Manžel vrtí hlavou, kolegové z práce se diví a ještě víc moje kolegyně, holky z kanceláře. Prostě mi ta kila nad limit vadí. Že se líbím chlapům taková, jaká jsem? A co? Nosí oni moje tělo? Vždycky jsem byla, jak se říká, dobře udělaná. Ani nejsem nějak děsivě tlustá, tak plnoštíhlá, to sedí. Ale taková být nemusím! Velké pokušení Manžel mi moji snahu vytrvale rozmlouvá. Varuje, že si spí

Krásný sen o společném životě s milovaným partnerem vzal rychle zasvé. To, když jsem se seznámila se svým úhlavním nepřítelem. Jeho milovanou kočkou! Neudálo se nic nového pod sluncem. Rozvedla jsem se a několik let marně hledala někoho, kdo by mi pomohl zaplnit prázdnotu a zpříjemnit můj osamělý život. Bývalý manžel na mě byl nebývale hodný. Dokonce mi občas i něco opravil, nebo finančně vypom

Vyrostla jsem v dětském domově, odkud jsem se chtěla co nejdřív dostat. Nesnáze s penězi jsem tedy vyřešila po svém. Začala jsem se živit tělem. Na dětství moc pěkné vzpomínky nemám, pocházím z děcáku, tamní prostředí jsem nesnášela, a co nejdříve jsem proto chtěla vypadnout z místa, které vám nikdy skutečnou rodinu nenahradí. Jak ráda bych se všem dnes omluvila. Neuměla jsem se postarat

S manželem Honzou jsem už mnoho let opravdu moc šťastná a on se mnou. On ale toužil po dětech, a já věděla, že mu je nikdy nedám. Jeho snem byly děti, ale nedařilo se nám. Dnes už jsme ve věku, kdy by to už v mém případě ani nešlo, a tak naše pokusy ustaly. Hrála jsem nešťastnou Mě ale žere svědomí čím dál víc! Problém je, že můj hodný a skvělý muž Honza netuší, že jsem kdysi podstoupila

Tmavovláska a blondýna na horách. Bylo nám devatenáct, byly jsme rozesmáté a bezstarostné. A právě ta lehkomyslnost mě dovedla k chybě, kterou si vyčítám celý život. Bývala jsem veselá a lehkomyslná, obojí už je dávno v propadlišti času. Na ty hory si dodnes dobře vzpomínám a stále si říkám: Nemělas tam jezdit, ty káčo! Ale znáte to. Pozdě bycha honit. Bylo mi devatenáct, končila jsem ekonom

Ta holka se mi vůbec nelíbila. Pro svého syna jsem si představovala jinou nevěstu. A tak jsem se stala tou nejhorší tchyní na světě. Krátce po svatbě, když byl synovi rok, odešel manžel za jinou. Dlouhonohou, nosila minisukně a neuměla nic – jen to, jak odlákat ženatého muže od rodiny. Nezbylo mi, než se se situa- cí smířit. Z Matěje vyrostl krásný muž, který vystudoval vysokou školu. Na pr

Náš Jan si bral Haničku moc brzo, byla to tehdy veliká láska. Teď se ale zdá, že můj syn potřebuje dohnat ztracený čas... Je to už téměř dvacet let, co se syn se snachou potkali. Bylo to v létě na brigádě v lese a okamžitě se jeden do druhého zamilovali. Neviděla jsem tak vyrovnaný a stabilní pár, jako byli ti dva. Nikdy nelitovali ani jeden ani druhý, že se vzali a pořídili si děti. Jenže p

Vysněný titul a vysoký plat byly tím hlavním, co mě hnalo k vytčenému cíli. Vysokoškolskému diplomu! Blížily se mi padesáté narozeniny, ale já se cítila jako školačka. Vlastně právem, protože za pár dní jsem měla po mnoha letech usednout do školní lavice. Jen já sama se rozhodla k tak odvážnému a náročnému kroku! Záviděla jsem spolužačce Všechno začalo náhodným setkáním s dávnou spolužačk

Skoro plakal, když se mi přiznal ke ztrátě drahého prstenu. Dala jsem mu ho k dvacetiletému výročí naší svatby. Stál mě málem skoro celý můj plat! Hned, jak jsem se na svého Ludvíka podívala, mi to bylo jasné. Něco se stalo. Připloužil se ke stolu a do jídla jen tak dloubal. To mu nebylo podobné! „Co se stalo?“ udeřila jsem na něho. Tekly mu slzy Domnívala jsem se, že odřel naše nové auto

Vždycky jsem byla takový ten nevěřící Tomáš. Všechno jsem musela mít ověřené, nějaká kouzla a čáry, to pro mě nebylo. A na kartářky jsem se dívala skrz prsty. Nějak se mi ten život zamotal, ani jsem pořádně nevěděla proč. Jako by mi pořád padal krajíc namazanou stranou dolů. Budu sama Libor, manžel, kterého jsem bezmezně milovala, si našel jinou. Musela jsem se tehdy starat o nemocnou mam