Můj muž naletí na každou hloupost. Bohužel teď začalo jít do tuhého, protože odevzdává naše peníze nějaké podivné skupině lidí. Tak trochu naivní a důvěřivý je můj manžel. Vím to už dlouho, vlastně od začátku našeho vztahu, ale nikdy nám to velký problém nedělalo. Občas sice skočil někomu na špek, jako třeba těm šmejdům, co prodávají lidem hrnce na vaření, které by měly stát pár stovek, za desí

V naší vesnici žily dva znepřátelené rody. Jedni byli potomci statkářů, druzí naopak zakládali družstvo. A stále si to ne a ne odpustit. Už jsem toho měla plné zuby, všichni se mnou jednali jako s malou holkou, přitom už jsem byla skoro dospělá. „Petruško, ani ve snu by mě nenapadlo tě nějak omezovat, choď si, s kým chceš, je to tvůj život,“ smířlivě vykládal taťka. Náhle zvýšil hlas, nelekl

Občas mě trápí moje vzpomínky. Vyčítám si, co jsem měla kdysi udělat, a neudělala. Zbyla mi jen samota, ale protože mám svoje milované kočky, není zas tak zlá. Už tam nikdy nepůjdu. Přitom je to tam moc hezké a cestu dobře znám. Stačilo by vystoupit na tom malém, venkovském nádražíčku a přejít most, odkud tehdy kluci skákali do řeky. Bylo to nebezpečné. Roman neskákal, slíbil mi to. Stačilo

Je to mnoho let, kdy jsem se stěhovala do Prahy. A hned jsem řešila takové velké milostné dilema, které mělo velmi zajímavé vyústění. Pocházím původně z menšího města ve východních Čechách. Tam jsem si prožila první lásky, ale přece jen to nebyli partneři, se kterými bych si uměla představit, že bych s nimi byla do konce života. Hned dva nápadníci Stála jsem před domem a nosila jsem domů

Vždycky se tvářila jako mílius. Příliš pozdě mi bohužel došlo, že je vše, jen ne kamarádka, za kterou jsem ji považovala. Seznámily jsme se v den mých třicátin. Po probenděné noci koukáme s partnerem Janem z okna a vidíme, jak dole pod vchodovými schody couvá stěhovák do čerstvě zasazených stromků. „Jsou tam stromy, brzdi!“ volám ze sedmého patra. Pochopitelně marně. „Jdu tam!“ vyrazil odhodlan

Když jsem přišla na nevěru, nejvíc mě ranilo jeho lhaní. Přísahal mi, že to bylo jen jednou a nic to neznamenalo. Jenže vše bylo jinak. O manželově nevěře jsme se dozvěděla jen díky jeho vlastní hlouposti, jak už to tak ostatně bývá. Přišla mu fotka polonahé slečny zrovna ve chvíli, kdy mi něco ukazoval v telefonu a omylem obrázek rozklikl. Hned mi bylo jasné, oč tu běží. Snažil se mi lhát

S mým milencem Alešem mám dohodu, že naše vlastní soukromí je posvátné. To znamená, že spolu neřešíme nic kromě intimních chvilek. Aleše jsem poznala asi před pěti lety. Okamžitě mi padl do oka a trochu mě zamrzelo, že jsem už byla vdaná. A on se v té době zrovna podruhé ženil. Nakonec se to stejně vyvrbilo tak, že se z nás stali milenci. Nechtěla jsem víc Prostě chemie mezi námi byla neo

Kamarád vymyslel zábavu, která nás uchvátila. Uspořádal pro nás a další kamarády pionýrský tábor. Vrátili jsme se do dětských let a omládli. Nikdy jsme se nijak nenudili, ale že bychom zažívali nějakou zvláštní zábavu, se říct také nedá. Dny se podobaly jako vejce vejci. Každý den byl stejný Jednou jsme si takhle s manželem postěžovali unisomo našemu společnému dlouholetému kamarádovi. By

Bezstarostné mládí je krásné, ovšem každý jednou musí dospět. Špatné je, když dospíváním „utečete“ kamarádce, která si na vás pak vybije zlost. Na střední škole jsme byli skvělá parta. I po maturitě jsme se stále vídali, někteří šli dál na vysokou, jiní začali pracovat. Naše životy plynuly tak nějak přirozeně. Naše kamarádka Nina tehdy dostala nabídku, že může pracovat v zahraničí jako servírka

Původně jsme byly rády, že je naše vedoucí hodná a chápající. Pak nám ale přišla do kolektivu potvora, která toho začala zneužívat. V zaměstnání jsme dostaly novou šéfovou, povýšili Aničku. Byla to hodná holka, srdce na dlani. Bylo jasné, že bude chápavá, když budeme potřebovat něco zařídit, tak nás pustí. Člověk se ale nemá radovat předčasně. Na její místo nastoupila velmi sebevědomá dívka. Zd