Do našeho domu se nastěhovala paní, kterou jsem si hned oblíbila. Věřila jsem, že i ona mě ráda vidí. Byla ale falešná, na přítelkyni si jen hrála.

Jmenuje se Alenka a se svou malou dcerkou Karolínkou se přistěhovala před pár lety do našeho panelového domu. Pocházela z malé vesnice nedaleko našeho města a byla čerstvě po rozvodu.

Hned jsem si ji oblíbila. Odchod z děsivého manželství byl pro ni vysvobozením. Manžel byl prý rozmazlený jedináček, který měl velké nároky a z manželky si udělal služku. To mi připomínalo můj osud.

Hned napoprvé jsme si s Alenkou krásně popovídaly. Nabídla jsem jí okamžitě pomoc, kdyby někdy potřebovala dcerku pohlídat. Já už měla dceru velkou a provdanou daleko. Viděla jsem ji málo.

Rychle ven

Byla jsem tak šťastná, že jsem si našla spřízněnou duši! Najednou jsem měla pro koho péct, komu číst pohádky a vyprávět o svém životě. Nemohla jsem se dočkat rána, až zase Alenku a Karolínku uvidím. Nosila jsem jim bábovky a Karolínce vždy nějakou drobnost.

Nepropásla jsem chvíli, kdy šly domů. Vylezla jsem rychle ven a už měla připravená témata, o jakých jsme si mohly povídat.

Občas se sice stalo, že mi Alenka řekla, že je z práce unavená, já ale nad tím mávla rukou, že to přejde, až si dá můj štrúdl a povím jí, co se mi dneska stalo.

Otravná a vlezlá?

Pak na mě jednou zazvonila starší žena a řekla, že je Alenky máma, a abych její dceru neotravovala! Když jsem si o tom druhý den s Alenkou povídala, omluvila se mi, že prý byla podrážděná z práce.

Byla jsem ráda, že se to vysvětlilo. Hned jsem běžela pro lahvinku vína. Pak jsem ale zažila šok. Když jsem zazvonila u jejích dveří, otevřel cizí muž.

Řekl mi, že si s ním Alena vyměnila byt, protože už nezvládala svou vlezlou sousedku. Musela se odstěhovat přesně ten den, kdy jsem byla na vyšetření v nemocnici! Že jsem jí o něm, já hloupá, říkala!

Božena (75), Zlín