Hlídat osmiletého chytrého kluka nemusí být tak lehké, jak by se mohlo zdát. Chtěl mě vylepšit! Možná to bylo tou bolestí hlavy, možná únavou. Polkla jsem prášek a zapila sklenkou vína, i když vím, že se to nedělá. Když přišel můj vnouček Zdeněček, přivítala jsem ho úsměvem. On se ale na mě zahleděl víc než přísně: „Babi, jsi hrozně nemoderní. Chtělo by to změnu!“ Chtěl mi ukázat, co umí

Naše manželství bylo šťastné a spokojené. Když ale přišla krize a manžel si začal románek, použila jsem všechny zbraně, abych tu ženu vypudila. S Tomášem jsme se poznali v době studií a museli jsme se vzít. Uteklo hodně let, ze mě se stala lehce obtloustlá žena a z manžela unavený a prošedivělý muž. Náš vztah kolísal jako na houpačce. A tak jsem jednou, krátce po oslavě našeho třicetiletého

Nevím, kde jsem k té fobii přišla. Připadám si jako blázen a okolí se mi směje. Ten problém na mě skočil jednoho dne zničehonic. Jak člověk stárne, může nejspíš selhat cokoli. A jak jsem se přesvědčila sama na sobě, stačí k tomu zážitek, se kterým bych se ještě před deseti lety bez problémů vypořádala. Všechno začalo před pěti měsíci, kdy jsem zůstala viset ve výtahu skoro dvě hodiny… Po půl

Jak je možné, že všechny jiné ženy, které byly v kuchyni neschopné, se časem naučily vařit? Jenom já jsem zůstala to největší trdlo. Je mi padesát dva. Už to samo o sobě je katastrofa, že ve svém věku neumím uvařit pořádné jídlo. Jenže já to až dosud nepotřebovala. Měla jsem sice jednu vážnou známost, dvanáct let jsme spolu bydleli, ale co se jídla týká, dotyčný se nejraději stravoval mimo d

Vše u mě muselo vždy běžet podle plánu, nic jsem nemohla nechat náhodě. Podrobný rozpis na den a týden i rok. Moje maminka byla ohromná zmatkářka. Klidně zapomněla i na to, že je pondělí a já musím do školy. Zvykla jsem si ji kontrolovat a opravovat. „Mami, takhle nemůžeš nakupovat,“ napomínala jsem ji, když přinesla kilo předražených třešní. „Ty peníze by nám vystačily na týden!“ Tak jsem se m

Byl v krásném flakonku a voněl přímo magicky. Bez něho jsem nemohla žít! Byl ale drahý. Nezbylo nic jiného než jít a krást! Dostala jsem ho kdysi k narozeninám. Od dcery. Už od pohledu byl drahý. Flakonek z křišťálového skla se zlatým uzávěrem. Byla to nádhera. Kochala jsem se jím dlouhé chvíle, než jsem se odhodlala flakon otevřít a přivonět si. Vůně lákala Celým bytem se rozlila taková

Vadilo mi, když si manžel přivedl kamarády a do noci s nimi hrál karty. Nyní je už všechno jinak. Z jeho kamarádů se stali moji milenci! Stal se z toho takový ošklivý zvyk. Manžel si začal vodit domů kamarády. Zprvu mi to nijak nevadilo, alespoň jsem se mu nemusela věnovat. Ne že bych ho neměla ráda, nebo ho dokonce nesnášela. O tom nemohla být vůbec řeč! Stereotyp mě ubíjel Bylo to stále

Byla nepříjemná, zlá a nafoukaná. Rozhodla jsem se ji obdarovat. Něčím, co by tu její pýchu a aroganci pořádně zkrotilo. Vyměnit byt za menší a v nižším patře nebylo vůbec nic jednoduchého. Podařilo se mi to až po dlouhých dvou letech shánění. Chodila jsem na prohlídky snad každý týden, ale žádný z nabízených bytů nebyl ten pravý. Vlastně většina z nich byla úplně levá! Konečně jsem našla te

Nebavilo mě žít s někým, na koho jsem se měsíce nemohla ani podívat. Aby manžel přistoupil konečně na rozvod, musela jsem mu za sebe nabídnout náhradu! Obletoval mě, udělal, co mi na očích viděl. Oslovoval mě zdrobnělinkami a nosil snídani do postele. Koupil drahou dovolenou, ale nebylo to nic platné. Byl mi protivný. Manžela jsem prostě nesnášela. Nemělo to ani nějaký logický důvod. Jen ztlous

Přihodilo se to všechno velice rychle. Nevím, proč jsem tak otálela. Nejspíš o všem moc přemýšlím. Děti se rozletěly do světa. Doslova. Dcera se vdala do Austrálie, syn zamířil do Kanady. Mohli jsme si s manželem užívat klidné stáří, kdyby ho před několika lety nenapadlo, že mě vymění za jinou. Vždycky chtěl novější model. Ať už telefonu, nebo auta. Mohlo mě při tom jeho zvyku napadnout, že jed