Chlapi se vdavekchtivých žen bojí jako čert kříže. Tedy alespoň ti, s nimiž jsem chodila. Jeden za druhým přede mnou prchali. Postupem času jsem pochopila, že na to jdu špatně. Asi jsem byla skutečně přehnaně vdavekchtivá. Po rodině a dětech jsem toužila od třinácti. Často jsem o tom mluvila, nejspíš jsem s tím byla otravná. Rodiče se mým úvahám smáli, ale babička, ta to brala vážně a moc se z 

Byla jsem tak moc nešťastná, a v té nejtěžší chvíli jsem si své zoufalství vylila na své jediné dceři. Najdu někdy sílu, abych se jí omluvila? Měla jsem dvě úžasné děti. A byla jsem na ně pyšná. Byli jsme šťastná rodina, i když o žádné velké lásce mezi mnou a mým mužem nemohla být řeč. Byl to ale člověk, kterému jsem věřila a vážila si ho. Pak ale přišel problém, se kterým nikdo nepočítal. Syno

Hlídali jsme tu fretku neradi, naši sousedé nás ale přemluvili, když jeli na dovolenou. Kousala, škrábala a v noci dělala rámus. Stala se ale nakonec naší hrdinkou! Naši sousedé měli doma fretku. Říkali jí Matylda. Oni sami si ji nepořídili, domů ji tehdy přinesla jejich dcera Zdenička, už ani nevím odkud. Dva roky s ní všude chodila, venku na vodítku, aby se fretka proběhla. Ta udělala vždycky

Rodiče nás vedli k tomu, abychom drželi jako rodina při sobě. Sestra je ale bez dětí a od té chvíle, co jí zemřel manžel, nám dělá ze života peklo. Moje sestra Kamila byla fajn. Byla o dva roky mladší než já a vyrůstaly jsme jako dvojčata. Chodily jsme na stejnou střední a pak se sešly i na stejné vysoké škole − na pedagogické fakultu. Ale zatímco já si našla na vysoké partnera, kterého jsem si

Když se člověk přistěhuje na nové místo, měl by se snažit, aby byl se sousedy zadobře. I dobře míněný skutek se ale může obrátit proti vám! Na vesnici jsme se přistěhovali krátce po tom, co se narodil náš druhý syn Hynek. Chtěli jsme, aby naše děti vyrůstaly ve zdravém prostředí. Byla jsem zdravotní sestra, v nemocnici jsem pracovala dva a půl roku, pak jsem šla na mateřskou. Můj muž byl autome

Holky si myslely, že s Milošem spolu chodíme, ale nebyla to pravda. Překážela nám v tom taková nepříjemná věc. Seznámili jsme se na diskotéce v kulturním domě. Pořadatelé pouštěli dovnitř jen mládež, která již dovršila šestnáctý rok, což nebyl můj případ, bylo mi teprve patnáct. A tak mě takový tlustý, na první pohled zlý chlápek seřval a vyhodil. Smutně jsem courala venku a dychtivě nahlížela

Naši mě odjakživa přesvědčovali, že jsem studijní typ. Když jsem byla po maturitě přijata na vysokou školu, skákali nadšením. Léto zrovna vrcholilo. Vedli jsme se za ruce. Mladí poutníci s naditými batůžky. Zrovna jsme odmaturovali a oslavili osmnácté narozeniny, Vláďa v dubnu, já o měsíc později. Nezasvěcený pozorovatel by soudil, že jdeme kamsi na celodenní výlet. Leč onen nezasvěcený pozo

Po bouřlivém rozvodu jsem se přestěhovala a našla si novou práci. Můj šéf se o mě od začátku očividně zajímal a mně rozhodně nebyl lhostejný. Radim byl velký fešák a točila se kolem něj spousta mých kolegyň. Byl tu však jeden problém. Radim byl ženatý a měl dvě dcery. Na mě naléhal čím dál více, a ačkoliv o něj ostatní kolegyně projevovaly větší zájem, za potvoru, co svádí ženatého muže, jsem b

Moje sestra byla vždy ta krásnější a oblíbenější. Mohla mít kohokoliv, ale přebrala mi mého přítele. Jejich svatbu jsem nesla velmi těžce! Moje sestra Julie je jen o dva roky mladší. Říkalo se o mně, že jsem skutečně hezká, ale Julie byla vždycky krasavice. Blonďaté vlasy a modré oči, navíc poněkud divočejší povaha, to vše kluky přitahovalo jako magnet. Žárlily jsme na sebe Byla jsem prý

Moje známosti vypadaly podobně. Jako magnet jsem přitahovala problematické muže. Kamarádky mě přesvědčovaly, že nejsou všichni stejní, ale já jim nevěřila. Nevím, jak je to možné, ale vždy jsem se dokázala zamilovat do muže, o kterého jsem se prakticky musela starat, místo toho, aby on byl oporou pro mě. A to byly ještě ty lepší případy. Když jsem se seznámila s Jiřím, zdálo se, že bude konečně