Ve školce jsem pracovala až do chvíle, než se změnilo vedení a já musela z práce odejít. Brzy jsem si našla novou práci a s ní i kamarádku. Byla veselá a přátelská a já vždy byla důvěřivá. Po rozvodu jsem společnost nevyhledávala, chodila jsem jen z práce domů a ráno zase do práce. Děti nemám a jsem spíš introvert. „Musíš se přestat schovávat před světem,“ radila mi Sandra, moje nová kamarád

S Evou jsem se seznámila na střední škole. Byla na rozdíl ode mě spíše plachá a zakřiknutá. Já proháněla kluky, zatímco ona stála spíš stranou. Byla jsem opravdu divočejší, ale to se změnilo, když jsem potkala Mirka. Nejenže to byl opravdový krasavec, ale byl i inteligentní a sportoval. Zkrátka dokázal mě dokonale pobláznit. Snesl dokonce, když jsem občas vzala na rande i Evu, protože i on se j

Vždy jsem se považovala za člověka, který je racionální. Nikdy by mě nenapadlo, že padnu do osidel podvodnice, léčitelce. Od mládí jsem sportovala a dá se říct, že jsem dbala na správnou životosprávu. Ani s alkoholem jsem to nikdy nepřeháněla. Cigarety mi nesměly do domu. Ale co naplat, roky přibývají. Objevily se zdravotní potíže. Nechala jsem se zmást Byla jsem naučená věřit lékařům, pr

Těšila jsem se na romantický výlet, kam jsem měla jet se svým přítelem. Jenže ten mě už poněkolikáté zklamal, a tak jsem se rozhodla jet sama. S Vojtou jsme tehdy oslavili roční výročí. Zatímco já mu jako dárek věnovala adventní zájezd do Vídně, on na náš den zapomněl. Stejně jako na mnoho jiných věcí. Bylo mi to líto a jeho nezodpovědnost mě poslední dobou vytáčela, ale rozhodla jsem se, že mu

Vyjela jsem si s kamarádkou na krátký pobyt do lázní. Při ubytování jsme zjistily, že nám v pokoji kape topení, a tak jsem to šla nahlásit na recepci. Objevil se údržbář, závadu odstranil a při odchodu se na mě zadíval. Když jsem se druhý den vracela z procedury, opět jsem toho muže potkala v hale lázeňského ústavu. „Hanko, Haničko. Jsi to ty? Málem bych tě nepoznal, to je let, co jsme se nevid

Manželství se mi rozpadlo, můj první muž byl mizera. Když jsem pak ženila syna, nejenže mi manžel nepomáhal, ale ještě přidělával starosti. Naštěstí tu byl někdo, kdo se mě zastal. Můj jediný syn se ženil. Byl to pro mě velký nervák. Zoufale jsem si přála, aby všechno dobře dopadlo, aby měl hezkou svatbu, i když peněz nebylo nazbyt, protože jsme už dlouho žili sami. Jeho otec byl mizera, budižk

Zpočátku to vypadalo jako ta nejhorší noční můra, ve starém domě na mě čekal velký pavouk. Naštěstí jsem pochopila jeho varování a dala si na jisté lidi pozor. V tom podivném snu jsem kráčela po známé ulici v centru našeho města. Táhlo mě to k malému domku u řeky. Ten malý přízemní domek nebyl obydlený, před mnoha lety tam zemřela stará paní, o které se říkalo, že uměla kouzlit. O domek se v

Pod podlahou jsme našli vzácný čajový servis. Když jsme ho chtěli prodat, stalo se vždycky neštěstí. Ten porcelán byl snad prokletý. S bratrancem jsme rádi prohledávali starou půdu v domě prarodičů. Na půdě byla podkrovní místnost, která sloužila jako dědečkova dílna. V podlaze chyběla parketa a dalo se prolézt do prostoru pod podlahou. Nesměli jsme tam, ale jakmile k tomu byla příležitost,

Byla jsem tak slabá, že jsem nemohla vstát z postele, nepomáhalo nic. Až jsem najednou uslyšela písničku, kterou mi kdysi zpívala babička... Nevím, jaký byl důvod mé nemoci, nikdy jsem se ho nedozvěděla, ale najednou se moje zdraví začalo prudce horšit. Jako by mě někdo uhranul. Jednoho dne jsem se ráno probudila a nemohla vstát. Celé tělo mě bolelo, nohy mě neudržely. Zpětně si myslím, že to m

Jako dítě jsem měla hlavu plnou zimního království. Často se mi i zdálo o tom, že jezdím na saních tažených soby. Byly to záblesky minulého života? Když jsem uviděla prvně v životě naživo vysoké hory, srdce se mi zalilo zvláštním blahem. Bylo to na lyžařském výcviku v sedmé třídě, až do té doby jsme na hory nejezdili, rodiče nelyžovali, oba zimu nesnášeli. Taky mě před školním výcvikem na lyžíc