouzlil nejvíc, protože měl mimo jiné i podobný pohled na život jako já. Z hubeňoura otesánkem Náš vztah se vyvíjel zcela normálně. Postup

Svého muže jsem si brala těhotná. Byla jsem ale tak zamilovaná, že jsem ani nepostřehla, jak podivný má můj nastávající vztah se sestrou. Můj vlastní životní osud nebyl úplně jednoduchý. Vyrostla jsem jen s maminkou a svého tátu jsem nikdy nepoznala. Bohužel dodnes nevím, kdo to je. „Petruško, to není vůbec důležité. I v mém životě se jen mihnul. Ale zanechal v mém životě tebe a ty jsi mé velké

Už od puberty mám skvělou kamarádku. Zatímco já našla štěstí v rodině, Alena budovala kariéru. Je úspěšná, nezávislá, dobře vypadá, ale sama a bez dětí. Aja a Majda, nerozlučná dvojka. Sedly jsme si spolu do lavice hned v prváku. A byly to krásné čtyři roky. Plánovaly jsme, jak spolu půjdeme do Prahy na vysokou, budeme bydlet na koleji nebo si něco pronajmeme. Jenže na vysokou šla jen Alena, já