Trápila jsem se tím, že mě nemají rádi. Bratr i sestry mě vynechávali z rodinných oslav a setkání. Netušila jsem, že je dráždí moje dokonalost. Vždycky jsem byla nadšenec, který za sebou vlekl ostatní. Rodiče mě dávali sourozencům za příklad, ať už se jednalo o výsledky ve škole, sportovní výkony, zájmové kroužky nebo úspěchy u kluků, kterých se kolem mě točilo hodně. Na co jsem sáhla, to se mi d

Dnes je mi maminky líto. Je to nemocná stařenka. Nevyčítám ji zlo, které kolem sebe šířila. Svou nenávist jsem zahnala. Mám ji ráda a postarám se o ní. Byla jsem ošklivé kačátko, které nevyrostlo v krásnou labuť. V pubertě jsem nepatřila mezi vyhledávané objekty opačného pohlaví. I když jsem byla společenská a snadno navazovala kontakty, udržet kluka se mi nedařilo. Hlavním důvodem byla moje atra

Na svého prvního vnoučka jsem se vážně moc těšila. Chystala jsem se právě do důchodu a doufala, že budu ta správná hlídací babička. Netušila jsem, co mě čeká. Jsem poprvé na návštěvě u své dcery Dominiky. Sedí v křesle nemocničního pokoje a je naprosto netečná. Dívá se kamsi do prázdna, ta bílou, studenou zeď. Vůbec na mé otázky nereaguje. Jako bych tam ani nebyla. Jako bych za všechno snad moh

Moje jediné dítě bylo odmalička hodně problémové. Nikdo ale nečekal, že to skončí až takhle. Pořád ještě byla naděje, že se polepší. Všichni si musí v soudní síni při vynášení rozsudku stoupnout. Mně se ale tak třesou nohy, že se bojím, že se každou chvíli zhroutím. Dívám se svého pohublého syna, jak tam stojí s tím typickým zarputilým výrazem a hlavou se mi honí jediné. Nezvládla jsem to. V

Sestřino manželství jsem považovala za šťastnější, než bylo to moje. Švagr byl moc hodný a slušný člověk a já se občas neubránila závisti. Když se mi svěřil se svým tajemstvím, byla jsem v šoku! Vdávaly jsme se ve stejný rok, sestra a já. Naše maminka z toho byla dost rozzlobená. Ne, že by nám naše protějšky neschvalovala. Obě jsme si našly stejně staré muže, tenkrát tedy spíš chlapce. Byli to na

Můj syn byl hodný, poslušný a chytrý kluk. Vychovávala jsem ho skoro celý život sama. Člověk ale nemá za svou péči očekávat žádnou odměnu. Sedím v malé místnosti, kam se vejde jen postel, skříň, malý stolek, jedna židle a lednička, na které stojí moje malá televize. Tak to je můj nový domov. A k tomu dva kufry a tři krabice od banánů plné věcí, kterých jsem se nechtěla vzdát. Oblečení, knihy, f

Přítel naší dospělé dcery byl zprvu samý úsměv a pohoda. Později se ale projevila jeho nejhorší vlastnost. Byl násilník a zmlátil každého, kdo mu přišel do cesty! Dcera byla po rozvodu dlouho sama a my byli proto moc rádi, když nám představila svého nového přítele Míru. Tvářil se zamilovaně a dceři udělal, co jí na očích viděl. V bytě jí opravil všechno, co potřebovala, vymaloval a taky dokonce o

Bylo zřejmé, že mi manžel něco tají. Jeho záhadné vycházky mi nedávaly spát. Musela jsme ho tajně sledovat, abych zjistila pravdu! Nuda všedního dne, kdy jsme s manželem v téměř stejnou dobu odešli do důchodu, byla čím dál nesnesitelnější. Nějaké koníčky, které mě stejně nebavily a občasná vycházka, mě před tíživým pocitem zbytečnosti neochránily. Nezbytný ranní nákup v místní prodejně potravin s

Po rozvodu mi nabídla sestra, abych bydlela u ní v rodinném domku, který zdědila po naší mamince. Ani jednu z nás nenapadlo, že mi její manžel bude dělat naschvály. Třicet let celkem spokojeného manželství vzalo za své, když se prozradily četné nevěry mojí drahé polovičky. Děti jsme neměli a ani je nijak nepostrádali. Já pomáhala sestře s těmi jejími, a on byl věčně zalezlý v garáži a něco kutil.

Matka si něco takového jen těžko přiznává, ale já musím. Snažila jsem se své děti vychovávat tak, aby z nich vyrostli slušní muži. U syna se mi to nepovedlo. Saša mi vybaluje nákup na kuchyňskou linku. „Maminko nedáte si kafe? Koupila jsem rakvičky se šlehačkou, že si trochu osladíme život.“ Nepatrně se usměje. A já přikývnu. Jsem ráda, že mojě snacha konečně pořád nepláče a má také čas na jiné m